Pravidelná generální audience s papežem Františkem, konaná každou středu, byla tentokrát zaměřena na téma modlitby.
Foto: Vinoth Chandar / CC BY
Příběh z Lukášova evangelia o farizeovi a celníkovi (Lk 18,9-14) představuje dva rozdílené postoje v modlitbě, které vedou i k různým výsledkům, upozornil papež František v úvodu.
Farizeus přichází do chrámu, necítí potřebu padnout na kolena před velikostí Boha, protože on sám se považuje za nadřazeného. V modlitbě hledí jen sám na sebe, vypočítává své dobré skutky a nezapomene je ještě více vyzdvihnout poukázáním na hříchy druhých: „Jeho postoj a jeho slova jsou však přece vzdáleny způsobu, jakým jedná a mluví Bůh, který má všechny lidi rád a nepohrdá hříšníky. (...) Tento farizeus, který se považuje za spravedlivého, nedbá na to nejdůležitější, totiž na přikázání lásky k Bohu a k bližnímu,“ řekl František.
Celník oproti tomu, vstoupil do chrámu, ale pokora mu nedovolila jít dál, ani říci ve své modlitbě mnoho slov: ‘Bože, buď milostiv mně hříšnému!‘. To v tu chvíli stačilo.
„Gesta pokání a pár jednoduchých slov celníka dosvědčují, že si je vědom ubohosti svého postavení. Jeho modlitba jde k podstatě. Počíná si skromně, je si jistý jenom tím, že je hříšníkem, který potřebuje slitování. Farizeus nic nežádal, protože už všechno měl; celník však jen žadoní o milosrdenství Boží. A to je krásné: žadonit o milosrdenství Boží. Předstupuje s ‚prázdnýma rukama‘, s obnaženým srdcem a uznává, že je hříšníkem.“ Tím celník jasně ukazuje, jaká je podmínka pro získání Božího odpuštění, vysvětlil František.
Nejsou tak důležité otázky po množství modliteb věřících, jako spíše po jejich kvalitě a postoji srdce: „Modlit se můžeme jedině tak, že staneme před Bohem tak, jak jsme. Nikoli jako farizeus, arogantně a pokrytecky. Všichni jsme strháváni ukvapeností denního rytmu, často se honíme za senzacemi, jsme ohromováni a zmateni. Je nezbytné učit se nacházet cestu ke svému srdci. Obnovit hodnotu důvěrnosti a ztišení, neboť tam se s námi setkává Bůh a promlouvá k nám.“
Na konci pak Svatý otec poprosil všechny v rámci Svatého roku milosrdenství, který je v těchto dnech věnovaný především kněžím, právě o modlitbu za ně: „Všechny vybízím, aby se v tomto měsíci červnu modlili k Nejsvětějšímu Srdci za kněze a pomáhali jim svojí blízkostí a sympatií být vždycky obrazem tohoto Srdce, plného milosrdenství.“
Celé znění promluvy naleznete ZDE.
(zdroj: Radio Vaticana)