Migrace, doprovázení rodin a solidarita mezi evropskými biskupy. Taková byla hlavní témata 44. setkání generálních sekretářů evropských biskupských konferencí, které se konalo od 30. června do 3. července v Berlíně. Akce se zúčastnil také generální sekretář ČBK Stanislav Přibyl.
Jak uvádí závěrečná tisková zpráva, setkání bylo věnováno třem klíčovým slovům, kterými papež František popsal při převzetí ceny Karla Velikého povolání Evropy: integrovat, vést dialog a předávat život. Hlavními tématy čtyřdenního setkání byla tedy solidarita s migranty a uprchlíky (integrovat), s rodinami (vést dialog) i mezi katolickými biskupskými konferencemi evropského kontinentu (předávat život).
S přítomnými se setkal také předseda Německé biskupské konference kardinál Reinhard Marx, který promluvil o úzkém vztahu mezi křesťanstvím a Evropou: „Potřebujeme obnovu evangelizace, protože je třeba spojit evangelium a náš závazek vůči Evropě. Evangelium je totiž ústředním poselstvím evropského kontinentu,“ uvedl kardinál, podle kterého není cestou církve „dobývání“ nebo „uzavírání se v hradu“, nýbrž povzbuzování a vedení lidí, aby dokázali nakládat se svou svobodou.
První část setkání byla věnována uprchlíkům a migrantům. Německý ministr vnitra Thomas de Maizière, který byl na akci pozván, popsal tamější migrační politiku i těžkosti se stanovením společných postupů v Evropě. Hovořil také o šíření neopodstatněném strachu z migrantů, které někdy vedou ke xenofobnímu jednání, a o těžkostech s jazykem, jenž „se již nedotýká srdcí ani myslí“ evropských občanů ani migrantů. Podle generálních sekretářů se příliš často hovoří o migraci jako o „krizi“ namísto „příležitosti“. Často je také fenomén migrace příliš zdůrazňován a slova neodpovídají skutečnosti a číslům.
Jak také přítomní uvedli, migrační zásady v Evropě se často příliš řídí ekonomickou interpretací. Není však možné se omezovat jen na přerozdělování lidí. Je třeba také řešit příčiny, které k migraci vedou.
Na setkání vystoupil patriarcha syrské církve Antiochie Ignatius Joseph III Younan, který kritizoval liknavost západních politiků vůči šíření režimů, které jsou na Středním východě založené na politickém islámu a právu šaría, avšak nepodporují náboženský pluralismus.
Vyslanec afrických biskupů Jean-Vincent Ondon zase hovořil o utrpení těch, kdo poté, co projdou „peklem“ cesty do Evropy, se často nachází „v bídných uprchlických táborech“ a jsou ponecháni „nejistému osudu, nebo hůře, napospas svým vykořisťovatelům“.
Na základě těchto svědectví generální sekretáři vyjádřili naléhavou potřebu klidu zbraní a zahájení dialogu na Blízkém východě, Ukrajině a v Africe.
Druhá část setkání bylo věnovaná solidaritě s rodinami ve světle papežské exhortace Amoris laetitia (Radost z lásky). Téma uvedl berlínský biskup Heiner Koch, který hovořil o katolické menšině v německé metropoli (10% věřících). Největší výzvou je zde pomoc lidem, kteří se necítí být osloveni náboženstvím, aby porozuměli svátostné povaze manželství.
Přítomní se také seznámili s tím, jak různé biskupské konference aplikují výzvy nového dokumentu papeže Františka. V mnoha zemích se klade důraz na přípravu na manželství a podporuje se rodina jako zdroj i cíl veškeré pastorační aktivity církve. K tomuto cíli je potřeba vést dialog mezi pastorací rodin a pastorací mládeže. Je také nutné vést neustálý dialog s již ženatými a vdanými lidmi a podporovat mezirodinnou solidaritu.
Třetím tématem setkání byla solidarita mezi biskupskými konferencemi. Apoštolský nuncius v Německu Nikola Eterović, který byl také v letech 2004-2013 generálním sekretářem biskupské synody, hovořil o tématu synodality (společného kráčení) v církvi. Tento termín, který se konkrétně projevuje během celosvětových setkání biskupů, umožňuje církvi zachovat jednotu i v různosti jejich projevů. Nuncius představil historický vývoj synodality v církvi i naznačil některé cesty, jimiž se může dále rozvíjet.
Setkání generálních sekretářů pořádala Rada evropských biskupských konferencí (CCEE).
sdružuje 33 biskupských konferencí evropského kontinentu zastoupených jejich předsedy, arcibiskupem lucemburským, arcibiskupem maronitů na Kypru, arcibiskupem kišiněvským, biskupem mukačevským a apoštolským administrátorem v Estonsku. Současným předsedou je arcibiskup Ostřihomi-Budapešti kardinál Péter Erdö, místopředsedy jsou kardinál Angelo Bagnasco, arcibiskup janovský, a Mons. Angelo Massafra, arcibiskup Skadaru-Pultu, Albánie. Generálním sekretářem CCEE je Mons. Duarte da Cunha. Sekretariát má sídlo v San Gallen (Švýcarsko).
(zdroj: Tisková zpráva CCEE)