Jak se žije českým křesťanům v zahraničí?

28. 07. 2016 Rubrika: Zahraniční
Do Kalifornie se s rodinou přistěhovali, když jí bylo šest let. Nyní zde žije Lucia s manželem a dvěma dětmi. Většinu života v zámoří prožila v blízkosti české křesťanské komunity, kterou vede biskup Petr Esterka. „Církev a obzvláště biskup byli skálou, když jsme začali nový život ve Spojených státech. Stále si vzpomínám na podporu a společenství, které jsem vnímala v našem kostele v San Diegu,“ říká Lucia nyní.

Foto: Letní tábory rodin v Hostýně u Montrealu v Kanadě, katolik.ca

Zkušenost Lucie je podobná tisícům Čechů po celém světě, kteří nalezli dočasný i trvalý domov v zahraničí. V desítkách měst fungují české farnosti a centra, naši kněží se také vydávají na dlouhé cesty, aby navštívili ty, kdo nemají vlastní společenství.

Půl hodiny od Michinagského jezera

Jen třicet minut jízdy od Michiganského jezera se každý den schází krajané z Chicaga a okolí. „Naše misie je činností srovnatelná s běžnou farností. České mše sv. máme každý den, před mší se vždy společně modlíme růženec, po mši sv. bývá dvakrát týdně večer hodinová adorace Nejsvětější svátosti. Nedělních bohoslužeb se účastní asi 100 -120 věřících, do roka bývá 20 – 30 křtů dětí, každoročně je pokřtěn i někdo dospělý,“ popisuje Českou katolickou misii v Brookfieldu Mons. Dušan Hladík.

Kromě mnoha modlitebních setkání však funguje zdejší misie také jako kulturní centrum. V centru je možné si půjčit české knihy nebo filmy, konají se zde kurzy angličtiny a češtiny i řada společenských akcí. Například v červnu proběhl na zahradě piknik ke Dni otců s živou cimbálovou hudbou a plzeňským pivem.

Foto: Mons. Esterka a Lucia s manželem, Brookfield, Chicago

Centrum tak přitahuje i lidi, kteří do kostela pravidelně nechodí. Například paní Věra, která hodnotí činnost zdejšího kněze slovy: „Myslím si, že jeho aktivita je velmi důležitá, nejenom z toho náboženského hlediska, ale z toho národnostního. Father Hladík tady dělá kulturní pořady, umožňuje existenci spolků, dělá celkově velmi dobrou práci.“

Česká misie v Brookfieldu vydává také měsíčník Hlasy národa. 32stránkový tisk rozesílá do celých Spojených států i do celé Ameriky.

Hostýn u Montrealu

V kanadském Torontu se český kostel nachází v centru města. Díky své dostupnosti je využíván nejen zdejšími křesťany: před volbami se ve farním centru registrovali čeští občané a hala kostela posloužila k setkání premiérů Kanady a ČR.

I zdejší české centrum slouží, podobně jako chicagské, kulturním akcím. „Kněz je zde pojítkem mezi všemi různými skupinami věřících i nevěřících,“ popisuje P. Libor Švorčík. „Na všechny akce přichází různé složení lidí, zvláště pro starší krajany jsou tyto akce velmi důležité. Jsou to jediné akce, kterých se ještě zúčastňují, a velmi se na ně těší. Pro mladé rodiny a děti je sloužena každý měsíc tzv. dětská mše sv., po které následuje oběd pro celou komunitu. Je pro ně také důležité dodržování různých českých tradic (sv. Mikuláš apod.),“ doplňuje P. Libor.

Foto: Letní tábory rodin v Hostýně u Montrealu, katolik.ca

Velmi oblíbené jsou také tábory pro rodiny v přírodě na místě nazvaném Hostýn. Na konci letošního září se zdejší věřící zase mohou těšit na návštěvu biskupa Václava Malého, který o Čechy v zahraničí pečuje.

Česká misie v Kanadě je velmi rozlehlá. Několikrát ročně slaví zdejší kněží mše také na západě země, kde povzbuzují krajany ve víře. Z Montrealu do Vancouveru je to 3.700 kilometrů. To je zhruba stejně jako z Prahy do Grónska. I proto již není P. Libor na svou práci sám – nyní je s ním v Kanadě také P. Tomáš Káňa.

Bruselská farnost plná rodin a dětí

Některé zahraniční misie fungují společně s našimi východními sousedy. Tak je tomu například v Bruselu, kde se Češi aktivně zapojují do života Slovenské katolické misie (SKM). „Pro nás jako pro Čechy je důležité, že SKM je otevřená a Češi v ní jsou vítáni. To se projevuje například tím, že jedenkrát za měsíc je slavena mše svatá v češtině (včetně zpěvů), při každé mši svaté se čte alespoň jednou čtení v češtině, dochází sem pravidelně čeští kněží jako hosté nebo jako přednášející při duchovních obnovách (např. arcibiskupové Miloslav Vlk a Dominik Duka, Tomáš Halík, Marek Vácha, Karel Satoria a mnoho dalších). Tyto svátosti a návštěvy českých duchovních jsou pro Čechy žijící v Belgii velký přínosem a povzbuzením,“ popisuje zdejší život Kateřina Kapounová.

„Jsme rádi, že můžeme víru dětem předat v rodném jazyce. Komunita zde mnoha lidem nahrazuje širší rodinu.“

Farnost v Bruselu je velmi živá. Zdejší krajané se kromě bohoslužeb setkávají také na koncertech, přednáškách či grilování. Mohou si společně zahrát i florbal, basketbal nebo fotbal. Pro malé děti je připravené Cvičení s Krtečkem.

Výrazným rysem bruselské misie je množství mladých lidí, především rodin s dětmi. „Jsme rádi, že můžeme víru dětem předat v rodném jazyce. Komunita zde mnoha lidem nahrazuje širší rodinu,“ uzavírá zdejší farnice Kateřina.

Foto: Ze života české katolické misie v Brookfieldu, Chicago

Ve stopách Sv. Klementa Marii Hofbauera

Ve Vídni má přítomnost českých křesťanů na náboženském dění města dlouhou tradici. Její počátky sahají až do 13. století, kdy zde vládl český král Přemysl Otakar II. Výraznou stopu zde zanechal sv. Klement Maria Hofbauer, který nechal slavit v kostele Panny Marie na Nábřeží mše svaté pro „obyvatele českého jazyka“. V současnosti najdeme v rakouské metropoli český kostel, český hřbitov a od roku 1991 také farnost.

Na bohoslužby zde chodí každý týden 150-200 lidí. Farnost se angažuje nejen v církvi, ale i ve veřejném životě. Členové společenství se například věnují chrámové hudbě (sboru i dětskému orchestru), vyučují náboženství na základní škole i gymnáziu a pomáhají zdejší mládeži strávit dobře čas. Funguje zde také klub Dona Bosca. Chceme objevit v mladém člověku jeho dobré vlohy a předpoklady a ty rozvíjet. Proto se snažíme nabízet hodnotné využití volného času, vytvářet prostředí pro rozvoj mezilidských vztahů, předcházet kriminalitě a nežádoucím závislostem, vychovávat k základním lidským a křesťanským hodnotám, pomáhat mladým lidem hledat smysl svého života,“ píše klub na svém facebookovém profilu.

Církev zde chce být nejen pro věřící, říká salesiánský kněz P. Jan Horák. „Na vyučování náboženství dochází i nepokřtěné děti, stejně tak i na naše prázdninové akce. I nepokřtění rodiče přijdou každý rok na výrobu adventních věnců a na zpěv tradičních českých koled. A stejní rodiče nechají v kostele pokřtít své děti. Církev je zde pro všechny lidi: pro věřící i nevěřící, pro mladé i staré, pro zdravé i nemocné, pro spokojené i nespokojené.“

Pokud tedy plánujete pobyt v cizině, jistě se vyplatí navštívit některou českou farnost. Naleznete zde nejen bohoslužby, ale i živé společenství církve s hlubšími vztahy, které mohou přetrvat navždy.

Tématu se budeme snažit znovu věnovat i někdy v budoucnu.

Čeští křesťané v zahraničí

Víra odnepaměti sdružovala Čechy (resp. Čechoslováky), kteří odešli za hranice. V současnosti mají čeští věřící (i nevěřící) své zázemí například v Mnichově, v Kanadě, v horách v rumunském Banátu, v Kalifornii, New Yorku, Vídni, Linci nebo Římě. Biskupským delegátem pověřeným péčí o české katolíky v cizině je Mons. Václav Malý. Seznam zemí s českými centry i kontaktů naleznete na samostatné stránce na našem webu.

Autor článku: Ondřej Mléčka