Homilie arcibiskupa Rouenu na pohřbu Jacquesa Hamela

04. 08. 2016 Rubrika: Zahraniční
V úterý 2. srpna 2016 proběhl v katedrále v Rouenu pohřeb kněze J. Hamela, který byl v předešlém týdnu zavražděn dvěma přívrženci IS. Hlavním celebrantem mše svaté byl Mons. Dominique Lebrun, rouenský arcibiskup. Text jeho homilie pronesené při této příležitosti přinášíme v českém překladu.

Vážení přátelé,

kněz Jacques Hamel se už nemusí obávat Boha. Je před ním se svými spravedlivými skutky. Jistě, my nejsme soudci srdce našeho bratra. Ale tolik svědectví se nemůže mýlit! Otec Jacques Hamel měl prosté srdce. Byl stejný ve své rodině, mezi bratry a sestrami, se svými synovci a neteřemi, uprostřed svého města mezi sousedy, ve své křesťanské komunitě s věřícími.

58 let kněžství! 58 let ve službě Ježíši jako kněz, čili služebník jeho Slova, jeho eucharistie…. jeho eucharistie a jeho milosrdné lásky. Cítím se tak malý. O Ježíši sv. Petr říká: „Kudy procházel, činil dobro.“ Jacquesi, ty jsi byl věrným Ježíšovým učedníkem. Kudy jsi chodil, činil jsi dobro.

O Velikonocích jsi, Jacquesi, napsal svým farníkům: „Kristus je vzkříšen, je to mystérium, jako tajemství a důvěrné sdělení, které nám Bůh dává, abychom jej sdíleli.“ Možná toto mystérium, to tajemství a důvěrné sdělení o Kristu vzkříšeném nalézá své kořeny ve zkušenosti smrti, které ses přiblížil v Alžírsku, což tvá rodina nyní připomněla. Snad si toto mystérium, toto tajemství a důvěrné sdělení právě získává srdce v našem shromáždění: Ano, Kristus je vzkříšen. Smrt nemá poslední slovo.

Pro Tebe, Jacquesi, není vzkříšení Krista kapitola v katechismu, je to skutečnost, je to skutečnost pro naše srdce, pro tajemství našeho srdce, zároveň skutečnost, kterou můžeme sdílet s ostatními, jako důvěrné sdělení.

Bratři a sestry, buďme pravdiví sami před sebou. Znáte příběh Ježíše, který žádný z historiků nemůže prohlásit za bajku. Petr říká to zásadní: Ježíš z Nazareta, člověk spravedlivý a dobrý „uzdravoval všechny, kteří byli v moci ďáblově, neboť Bůh byl s ním. … Ale oni ho pověsili na kříž a zabili. Bůh jej však třetího dne vzkřísil a dal mu zjevit se…“[1]

Bratři a sestry, buďme v jednoduchosti a pravdě sami před sebou. V našem srdci, v tajemství našeho srdce, říkáme Ježíši „ano“ nebo „ne“, „ano“ nebo „ne“ jeho cestě pravdy a pokoje, „ano“ nebo „ne“ vítězství lásky nad nenávistí, „ano“ nebo „ne“ jeho vzkříšení.

Smrt Jacquesa Hamela mě volá k tomu, abych vyslovil upřímné „ano“, není to „ne“, ani to není vlažné „ano“. Je to životní „ano“ jako Jacquesovo „ano“ při jeho kněžském svěcení. Je to možné?

Je na každém, aby odpověděl. Bůh nás nenutí… Bůh je trpělivý… Bůh je milosrdný… I když já, Dominique, řeknu ne lásce… i když řeknu Bohu „uvidíme později“, i když zapomenu, Bůh mě očekává, protože je nekonečně milosrdný. Ale očekává svět ještě dnes řetěz lásky, který nahradí řetěz nenávisti?

Je potřeba další vraždění, abychom se obrátili k lásce a ke spravedlnosti, která buduje lásku? Spravedlnost a láska mezi lidmi a mezi národy ať už se nacházejí na kterékoli straně Středozemního moře. Příliš mnoho mrtvých na Středním východě, příliš mnoho mrtvých v Africe, příliš mnoho mrtvých v Americe! Příliš mnoho násilných smrtí, to stačí!

Zlo je tajemství. Dosahuje vrcholů hrůzy, které nás zbavují lidskosti. Není to, Jacquesi, to, co jsi chtěl svými posledními slovy říci? Když jsi padl na zem po prvních ranách nožem, snažil ses nohama odstrčit útočníka a řekl jsi: „Odejdi, Satane!“, opakoval jsi „Odejdi, Satane!“ Vyjádřil jsi tedy svou víru, že člověk byl stvořen jako dobrý, ďábel ho však uchvacuje. „Ježíš uzdravoval všechny, kteří byli v moci ďáblově [2]“ říká evangelium.

Nejde o to omluvit vrahy, kteří spolupracují s ďáblem, jde o to potvrdit s Ježíšem, že všichni muži, všechny ženy, všechny lidské bytosti mohou s milostí proměnit své srdce. Dostáváme tedy od Ježíše slova, která se dnes zdají za hranicemi našich sil. „Já však vám pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují.“[3]

Vy, kterými zmítá ďábelské násilí, vy, které ďábelské šílenství žene k zabíjení, dovolte, aby vaše srdce stvořené Bohem pro lásku získalo převahu; vzpomeňme si na naši maminku, která nám dala život. Proste Boha, aby vás osvobodil z působení ďábla. Prosíme za vás, prosíme Ježíše, „který uzdravoval všechny, kteří byli v moci ďáblově.“

Roselyne, Chantal, Géralde s rodinami, cesta je to těžká. Dovolte, abych vám vyjádřil obdiv svůj i mnoha dalších za vaši důstojnost. Váš bratr, váš strýc byl oporou. A bude tak i nadále. Nenáleží mi prohlásit ho za „mučedníka o. Jacquesa“. Ale jak by bylo možné nepřiznat plodnost oběti, kterou prožil, v jednotě s obětí Ježíše, kterou věrně slavil při eucharistii? Slova a četná gesta našich muslimských bratří i jejich návštěva jsou významným krokem.

Obracím se také k vám, katolickému společenství. Jsme zraněni, zdrceni, ale ne zničeni. Obracím se k vám, pokřtěným v naší katolické církvi, zvláště pokud nechodíte často do kostela, zda jste zapomněli cestu. S Mons. Georgem Pontierem, prezidentem Francouzské biskupské konference, který stojí vedle mě, vám předkládám jednoduchou výzvu jako první krok, tak jednoduchou jako život otce Jacquesa Hamela.

K poctě otce Hamela

vás zveme k návštěvě některého kostela v následujících dnech,

abyste vyjádřili své odmítnutí ke zneuctění svatého místa,

abyste projevili, že násilí nezískalo převahu ve vašem srdci,

abyste za to prosili o Boží milost,

zveme vás, abyste v tomto kostele položili svíčku, symbol vzkříšení, abyste jej přijali, abyste otevřeli své srdce v jeho největší hloubce,

můžete-li se za to modlit, přimlouvat.

15. srpen bude příznivý den. Panna Maria vás přijme s něžností.

Vzpomeňme si na svou maminku.

Bože, nezůstávej necitlivý k tísni svých dětí, které se obracejí k tobě!

Bože, rozmnožuj v našich srdcích to, co tvůj syn započal.

Bože, děkujeme za tvého syna Jacquesa, utěš jeho rodinu, a dej vyrůst mezi námi, mezi mladými Světového dne mládeže, nové proroky tvé lásky! Amen.

 

Mons. Dominique Lebrun

Arcibiskup rouenský



[1] Sk 10, 39-40
[2] Sk 10,38
[3] Matouš 5,44

(zdroj: http://www.eglise.catholique.fr/actualites/424355-celebration-funerailles-pere-jacques-hamel/)

Autor článku: František Jemelka