Kardinál Dominik Duka OP podpořil snahu zapsat broumovský klášter a zdejší Dientzenhoferovy kostely na seznam světového dědictví UNESCO. Nyní v létě se do nich navíc můžete přijít podívat i vy.
Foto: Biskupství královéhradecké
„Z udělené záštity mám obrovskou radost, protože ač se to nemusí na první pohled zdát, je zapsání, a tím i záchrana těchto památek včetně navrácení kulturního života do jejich prostor, aktivita, která musí být vnímána v širokém kontextu,“ vysvětluje jeden z iniciátorů snahy o zápis europoslanec Tomáš Zdechovský a dodává, že ještě zdaleka není vyhráno: „Jsou to tisíce hodin, které nám to již zabralo a zabere, ale jsme běžci na dlouhou trať. Celý tým pevně věří, že se nám to podaří a Královéhradecký kraj konečně bude mít svou vlastní památku světového významu.“
„Kostely zatím určitě chceme dát na seznam český a evropský,“ doplňuje broumovský děkan Martin Lanži, který v současné době pomáhá s přípravou dokumentace, jež je dalším potřebným krokem na cestě k zápisu těchto unikátních architektonických staveb na seznam UNESCO. Farnost chce i více spolupracovat s městem a představiteli Broumovského kláštera. „Velmi nám s tím pomáhá Královéhradecký kraj s jeho bruselským zástupcem a také šéf krajských památkářů z Josefova. Bez jejich obrovského nasazení a pomoci bychom to rozhodně nezvládli,“ dodal děkan Lanži.
Zúčastnění věří, že se do konce prázdnin podaří získat i oficiální podporu od prezidenta republiky a ministra kultury, kteří taktéž přislíbili pomoc.
V čase letních prázdnin určitě využijte možnost návštěvy kostelů z tzv. Broumovské skupiny, je to možné každé úterý v srpnu. Více na webu Biskupství královéhradeckého.
Za světové dědictví jsou označovány nejrůznější kulturní a přírodní památky po celém světě, které byly pro svou unikátnost vybrány organizací UNESCO a přijaty na seznam tohoto světového dědictví. Česká republika zde má celkem 12 památek a 4 položky z oblasti nehmotného kulturního dědictví. Poslední zápis pro ČR proběhl v roce 2003, kdy se zařazení na seznam dočkala židovská čtvrť v Třebíči a zdejší bazilika svatého Prokopa, resp. roku 2011, a to byla zapsána 'nehmotná' Jízda králů ze Slovácka a Hané.
(zdroj: Jitka Fialová, Pavel Sršeň, Wikipedia)