Ve středu ráno slavil papež František zádušní mši svatou za P. Jacquesa Hamela, který byl 26. července 2016 zavražděn v kostele ve francouzském městě Saint-Étienne-du-Rouvray. Bohoslužby se účastnilo také 80 poutníků z diecéze Rouen spolu s biskupem Mons. Dominiquem Lebrunem. Přinášíme promluvu papeže v plném znění.
Foto: Daniel Ibanez / CNA
V kříži Ježíše Krista – církev dnes slaví svátek Kříže Ježíše Krista – plně chápeme tajemství Krista, tajemství ponížení, přiblížení se nám. On, „ačkoli má božskou přirozenost – říká Pavel – nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu, ale sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka a stal se jedním z lidí. Byl jako každý jiný člověk, ponížil se a byl poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži“ (Flp 2,6-8). To je tajemství Krista. Toto je tajemství, které se stává mučednictvím pro spásu lidí. Ježíš Kristus je první Mučedník, první, kdo dává život za nás. A z tohoto Kristova tajemství se odvíjejí veškeré dějiny křesťanského mučednictví, od prvních staletí až podnes.
První křesťané vyznávali Ježíše Krista a platili za to svým životem. Prvním křesťanům bylo nabízeno odpadnutí, to znamená: „Řekněte, že náš bůh je pravý, ne ten tvůj. Obětujte našemu bohu nebo našim bohům.“ A když tak neučinili, když odmítli odpadnout, byli zabiti. Tento příběh se opakuje až dodnes; dnes je v církvi více křesťanských mučedníků než v prvních dobách. Dnes jsou křesťané vražděni, mučeni, vězněni a podřezáváni, protože nezapírají Ježíše Krista. V těchto dějinách přicházíme k našemu otci Jacquesovi: on je součástí tohoto řetězce mučedníků. Křesťané, kteří dnes trpí – ať již ve vězení či smrtí nebo mučením – protože nezapírají Ježíše Krista, umožňují vidět krutost tohoto pronásledování. A tato krutost, která požaduje odpadnutí, je – řekněme to slovo – satanská. Jak by bylo krásné, kdyby všechna náboženská vyznání řekla: „Zabíjet ve jménu Božím je satanské.“
Otec Jacques Hamel byl podřezán na Kříži, právě když sloužil oběť Kristova kříže. Muž dobrý, mírný, bratrský, který vždycky usiloval o mír, byl zavražděn jako nějaký zločinec. Toto je satanský rozměr pronásledování. Avšak je jedna věc na tomto muži, který přijal svoje mučednictví a spojil je s tím Kristovým, na oltáři; je jedna věc, která mne silně přivádí k zamyšlení: Uprostřed těžké chvíle, kterou prožíval, uprostřed tragédie, již viděl přicházet, neztratil tento mírný muž, tento dobrý muž, tento bratrský muž jasnou mysl, aby obžaloval a jasně vyslovil jméno vraha. Řekl jasně: „Odstup, satane!“ Dal život za nás, dal život, aby nezapřel Ježíše. Položil život v samotné Ježíšově oběti na oltáři, a odtud obvinil původce pronásledování: »Odstup, satane!“
A tento příklad odvahy, ale také mučednictví vlastního života, zřeknutí se sebe samého ku pomoci druhým, bratrství s lidmi ať nám všem pomáhá ubírat se beze strachu vpřed. Kéž nám z nebe – neboť se k němu musíme modlit, je to mučedník a mučedníci jsou blahoslavení, musíme se k němu modlit – kéž nám dá mírnost, bratrství, mír i odvahu říci pravdu: Zabíjet ve jménu Boha je satanské.
(s využitím textu Vatikánského rozhlasu)