Na Svitavsku prožívají blahořečení svého rodáka P. Engelmara Unzeitiga

V bavorském Würzburgu bude v sobotu 24. září blahořečen katolický kněz Engelmar Unzeitig, oběť zrůdné mašinérie nacistického koncentračního tábora Dachau. Tuto událost intenzivně prožívají v jeho rodišti, Hradci nad Svitavou (Greifendorf) i v děkanátu Svitavy v olomoucké arcidiecézi.

Papež František, uznal otce Engelmara Unzeitiga jako mučedníka církve, a proto může proběhnout 24. září 2016 od 14 hodin v katedrále ve Würzburgu slavnost jeho blahořečení. Z této události se ovšem neraduje jen německá církev, tuto událost si totiž můžete připomenout i u nás.

Cesta z pomezí Moravy a Čech do Bavor

Již dnes odjíždí z ČR skupina 170 lidí na blahořečení hradeckého rodáka přímo do Würzburgu.  Mezi poutníky mají být dle informací svitavského farář P. Václava Doláka nejen lidé z farnosti, ale i 15 kněží a 14 bohoslovců z olomouckého kněžského semináře.

Náš Anděl z Dachau

23. září byl také v pravé poledne ve svitavském farním kostele přivítán zvon Beatus Engelmar; ten bude následně představen při nedělní mši svaté od 10.00, které bude od 9.30 předcházet čtení jmen vězněných kněží v koncentračních táborech. Posvěcení zvonu českobudějovickým světícím biskupem Pavlem Posádem je naplánováno na 8. října a proběhne od 10.00 ve svitavském farním kostele; i tentokrát budou od 9.30 čtena jména kněží ‒ vězňů koncentračních táborů.

V jeho rodišti, Hradci nad Svitavou, se blahořečení bude slavit v neděli 25. září od 8.00, kdy zde proběhne mše na poděkování a TE DEUM.

1. října pak proběhne na Národní mariánské konferenci v Koclířově panelová diskuse k blahořečení P. Unzeitiga (od 14.00, pořádá Českomoravská Fatima Koclířov).

V Hradci nad Svitavou si blahořečení můžete připomenout ještě i 19. listopadu, kdy ve zdejším kostele sv. Kateřiny bude od 10.30 sloužit mši svatou olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Při této příležitosti bude rovněž požehnán bohoslužebný interiér kostela.

Oslavy blahořečení pak vyvrcholí v prosinci, kdy má být ve svitavském kostele sv. Josefa požehnána vitráž Beatus Engelmar.

Kdo byl E. Unzeitig

Engelmar Unzeitig se narodil 1. března 1911 v chudé rolnické rodině v Hradci nad Svitavou. Ve zdejším kostele byl 4. března pokřtěn jménem Hubert. V témže kostele přijal v 9 letech 16. května 1920 první svaté přijímání. O rok později 26. září 1921 byl biřmován ve Svitavách ve farním kostele Navštívení Panny Marie. Jeho biřmovací jméno bylo František.

Ve 14 letech (1925 – 1926) pracoval u sedláka ve Vřesicích, farnost Křetín. V 17 letech v roce 1928 odešel mladý Hubert z českomoravského pomezí k mariannhillským misionářům do Reimlingenu v augsburgské diecézi a přijal jméno Engelmar. 6. srpna 1939 byl ve Würzburgu ve svých 28 letech vysvěcen na kněze. 15. srpna téhož roku potom sloužil v Hradci nad Svitavou primiční mši svatou.  Jeho prvním samostatným kněžským místem se stala šumavská Zadní Zvonková (Glöckelberg). Po udání jedním z místních obyvatel za výroky nepřátelské nacistickému režimu (mj. údajné 'zastávání se Židů při kázání') se v roce 1941 P. Engelmar ocitl nejprve ve vězení v Linci a po několika týdnech vazby pak v Dachau.

 V 'kněžském' bloku nosil od té chvíle vězeňské číslo 26 147 jako jeden z bezejmenných mezi třemi tisíci duchovními nejrůznějších vyznání. 'Anděla z Dachau', jak je také nazýván, z něho učinilo rozhodnutí pomáhat z lásky k bližním v nejtěžších podmínkách těm snad nejvíce postiženým, ruským zajatcům smrtelně nakaženým tyfem. Jako budoucí misijní kněz uměl česky, francouzsky, italsky a rusky. Některé části Písma překládal do ruštiny. Ve svém posledním dopise se označoval za dosud zdravého a 'neporušeného'. Krátce nato se nakazil tyfem a 2. března 1945 nemoci podlehl. Vzhledem k jeho pověsti bylo tělo spáleno zvlášť a urna s jeho tělesnými ostatky propašována z koncentračního tábora.

Od roku 1968 je urna uložena v chrámu mariannhillských misionářů ve Würzburgu.

^{(zdroj: Farnost Svitavy)}