Lupa
Obsah Obsah
Portál

PŘÍBĚHY: Za zdmi kláštera sester premonstrátek v Doksanech

Datum publikace6. 10. 2016, 0.00
TiskTisk

Sestra Alberta přišla do kláštera, přesněji ruin kláštera v Doksanech v roce 1998 z premonstrátské kongregace v Krakově. Bylo jí třicet tři a myslela si, že bude poklidně žít a modlit se v klauzuře pradávného kláštera, který považovala za kouzelné místo, odkud její řád vzešel. Realita však byla jiná...

'Bůh má smysl pro humor,' vzpomíná na den svého příjezdu sestra. 'Naštěstí nás vyložili za tmy, takže jsme nic neviděly a hned neutekly,” směje se. Na dvě polské a dvě české premonstrátky totiž po příjezdu do Doksan čekaly neobyvatelné trosky zdecimované péčí zdejšího státního statku.

Historický klášter řeholních sester premonstrátek má své počátky u českého knížete Vladislava, který jej v roce 1144 založil se svojí manželkou kněžnou Gertrudou. Klášter si vydobyl během staletí pověst místa, kde se pěstuje vzdělanost, kultura i zbožnost na vysoké úrovni. O tom svědčí i fakt, že u sester premonstrátek byla vychovávána Anežka Přemyslovna, též známá jako svatá Anežka Česká. Klášteru patřily mnohé majetky v okolí konventu, aby byla zajištěna jeho ekonomická stabilita a budoucnost. Uzavřením kláštera Josefem II. končí období rozkvětu a objekt mění své účely i majitele. V letech socialismu zde byl umístěn státní statek, i když kostel a fara zůstaly v držení biskupství.

Po revoluci pozval biskup Josef Koukl řeholní sestry premonstrátky z polského Krakova opět i do Čech. V roce 1997 odkoupil strahovský klášter, pod nějž kdysi Doksany spadaly, od státu za částku 1 milion Kč severní část bývalého konventu a začala se plánovat jeho rekonstrukce. Polské sestry z krakovského předměstí na místo přišly a obnovily tak v Doksanech tradici řeholního života.

Bezprostředně po koupi byl Státní statek hrubého zrna - velmi mírně řečeno - v katastrofickém stavu. Aby byl objekt obyvatelný, musela zde proběhnout náročná a nákladná rekonstrukce, včetně obnovení statiky objektu, dostavění chybějících stěn, stropů apod. V roce 2002 byla dokončena základní oprava západního křídla kláštera. V průběhu oprav mohly první sestry pobývat pouze na přilehlé faře. První etapa obnovy stála premonstráty téměř 50 milionů korun. Od roku 2003 zdárně probíhá druhá etapa oprav, v rámci které vzniklo návštěvní křídlo a byly upraveny vnější části domu a klášterní dvůr. Na to bylo doposud vynaloženo kolem 20 milionů Kč.

Vedle kontemplativního života se komunita věnuje řemeslné práci. Sestry si samy vydělávají na živobytí prostřednictvím ručních prací v šicí dílně, která je nedílnou součástí kláštera. Z léčivých bylin pěstovaných na klášterní zahradě pak vyrábějí likéry, čaje a vonné sáčky. Výrobky sester je možno zakoupit přímo v klášteře. Ekonomicky klášteru pomáhá také příjem z důchodů svých členek putující do společného hospodaření.

Konventní kostel Narození Panny Marie zůstal i po dobu totality v držení církve a je ve velmi zachovalém stavu včetně barokní výzdoby. Sestry jej využívají pro své pravidelné modlitby v chórové části kostela. Posláním sester je kromě práce a života v klausuře i modlitba za nenarozené děti a za bezdětné manželské páry. Každý první pátek v měsíci se od 20.00 hodin v kostele koná bohoslužba, která je hojně navštěvovaná věřícími z širšího okolí. Klášter je jediným kontemplativním klášterem v litoměřické diecézi. Ačkoli klášter nezprostředkovává ubytovací služby, nabízí zájemcům volné pokoje, které mohou využít jako hosté k modlitbě či rozjímání.

V rukou sester premonstrátek je však jen část původního areálu, ve zbytku areálu by měl být podle dostupných informací depozitář SPU. Tato část kláštera (doposud vlastněná státem) je dlouhodobě ve špatném technickém stavu, i když se v minulém roce realizovala oprava střechy bývalé sýpky. Doksany jsou taktéž zajímavou lokací pro filmaře. Sestry nyní usilují o možnost rozšíření svého konventu, aby získaly více prostoru pro své hospodářské zázemí a skladové prostory a mohl tak do budoucna pokračovat dobře nastartovaný rozvoj kláštera.

Více o klášteru na www.klasterdoksany.cz a fotogalerie z místa ZDE.

(Foto: Martina Řehořová / Člověk a víra)

Autor článku: Zuzana Lášková
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou