Katolický týdeník: Jsem zdravotník a odmítám potraty

V mnoha zemích Evropy se lékárníci dočkali toho, že mohou odmítnout vydávat přípravky, které odporují jejich svědomí. Ale jak je tomu v Česku? Smí u nás vůbec lékaři či lékárníci odmítnout něco, co se příčí jejich svědomí?

^{Reprofoto: KT}

Podle zákona o zdravotnických službách č. 372/2011 Sb. může zdravotnický pracovník odmítnout poskytnutí služeb v případě, že by odporovalo jeho svědomí nebo náboženskému vyznání a nedošlo by k ohrožení života pacienta nebo k vážnému ohrožení jeho zdraví. Má to ovšem své „ale“. V případě lékárny musí o tom daný lékárník ihned informovat vedoucího lékárny, který zajistí pacientovi jiného lékárníka, a pokud to není možné, pak jinou lékárnu.

Jinými slovy to pro zdravotníka znamená: „Nemusíš dělat potraty, předepisovat hormonální antikoncepci likvidující embryo v nejranější fázi jeho vývoje ani provádět lékařské prohlídky před interrupcí. Jsi však povinen zajistit za sebe náhradu. Když to nedokážeš, stáváš se pro zaměstnavatele zátěží,“ vysvětluje lékař a teolog Květoslav Šipr, který vyučuje na Lékařské fakultě UP v Olomouci, je sekretářem Rady pro bioetiku České biskupské konference a předseda spolku Hippokrates. Podle něj by nejen medikům pomohlo drobné doplnění pravidel: „Odmítnutí zdravotní péče pro výhradu svědomí nesmí být důvodem k diskriminaci.“ Neboť jak stojí v Kompendiu sociální nauky církve, „nespravedlivé zákony uvádějí morálně poctivé lidi do dramatických problémů v oblasti svědomí“.

Lékárníci brání své svědomí

Právě snaha o právní ochranu a lepší vymahatelnost výhrady svědomí pro lékárníky vedla před třemi lety k založení spolku Lékárníci pro život. Předseda spolku Jaroslav Duda vysvětluje, že výhodou českého zákona o zdravotnických službách je, že nejsou specifikovány druhy vyhrazovaných úkonů. Například v Itálii zdravotníci mohou odmítnout být přímo u potratu nebo asistované reprodukce, ale musí poskytnout péči před a po potratu.

Ve Francii musí lékař dokonce předat ženě jména odborníků provádějících požadovanou proceduru. Navíc se tam výhrada svědomí nevztahuje na lékárníky. Zato lékárníci v Belgii, Anglii, Španělsku a brzy i v Itálii mohou přípravky, které způsobují smrt, odmítnout vydat.

Nevýhodou a diskriminací našeho zákona je však podle Dudy už výše zmiňovaná povinnost zajistit jiného zdravotnického pracovníka, resp. poskytovatele (na rozdíl od rezoluce č. 1763 z roku 2010 Parlamentního shromáždění Rady Evropy týkající se výhrady svědomí), což situaci někdy neřeší a svědomí to také ne vždy uleví.

^{(autorka: Kateřina Šťastná)}

Více v Katolickém týdeníku, který je k mání elektronicky na https://www.alza.cz/media/katolicky-tydenik-d2171757.htm nebo v řadě kostelů.

Dále si lze v KT přečíst:

Papežova cesta do Švédska

„Od konfliktu ke společenství – společně v naději,“ zní motto 17. mezinárodní cesty papeže Františka, která jej začátkem tohoto týdne zavedla do Švédska.

Šance projít Svatou branou

Zbývají poslední dny k pouti v Roce milosrdenství. První Svatá brána se v našich diecézích uzavře už 4. listopadu, většina ostatních o týden později. Rok milosrdenství završí ve Vatikánu 20. listopadu bohoslužba papeže.

Mají hodnoty v politice šanci?

Může vůbec v dnešním světě uspět odpovědná politika založená na hodnotách?

Modlíme se s dětmi

Vést děti k modlitbě není ve všech rodinách samozřejmé. Jak na to?

^{(zdroj: Jiří Macháně, KT)}