V Albánii v sobotu blahořečili 38 mučedníků, kteří byli zabiti komunistickým režimem v letech 1945-1974. Jihoevropská země zřejmě jako jediná zavedla v 70. letech ateismus do ústavy.
Foto: Diecéze Skudar - Pult
Obřadu se zúčastnily desítky tisíc lidí, kteří zaplnili katedrálu ve Skadaru i okolní ulice. Bohoslužbu vedl prefekt Kongregace pro svatořečení Angelo Amato, přítomný byl i prezident republiky Bujar Nishani.
Relikvie blahořečených nesl při mši P. Ernest Simoni, jenž sám strávil desítky let v albánských komunistických vězeních. Svým mučitelům však odpustil. Papež František jej v polovině listopadu jmenuje kardinálem.
„I v pekle svévolného a nespravedlivého pronásledování se albánští mučedníci projevili vůči svým nepřátelům týmiž postoji, jaké měl Kristus: odpuštění, věrnost, síla, bratrství, milosrdenství,“ uvedl během mše svaté kardinál Amato. „Byli svědky onoho nového lidství, které ve světě rozsévá nikoliv války, rozdělení a smrt nevinných, nýbrž mír, radost a bratrství.“
Mezi mučedníky jsou dva biskupové, 21 diecézních kněží, 7 františkánů, 3 jezuité, jeden bohoslovec a 4 laici. „Režim je zničil ihned – pouze sedm z 38 bylo zabito po roce 1950 – protože mohli utvářet svědomí a varovat před nebezpečím komunismu,“ uvedl postulátor procesu blahořečení Giovangiuseppe Califano OFM. Ten mimo jiné také vedl kauzu blahořečení pražských mučedníků.
Dva z nově blahořečených, biskupové Prennushi a Gjini, odmítli v letech 1948-1949 návrh tehdejšího státu na vytvoření církve oddělené od Říma. „Nikdy neodloučíme své stádce od papeže,“ prohlásili. Druhý jmenovaný byl popraven po těžkém mučení.
Bohoslovec Marc Cuni zase s několika spolužáky a profesory založil Albánskou unii, jež nenásilně upozorňovala na rizika během prvních poválečných voleb. Společně s dvěma jezuity byl později zastřelen.
Mezi blahořečenými je také jedna žena, Maria Tuci, jíž mučitelé natolik zohavili tvář, že ji vlastní příbuzní měli potíž poznat.
(zdroj: Radio Vaticana, Avvenire, Diecéze Skodar-Pult)