Nebojme se zcela patřit Bohu

11. 11. 2016 téma: Svatý rok milosrdenství Rubrika: Domácí
Brněnský diecézní biskup Vojtěch Cikrle se ohlíží za končícím mimořádným Svatým rokem milosrdenství.

Foto: Vít Kobza

Příští neděli 20. listopadu 2016 v den slavnosti Ježíše Krista Krále zakončí v bazilice sv. Petra ve Vatikánu papež František mimořádný Svatý rok milosrdenství. V diecézích se uzavřou brány milosrdenství už tento týden. A dál? Má něco následovat? Nebo pro nás všechno (s)končí?

Svatý rok milosrdenství všemi svými akcemi nabízel rozšíření našeho obrazu Boha spravedlivě přísného a trestajícího, o stejně biblický obraz milosrdného pastýře, láskyplného odpouštějícího a milujícího otce. Setkat se s Boží milosrdnou láskou a nechat se jí inspirovat, bylo pro každého velkou šancí. A z množství vyslechnutých příběhů vím, že do životů řady lidí přinesl zázrak proměny vnímání života z víry. Zázrak, který sňal okovy a pouta, kterými byli drženi ve lži a otroctví zla. Zázrak, který zasypal propasti mezi nimi a Bohem, zbořil zdi mezi blízkými i vzdálenějšími v rodinách, ve farnostech, ve společenstvích.

Svatý rok milosrdenství byl jakýmsi druhem „očkování“. Každý, kdo se Bohu otevřel a s důvěrou přijal Kristovo pozvání k odpuštění a novému začátku a k důvěrnému životu s ním, přijal životodárné “sérum“, které posiluje imunitu vůči zlu, strachu, lži, pochybnostem, nejistotě, nejednotě i k negativismu všeho druhu. Toto „sérum“ pravdy o Božím milosrdenství, zkušenost prožitých svátostí a modliteb má být v nás přítomné ve všem, co máme před sebou. Aby nám pomáhalo v naší budoucnosti.

Abychom nezapomněli, že Ježíš nám i nadále v každé situaci říká: „Neboj se! Nezáleží, kam ses ve svém životě dostal. Nezáleží na tom, co jsi v životě pokazil. Pojď, chytni se mne za ruku a půjdeme spolu. Vyvedu tě ze všeho, co tě děsí, co tě trápí. Vyvedu tě k radosti. Vysvobodím tě z pout, která tě svazují a brání pochopit věci, o nichž ses dosud bál vůbec přemýšlet. Neboj se a chyť se mne!“

A my?

Posilněni rokem Milosrdenství nebojme se Bohu odpovědět: „Chci ti zcela patřit, všechno, co mám, je tvé, nalož s tím podle své vůle.“  A on do našich nejistot, obav a strachu bude vždy vstupovat se svou láskou a odpuštěním. Závislost na něm – na rozdíl od jakýchkoliv jiných závislostí, které člověka zotročují, vede ke svobodě. Ke svobodě Božích dětí.

Mons. Vojtěch Cikrle

Autor článku: Martina Jandlová