Papežská nadace Církev v nouzi vydala zprávu o náboženské svobodě 2016

18. 11. 2016 Rubrika: Zahraniční
V 38 zemích světa dochází k vážnému porušování náboženské svobody. Za poslední dva roky se situace zhoršila ve 14 státech, v sedmi dalších již není další zhoršení možné. Naopak svoboda náboženského vyznání se zlepšila ve třech zemích. Vyplývá to ze zprávy, kterou ve středu v Římě představila papežská nadace Církev v nouzi.

Foto: Mazur/catholicnews.org.uk

Zpráva monitoruje období dvou let od roku 2014 do června 2016.

Jak uvádí papežská nadace Církev v nouzi, ze 196 zkoumaných zemí je v 38 značně porušována náboženská svoboda. Za poslední dva roky se dodržování tohoto lidského práva zhoršilo ve 14 zemích (37 procent). V pětadvaceti zemích (55 procent) je situace stejná jako v roce 2014. Sedm z nich – Afghánistán, Saúdská Arábie, Severní Korea, Irák, sever Nigérie, Somálsko a Sýrie – se však v této kategorii nachází jen proto, že je obtížné si představit další zhoršení. Pouze ve třech zemích (8 procent) se situace zlepšila: v Bhútánu, Egyptě a Kataru.

Smutné prvenství v pomyslném žebříčku zastává Severní Korea, v níž je téměř zcela odpíráno právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství.  

Za poslední dva roky se také rozrostl tzv. „islámský hyper-extremismus“, neboli radikalizace, jehož násilné projevy nemají precedenty. Od roku 2014 proběhly jeho útoky v každém pátém státě na světě. V Sýrii a Iráku se pak extremisté snaží zničit jakoukoliv náboženskou rozdílnost.

Na Západě také hrozí, že zmíněný „hyper-extremismus“ destabilizuje společenské a náboženské soužití ve společnosti. Země jsou občasně napadány fanatiky a nachází se pod stálým tlakem souvisejícím s uprchlickou vlnou, což umožňuje vzestup populistických a extrémně pravicových skupin a vede i k omezování svobody náboženských menšin.

Ačkoliv z Blízkého východu utíkají lidé všech vyznání, podle analýzy papežské nadace je křesťanů, jezídů a jiných náboženských menšin procentuálně více. Příkladem je syrské Aleppo, jehož počet obyvatel klesl o 30 procent, avšak počet křesťanů až o 80 %. Nástup extremismu také ohrožuje a vyhání z domovů umírněné muslimy.

V letech 2014-2016 se dále odehrálo více antisemitských útoků než v předchozích letech.

Situace se také zhoršila v Číně, kde jsou náboženské menšiny považovány za protistátní prvky. Dochází zde k neustálému zatýkání biskupů a řeholníků. Zákony přijaté v provincii Če-ťiang stanovily v roce 2015 povolenou barvu, velikost a umístění křížů, stejně jako výšku náboženských budov. Od roku 2013 bylo v této provincii a okolí zničeno 2 tisíce kostelů a křížů.

Ačkoliv je na Západě situace méně vážná, i zde dochází k porušování náboženské svobody, zejména v oblasti tzv. výhrady svědomí. Stále více lékařům, zdravotním sestrám či úředníkům hrozí postihy či ztráta zaměstnání proto, že chtějí respektovat své svědomí a odmítají např. vykonat potrat nebo se účastnit uzavření registrovaného partnerství. Náboženství se tak vylučuje z veřejného života a dochází k jeho „násilné privatizaci“.

(zdroj: Církev v nouzi, Radio Vatikán)

Autor článku: Ondřej Mléčka