Křesťané jsou v Evropě i ve světě utiskováni, zaznělo na konferenci

Křesťané v Evropě i ve světě čelí útisku a diskriminaci. Takové bylo hlavní poselství mezinárodní konference, která se konala o uplynulém víkendu ve vídeňském arcibiskupském paláci. Političtí i náboženští představitelé při ní požádali mezinárodní společenství, aby tématice pronásledování křesťanů věnovali náležitou pozornost.

^{Foto: Shella, CC BY-NC-ND}

V hlavním příspěvku uvedl zmocněnec EU pro náboženskou svobodu Ján Figeľ, že 100 tisíc křesťanů je na světě ročně zabito pro svou víru. Připomněl také německého teologa Dietricha Bonhoeffera, umučeného v koncentračním táboře. Ten kritizoval mlčení a nečinnost tváří v tvář zlu a vyzval k většímu nasazení v boji proti nábožensky motivovanému pronásledování.

Podle švýcarského biskupa Stephana Turnovszkého nebyla situace křesťanů ve světě nikdy tak stísněná jako v současnosti. Ačkoliv v Evropě nedochází k organizovanému pronásledování, jsme přesto svědky trendu, který zahrnuje marginalizaci a mediální útlak. „Během akcí na podporu života dochází k násilným protidemonstracím v mnoha zemích,“ uvedl biskup příklad. Tyto protidemonstrace jsou však „jen stěží kritizovány médii“.

Evropa podle Turnovszkého postupně selhává v ochraně lidí, především nově příchozích křesťanských uprchlíků. „Poté, co riskovali své životy, aby se dostali do Evropy, čelí často násilí, výhrůžkám a diskriminaci na základě své křesťanské víry,“ řekl. Takové násilí však Evropa přehlíží.

Promluvil i uprchlík ze Severní Koreje

Dopolední část konference byla věnovaná pronásledování křesťanů mimo Evropu, tj. v zemích, jako je Irák, Nigérie, Severní Korea a Sýrie. K účastníkům promluvil i „Timothy C.“, uprchlík ze Severní Koreje, kterému zde hrozilo zabití kvůli jeho náboženskému přesvědčení.

Švédský člen Evropského parlamentu Lars Adaktusson hovořil o své návštěvě Iráku, kde byl svědkem „destrukce a pohrdání vírou ostatních“, jako je například ničení posvátných symbolů, pálení knih nebo malování graffiti Islámského státu na kříže a kostelní zdi. Tyto útoky proti křesťanům vedly Adaktussona k návrhu rezoluce, která letos v Evropském parlamentu uznala systematické zabíjení křesťanů a jiných náboženských menšin na Blízkém východě za genocidu. „Nikdy nesmíme váhat s obranou náboženské svobody,“ uvedl Adaktusson.

V Evropě dochází k omezování svobody svědomí i projevu

Odpolední program konference byl zaměřený na situaci křesťanů uvnitř Evropy, kde dochází k vládnímu omezování svědomí, rodičovských práv, svobody sdružování a projevu, stejně jako k projevům nenávisti vůči věřícím a vandalismu na křesťanských hřbitovech a kostelích.

„Pronásledování, jemuž čelí křesťané ve světě, musí být uznáno a chráněno mezinárodním společenstvím s vážností, jakou si zasluhuje. Avšak nátlak, jemuž jsou vystaveni křesťané v Evropě, je subtilnější – jak řekl papež František, jedná se o ‚zdvořilé pronásledování‘. Pokud mu nebude zabráněno, podobné incidenty mohou vést k něčemu daleko horšímu,“ řekla výkonná ředitelka neziskové organizace Observatory on Intolerance and Discrimination Against Christians Ellen Fantiniová.

Členka regionálního vídeňského parlamentu a zakladatelka Observatory Gudrun Kuglerová vyzvala, aby lidé kontaktovali politiky a povzbuzovali je k „vytvoření prostoru pro křesťany v Evropě a nasazení se proti zločinům spáchaným na křesťanech ve světě“.

Konferenci pořádala 26. listopadu organizace Observatory on Intolerance and Discrimination Against Christians ve spolupráci s dalšími neziskovými subjekty jako např. ADF International, papežskou nadací Církev v nouzi, Open Doors a Mezinárodní křesťanskou solidaritou.

^{(zdroj: Observatory on Intolerance and Discrimination Against Christians)}