Misijní nasazení patří k jádru víry, píše papež zasvěceným

Misijní nasazení není jen přídavkem a „ornamentem“ víry, nýbrž patří k jádru křesťanství. Píše to papež František v poselství k 54. Světovému dni modliteb za povolání. 7. května 2017 se při něm bude církev zamýšlet nad tématem: Podněcováni Duchem k misii.

^{Foto: Mazur/catholicchurch.org.uk / CC BY-NC-SA}

Světový den modliteb za povolání si katolická církev připomíná o 4. neděli velikonoční (v roce 2017 to bude 7. května), avšak papežský list vyšel s několikaměsíčním předstihem.

V poselství k příštímu Světovému dni se František zaměřuje na misijní rozměr povolání. „Učedník nepřijímá dar Boží lásky pro své soukromé potěšení; není povolán k tomu, aby přinášel sám sebe nebo se staral o zájmy nějaké firmy; jednoduše se jej dotkla a proměnila jej radost z toho, že se cítí být milován Bohem, a nemůže si tuto zkušenost nechat pro sebe,“ píše František. Misijní nasazení podle něj není jen přídavkem nebo „ornamentem víry“, nýbrž patří k jejímu jádru.

Někdy může zasvěcený člověk ztrácet odvahu, když vidí svou křehkost. „Musíme pozvednout hlavu k Bohu, aniž bychom se nechali drtit pocitem nehodnosti nebo bychom ustupovali pesimismu, který z nás dělá diváky unaveného a zvykového života. Pro strach není místo: sám Bůh přichází, aby očišťoval naše ‚nečisté rty‘ a uschopnil nás k misii,“ pokračuje František.

V listu si také klade otázky: Co znamená být misionářem evangelia? Kdo nám dá sílu a odvahu k hlásání? Jaká je logika evangelia, kterou je inspirovaná misie? Odpověď nachází ve třech výjevech z evangelia: počátek Ježíšova poslání v Nazaretě (Lk 4,16-30), zjevení Ježíše učedníkům na cestě do Emmaus (Lk 24,13-35) a podobenství o semínku, které roste dnem i nocí (Mk 4,26-27).

Řeholníky František také vyzývá, aby odmítali pokušení úspěchu, moci, přílišného starání se o struktury nebo úzkosti, která vychází z „dobyvačného“ postoje spíše než z toho služebného.  

Křesťanská misie a pastorace povolání se nikdy neobejde bez vytrvalé a kontemplativní modlitby. Papež proto doporučuje živit křesťanský život nasloucháním Božího slova a především eucharistickou adorací, která je „přednostním místem setkání s Pánem“.

V závěru František důrazně vybízí farnosti, hnutí i další členy církve k modlitbám za nová povolání k zasvěcenému životu a ke kněžství. „Proti pokušení ztráty odvahy se modlete k Pánu, aby poslal dělníky na svou žeň a dal nám kněze, již budou zamilovaní do evangelia, budou schopni být nablízku svým bratřím a sestrám, a stanou se živým znamením milosrdné Boží lásky.“

Text poselství naleznete v několika světových na stránkách Vatikánu, český překlad se připravuje.

^{(zdroj: Tiskové středisko Svatého stolce, Radio Vaticana)}