Modlit se za živé i zemřelé. Takové bylo téma promluvy papeže Františka během středeční generální audienci. Římský biskup při ní uzavřel cyklus katechezí o milosrdenství.
Foto: Andrew Stawarz / CC BY-ND
Během středeční generální audience uzavřel papež František cyklus 14 promluv, které se týkaly skutků tělesného a duchovního milosrdenství. „Katecheze končí, avšak milosrdenství musí pokračovat!“ vyzval přítomné, kterých se v Aule Pavla VI. shromáždilo zhruba osm tisíc.
Modlitba za zemřelé je podle Františka vděčností Bohu za jejich život, lásku i přátelství. Věřící svěřují zesnulého do Božího milosrdenství s nadějí na věčný život, jak se církev modlí při mši sv.: „Pamatuj také, Bože, na své služebníky a služebnice, kteří nás předešli se znamením víry a spí spánkem pokoje. Do místa občerstvení, světla a míru uveď všechny, kdo odpočinuli v Kristu.“
Modlitba za živé i zemřelé je možná díky „společenství svatých“, vysvětlil dále František: „Je to tajemství, které vyjadřuje nádheru Ježíšem zjeveného milosrdenství. Společenství svatých totiž naznačuje, že jsme všichni ponořeni do Božího života a žijeme v Boží lásce. Všichni, živí i zemřelí, tvoříme společenství, to znamená jakousi jednotu. Jsme sjednoceni ve společenství těch, kdo obdrželi křest, jsou syceni Kristovým Tělem a tvoří velkou rodinu Boží. Všichni jsme z téže rodiny, sjednocení. A proto se modlíme jedni za druhé.“
František také připomněl různé způsoby modlitby za živé: když rodiče žehnají dětem ráno a večer, když se někdo modlí u nemocného, když děkuje za dobrou zprávu o svém příteli nebo když předkládá Bohu starosti druhých.
Papež zmínil podnikatele, který se modlil za záchranu firmy a především za 50 zaměstnanců, kteří v ní pracovali: „S pláčem říkal: ‚Nedokážu nechat bez práce více než 50 rodin. Mohl bych vyhlásit bankrot podniku, odejít domů se svými penězi, ale v srdci ponesu celý život tíhu za těchto 50 rodin.‘ To je dobrý křesťan, který se modlí skutky. Přišel na mši, aby prosil Pána o nalezení východiska nejen pro sebe, ale pro oněch 50 rodin. Toto je muž, který se dovede modlit srdcem a skutky, umí se modlit za bližního. Je v obtížné situaci. Nehledá nejsnadnější řešení a neříká si: Ať se zařídí sami.“
V závěru papež vyzval k modlitbě, aby se děla Boží vůle, protože „jeho vůle je zajisté tím největším dobrem, dobrem Otce, který nás nikdy neopouští. Modleme se a dovolme Duchu svatému, aby se modlil v nás. V tom spočívá krása života: modlit se děkováním, chválením Boha, prosbou o něco, pláčem, když nastane nějaká těžkost, jako onen muž. Ať je však srdce neustále otevřeno Duchu, aby se modlil v nás, s námi a skrze nás.“
(zdroj: Tiskové středisko Svatého stolce, Radio Vaticana)