Vatikán kritizuje rezoluci, která pomíjí vztah Židů k Chrámové hoře

Svatý stolec nepřímo zkritizoval rezoluci Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), která pomíjí vztah judaismu k Chrámové hoře v Jeruzalémě. Smíšená židovsko-křesťanská komise, která zasedala 28. – 30. listopadu v Římě, se postavila proti „pokusům odepřít historické pouto židovského lidu k svému nejposvátnějšímu místu“.

^{Foto: Západní zeď (tzv. 'Zeď nářků') v Jeruzalémě, Israeltourism, CC BY-SA}

Ačkoliv text závěrečného prohlášení komise nezmiňuje UNESCO přímo, je zde zřejmá narážka na nedávnou rezoluci, ve které mezinárodní organizace nazývá místa východního Jeruzaléma pouze muslimskými názvy a pomíjí vztah Židů k Chrámové hoře.

„Pozornost byla věnována pokusům odepřít historické pouto židovského lidu k svému nejposvátnějšímu místu. Bilaterální komise se ostře postavila proti politickému a polemickému popření biblických dějin a vyzvala všechny národy a náboženství, aby toto dějinné a náboženské pouto respektovaly,“ uvádí osmý bod závěrečného prohlášení židovsko-křesťanské komise.

Pod textem je podepsaný například kardinál Petr Turkson, jeruzalémský patriarcha Pierbattista Pizzaballa nebo rabíni Daniel Sperber či Avraham Steinberg.

Tématem zasedání, které se uskutečnilo 28. – 30. listopadu 2016 v Římě, bylo „Podpora míru v kontextu násilí konaném ve jménu náboženství“.

Členové komise také uznali „tragické hříchy, které byly v minulosti spáchané ve jménu náboženství,“ a „strašlivé a rouhavé zneužití náboženství,“ jež v minulosti „hanobilo lidský život a upíralo svobodu a lidskou rozmanitost“.

Katolická strana se věnovala úloze náboženství při řešení současných konfliktů: „Naše náboženství potvrzují božskou posvátnost lidského života a vyžadují úctu k životu a k identitě každého člověka. To musí být zaručeno uprchlíkům a migrantům, a to i tím způsobem, že budou přijati tak, aby byla podporována práva a svoboda všech,“ uvádí prohlášení.

Židovská část komise zase zkoumala prvky, které vedou k násilí, a stanovila kritéria, jež abrahámovským náboženstvím umožní se proti agresi postavit: posvátnost lidského života, princip svobodné vůle, úcta k rozdílnosti, která je odrazem Boží přítomnosti a vůle.

Členové komise také zdůraznili potřebu, aby náboženští představitelé dávali příklady tolerance a respektu k druhým. Zavázali se také, že k tomu budou vést své vlády. Citovali přitom projev papeže Františka z listopadu letošního roku: „Nechť jsou odmítnuty bezcílné cesty protikladů a uzavřenosti. Ať již nedochází k tomu, že by náboženství v důsledku jednání některých svých stoupenců předávalo poselství, které by neladilo s milosrdenstvím. Bohužel není dne, kdy by nebylo slyšet o násilí, konfliktech, únosech, teroristických útocích, obětech a devastacích. A je strašné, že k ospravedlňování tohoto barbarství se někdy užívá jméno nějakého náboženství nebo samotného Boha. Je třeba jasně zavrhnout takovouto mrzkost, která profanuje jméno Boží a maří náboženské aspirace lidí. Ať se namísto toho všude podporuje mírové setkání mezi věřícími a skutečná náboženská svoboda.“

Účastníci též ocenili „historickou deklaraci“ z Marrákeše, která je namířena proti násilnému zneužívání náboženství. Na 250 muslimských učenců z celého světa v ní letos v lednu vyzvalo k náboženské svobodě, rozvinutí pojmu „občanství“ v islámském právu, které by zahrnovalo i menšiny, a k odstranění čehokoliv, co by při vzdělávání mohlo vést k agresi a extremismu.

^{(zdroj: L´Osservatore Romano, Radio Vaticana)}