V roce 2016 bylo zabito 90 tisíc křesťanů, říká italský sociolog

V roce 2016 bylo ve světě zabito odhadem 90 tisíc křesťanů. V rozhovoru pro Vatikánský rozhlas to uvedl italský sociolog Massimo Introvigne, který vede Centrum pro studia nových náboženství (CESNUR) v Turíně. Zhruba 500-600 milionů následovníků Krista nemůže vyznávat svou víru zcela svobodně.
Publikováno: 28. 12. 2016 12:45

Foto: Mazur / catholicnews.org.uk

S profesorem Introvigem hovořila Debora Donniniová z Vatikánského rozhlasu:

Introvigne: Renomované Center for Study of Global Christianity vydá v příštím měsíci statistiku za rok 2016, která hovoří o 90 tisících křesťanech zabitých pro svou víru, je to jeden mrtvý každých šest minut, tedy o něco méně vzhledem ke 105 tisícům v předchozím roce. Z těch (letošních) bylo 70 procent – 63 tisíc – zabito během kmenových konfliktů v Africe. Americké centrum je zahrnuje do statistiky, protože se podle něj jedná z velké části o křesťany, kteří odmítají používat zbraně z důvodů svědomí. Dalších 30 procent – 27 tisíc – pochází z teroristických atentátů, ničení křesťanských vesnic nebo vládního pronásledování, jako se tomu děje v Severní Koreji.

Vatikánský rozhlas: Co se pak týká odhadu pronásledovaných křesťanů ve světě, kolik jich zhruba je?

Introvigne: Pokud se vezmou statistiky z nejméně třech výzkumných center v USA i z mého, CESNUR, a porovnají se mezi sebou ve 102 zemích světa, odhady se pohybují mezi 500 a 600 miliony křesťany, kteří nemohou vyznávat svou víru zcela svobodně. Aniž bych opomíjel nebo zmenšoval utrpení příslušníků jiných náboženství, křesťané jsou nejvíce pronásledovanou náboženskou skupinou na světě. Někdo může být zmatený z těchto statistik, protože na jedné straně nám Center for Study of Global Christianity přináší toto číslo 90 tisíc, zatímco jiní hovoří o několika tisících a ještě jiní o několika stovkách. Když se čísla o tolik liší, je jasné, že se počítají různé věci. Kdo počítá lidi, kteří jsou vědomě postaveni před tragickou volbu: „Buď zapřeš svou víru, nebo zemřeš“, napočítá jich několik stovek. Kdo má o něco širší pojetí – nejen „kandidáti blahořečení“, ale i lidi, kteří si uvědomovali, že pokud budou praktikovat víru určitým způsobem, mohou být zabiti – hovoří o několika tisících. Jestliže se však mluví o lidech, kteří byli zabiti pro své křesťanství v širším slova smyslu, potom se dojde k 90 tisícům, tedy k jednomu člověku každých 6 minut.

Vatikánský rozhlas: Není možné nevzpomenout nejbrutálnější pronásledování namířené proti křesťanům, kterou páchá samozvaný Islámský stát na dobytých územích. Existují příklady křesťanů, kteří na těchto územích přišli o život a zůstali přitom věrní Pánu?

Introvigne: Ano, na územích takzvaného Islámského státu existuje více případů, mezi nimi i několik těch, které zkoumá církev kvůli možnému blahořečení; jsou křesťané, kteří se vědomě rozhodli zůstat na těchto územích, a nadále, jak jen mohli, vyznávali svou víru. Hovoříme-li o Islámském státu, nesmíme zapomínat, že Islámský stát zabíjí také mnohé muslimy, a že je podle našich odhadů počet křesťanů zabitých pro svou víru a počet muslimů zabitých pro svou víru – vyjme-li se z toho Afrika, hovoříme o jiných kontinentech, především o Asii – je velmi podobný. Muslimové jsou obecně zabíjeni jinými muslimy: šíitští muslimové jsou zabíjeni sunnitskými muslimy, a to je nejčastější případ. Někdy jsou sunnitští muslimové zabíjeni šíitskými muslimy, muslimové, kteří nesouhlasí s nějakou odchylkou islámu, jsou zabíjeni nejextremističtějšími muslimy, jako je tomu v případě Islámského státu.

Vatikánský rozhlas: Co se vás na tomto fenoménu pronásledování nejvíce dotýká?

Introvigne: Dvě věci. První je ta, že trochu ve všech zemích roste netolerance a netolerance je předstupněm diskriminace, která je pak zase předstupněm pronásledování. A potom klidný, vznešený a často příkladný postoj křesťanských menšin, které byly trýzněny všemi možnými způsoby, avšak jen opravdu velmi zřídka odpověděly na násilí násilím; ve většině případů pokojně svědčily o své víře, často také odpustily svým pronásledovatelům a modlily se za ně.  

(zdroj: Vatikánský rozhlas)

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Změny ve vedení vatikánských médií

Papež František jmenoval Mattea Bruniho novým ředitelem Vatikánského tiskového střediska. Alessandro Gisotti, který působí jako dočasný ředitel vatikánského tiskového oddělení, a Sergio Centofanti byli jmenováni Svatým otcem zástupci ředitele vatikánského dikasteria pro komunikaci. Tyto změny jsou platné od 22. července 2019.
18.07.2019

Půl milionu korun ze sbírky ČBK odešlo na opravu katedrály Notre-Dame

Ze sbírky vyhlášené ČBK na obnovu pařížské katedrály Notre-Dame po ničivém požáru byla dnes odeslána první platba ve výši 499 586 Kč (19 000 EUR). Finanční prostředky jsou určené na podporu aktivit katedrály po dobu její opravy a na opravy po požáru. Sbírka nadále pokračuje, dary můžete zasílat na číslo účtu 1387680243/2700.
17.07.2019

Sant' Egidio: 1000 mladých Evropanů v Osvětimi

Po 80 letech od vypuknutí druhé světové války se tisíc mladých lidí z 16 evropských zemí sejde v Krakově, od 19. do 21. července, aby se zúčastnili setkání "A Global Friendship to live Together in Peace".
17.07.2019

Katolický týdeník: Křesťanská inspirace

Zatímco křesťanů v Evropě ubývá, v jiných koutech světa se děje opak – zejména právě v Jižní Koreji, kde ještě před 150 lety byla křesťanů jen hrstka a nyní tvoří třetinu populace.
17.07.2019

Papež František navštíví diecézi Albano

Biskup suburbikální diecéze Albano Laziale, mons. Marcello Semeraro, při nedělních bohoslužbách ohlásil papežovu návštěvu, která připadne na sobotu 21. září. Jedná se o datum s dvojím významem – jednak osobní papežovu připomínku dne, kdy se v roce 1953 zrodilo jeho duchovní povolání, jednak diecézní slavnost dedikace nového katedrálního oltáře, který před jedenácti lety požehnal Benedikt XVI.
17.07.2019