Lupa
Obsah Obsah
Portál

V roce 2016 bylo zabito 90 tisíc křesťanů, říká italský sociolog

Datum publikace28. 12. 2016, 11.45
TiskTisk

V roce 2016 bylo ve světě zabito odhadem 90 tisíc křesťanů. V rozhovoru pro Vatikánský rozhlas to uvedl italský sociolog Massimo Introvigne, který vede Centrum pro studia nových náboženství (CESNUR) v Turíně. Zhruba 500-600 milionů následovníků Krista nemůže vyznávat svou víru zcela svobodně.

Foto: Mazur / catholicnews.org.uk

S profesorem Introvigem hovořila Debora Donniniová z Vatikánského rozhlasu:

Introvigne: Renomované Center for Study of Global Christianity vydá v příštím měsíci statistiku za rok 2016, která hovoří o 90 tisících křesťanech zabitých pro svou víru, je to jeden mrtvý každých šest minut, tedy o něco méně vzhledem ke 105 tisícům v předchozím roce. Z těch (letošních) bylo 70 procent – 63 tisíc – zabito během kmenových konfliktů v Africe. Americké centrum je zahrnuje do statistiky, protože se podle něj jedná z velké části o křesťany, kteří odmítají používat zbraně z důvodů svědomí. Dalších 30 procent – 27 tisíc – pochází z teroristických atentátů, ničení křesťanských vesnic nebo vládního pronásledování, jako se tomu děje v Severní Koreji.

Vatikánský rozhlas: Co se pak týká odhadu pronásledovaných křesťanů ve světě, kolik jich zhruba je?

Introvigne: Pokud se vezmou statistiky z nejméně třech výzkumných center v USA i z mého, CESNUR, a porovnají se mezi sebou ve 102 zemích světa, odhady se pohybují mezi 500 a 600 miliony křesťany, kteří nemohou vyznávat svou víru zcela svobodně. Aniž bych opomíjel nebo zmenšoval utrpení příslušníků jiných náboženství, křesťané jsou nejvíce pronásledovanou náboženskou skupinou na světě. Někdo může být zmatený z těchto statistik, protože na jedné straně nám Center for Study of Global Christianity přináší toto číslo 90 tisíc, zatímco jiní hovoří o několika tisících a ještě jiní o několika stovkách. Když se čísla o tolik liší, je jasné, že se počítají různé věci. Kdo počítá lidi, kteří jsou vědomě postaveni před tragickou volbu: „Buď zapřeš svou víru, nebo zemřeš“, napočítá jich několik stovek. Kdo má o něco širší pojetí – nejen „kandidáti blahořečení“, ale i lidi, kteří si uvědomovali, že pokud budou praktikovat víru určitým způsobem, mohou být zabiti – hovoří o několika tisících. Jestliže se však mluví o lidech, kteří byli zabiti pro své křesťanství v širším slova smyslu, potom se dojde k 90 tisícům, tedy k jednomu člověku každých 6 minut.

Vatikánský rozhlas: Není možné nevzpomenout nejbrutálnější pronásledování namířené proti křesťanům, kterou páchá samozvaný Islámský stát na dobytých územích. Existují příklady křesťanů, kteří na těchto územích přišli o život a zůstali přitom věrní Pánu?

Introvigne: Ano, na územích takzvaného Islámského státu existuje více případů, mezi nimi i několik těch, které zkoumá církev kvůli možnému blahořečení; jsou křesťané, kteří se vědomě rozhodli zůstat na těchto územích, a nadále, jak jen mohli, vyznávali svou víru. Hovoříme-li o Islámském státu, nesmíme zapomínat, že Islámský stát zabíjí také mnohé muslimy, a že je podle našich odhadů počet křesťanů zabitých pro svou víru a počet muslimů zabitých pro svou víru – vyjme-li se z toho Afrika, hovoříme o jiných kontinentech, především o Asii – je velmi podobný. Muslimové jsou obecně zabíjeni jinými muslimy: šíitští muslimové jsou zabíjeni sunnitskými muslimy, a to je nejčastější případ. Někdy jsou sunnitští muslimové zabíjeni šíitskými muslimy, muslimové, kteří nesouhlasí s nějakou odchylkou islámu, jsou zabíjeni nejextremističtějšími muslimy, jako je tomu v případě Islámského státu.

Vatikánský rozhlas: Co se vás na tomto fenoménu pronásledování nejvíce dotýká?

Introvigne: Dvě věci. První je ta, že trochu ve všech zemích roste netolerance a netolerance je předstupněm diskriminace, která je pak zase předstupněm pronásledování. A potom klidný, vznešený a často příkladný postoj křesťanských menšin, které byly trýzněny všemi možnými způsoby, avšak jen opravdu velmi zřídka odpověděly na násilí násilím; ve většině případů pokojně svědčily o své víře, často také odpustily svým pronásledovatelům a modlily se za ně.  

(zdroj: Vatikánský rozhlas)

Autor článku: Ondřej Mléčka
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou