Příští evropské setkání Taizé proběhne v Basileji

V závěru roku 2017 proběhne evropské setkání mladých pořádané komunitou Taizé ve švýcarské Basileji. Oznámil to představený komunity bratr Alois během setkání, které se uskutečnilo na přelomu roku v Lotyšsku. Řeholník také předal dopis o Evropě a vyzval představitele církví k prohloubení jednoty mezi konfesemi.

^{Foto: Taizé Praha 2014}

Evropské setkání mladých proběhlo 28. prosince 2016 – 1. ledna 2017 v lotyšské metropoli Rize. Účastnilo se jej více než 10 tisíc katolíků, pravoslavných i protestantů nejen z Evropy, ale i například z Jižní Koreje nebo Hongkongu. Událost pokračovala i po skončení lotyšského programu v sousední Litvě a Estonsku.

Jak uvádí deník L´Osservatore Romano, během setkání byl také zveřejněn dopis bratra Aloise na rok 2017 (plné znění zde), který je nazvaný „Vstříc jednotě evropského světadílu. Když přicházejí migranti, překonejme strach!“

„Pokojná budoucnost vyžaduje,“ píše v něm představený komunity Taizé, „aby Evropané rozšířili svoje povědomí a dovolili, aby solidarita rostla mezi všemi zeměmi, které náš světadíl tvoří. Podstatné je posilovat kontakty, formy sdílení a spolupráci. Vytváření jednoty světadílu se může uskutečňovat pouze, pokud jeho státy mezi sebou povedou hlubší dialog a budou si doopravdy naslouchat.“

Každá země má svůj specifický hlas, a to ve východní i západní Evropě: „Je důležité dát si práci a snažit se porozumět smýšlení ostatních z jejich pohledu. Jenom tak lze lépe pochopit postoje, které jsou někdy nesouhlasné, a je možné se vyhnout reakcím vyvolaným výhradně emocemi.“

Mnozí mladí touží po jednotné Evropě a také po solidaritě s národy, které prochází těmi nejtěžšími zkouškami, jako například migrující lidé: „Po celém světě jsou ženy, muži i děti nuceni opouštět svou vlast. Strádání je nutí odejít. Toto utrpení je silnější než všechny překážky, které se jim kladou do cesty,“ píše bratr Alois.

„Někteří lidé říkají: ‚Nemůžeme přijmout všechny.‘ Jiní si myslí, že současné přesuny obyvatelstva jsou nevyhnutelné, protože je zapříčiňují neúnosné situace. Snažit se tyto přesuny regulovat je oprávněné a nutné. Nechat uprchlíky v rukách pašeráků a ve smrtelném nebezpečí, které jim hrozí na Středozemním moři, odporuje všem lidským hodnotám,“ pokračuje představený komunity Taizé.  

Bohaté státy se však podle něj „nemohou vykroutit“ z podílu na zodpovědnosti za historická zranění a poškozování životního prostředí, které způsobují ohromnou migraci. I dnes způsobují některá politická a ekonomická rozhodnutí nestabilitu jiných oblastí.

„Západní společnost by nyní měla překonat strach z cizinců a kulturních rozdílů a začít odvážně formovat novou tvář, kterou jí už migrace dává“. Přestože příchod migrantů způsobuje těžkosti, jejich příchod může Evropu stimulovat k otevřenosti a solidaritě. Nic pak nenahradí osobní setkání, a to platí i pro kontakt s muslimy.

„Evropské země, které se chtějí izolovat, nemají budoucnost. Přátelství a vzájemná podpora je jediný způsob, jak usilovat o pokoj, ať už mezi samotnými Evropany nebo při jejich kontaktu s uprchlíky,“ uzavírá představený komunity Taizé svůj dopis.

Výzva církvím: shromáždit se pod jednou střechou

Během setkání v Lotyšsku pronesl bratr Alois také několik promluv. Na církevní představitele se pak obrátil s výzvou související s 500. výročím reformace, které si církve připomínají v letošním roce (plné znění výzvy zde).

„V minulosti ve všech církvích získala prioritu denominační identita: věřící se vymezují jako protestanti, katolíci nebo pravoslavní. Nenastal čas začít dávat přednost identitě křesťana, která se projevuje ve křtu? Z toho vyplývá otázka: Neměly by se dnes církve odvážit shromáždit pod jednou střechou a nečekat na dosažení úplné shody ve všech teologických otázkách? Nebo se aspoň sejít pod jedním přístřeškem?“ ptá se bratr Alois.

Nabízí přitom také několik praktických doporučení. Věřící se například mohou scházet se sousedy a rodinami různých vyznání ke společné modlitbě a naslouchání Božímu slovu. Farnosti a sbory mohou společně s jinými církvemi dělat vše, co je možné, a nedělat nic, aniž by se jiné církve braly v potaz. V mnohých městech se mohou podle bratra Aloise stát katedrály nebo jiné významné chrámy místem modlitby pro všechny křesťany.

Představený komunity Taizé také opakuje své návrhy, které vyjádřil již během evropského setkání v Praze v roce 2014: Církve mohou nalézt způsob, jak se vztahovat k římskému biskupovi, s nímž je spojována služba ostatním na obecné úrovni: „Nemohl by být římský biskup přijat jako služebník, který se stará o svornost mezi svými bratry a sestrami v jejich obrovské rozmanitosti?“

Církve, které uchovávají Eucharistii, by pak mohly nabídnout „větší eucharistickou pohostinnost těm, kteří vyjadřují touhu po jednotě a věří ve skutečnou Kristovu přítomnost. Eucharistie není pouze vrchol jednoty, je také cestou, která k ní vede,“ končí svou výzvu bratr Alois.

^{(zdroj: L´Osservatore Romano, taize.fr)}