Zemřela S. M. Anna Magdalena Schwarzová

Ve věku 95 let zemřela 2. ledna 2017 v klášteře bosých karmelitek v Krakově-Wesołe S. M. Anna Magdalena Schwarzová OCD, česká bosá karmelitka, od roku 1985 spojená s komunitou bosých karmelitek v Krakově-Wesołe, známá také jako náboženská aktivistka a vězeňkyně nacistického i komunistického režimu.

Anna Magdalena Schwarzová OCD (pro přátele Nina) se narodila se 14. března 1921 v Praze ve středostavovské rodině s židovskými kořeny, která se však ke své židovské identitě již nehlásila. Všechny děti (měla dva bratry) byly pokřtěny a vychovány v katolické víře, jejich formačním prostředím se stal skauting. Otec Gustav Schwarz byl ředitelem koncernu Juta, matka byla v domácnosti.

Nejprve žili na Arbesově náměstí v Praze na Smíchově, koncem 30. let se přestěhovali na Nové Město. Anna absolvovala smíchovské Drtinovo gymnázium. Jako dospívající dívka prožila náboženskou konverzi k hluboké osobní víře a v roce 1939 se přihlásila do kláštera bosých karmelitek v Praze na Hradčanech, ale kvůli židovskému původu byl její vstup odložen na neurčito.

Dne 7. prosince 1941 byla spolu s rodiči deportována do Terezína v rámci prvního civilního transportu, otec a většina dalších příbuzných později zahynuli v Osvětimi (otec v říjnu 1944). Anna s matkou v terezínském ghettu přežily a vrátily se do Prahy. Z matčiných 4 bratrů přežil jediný, otec Petra Ebena. Annin mladší bratr Jiří (*1923) byl v 15 letech poslán do Anglie, kde se bezprostředně přihlásil do armády. V 17 letech se stal příslušníkem RAF a působil jako palubní mechanik u 311. čs. bombardovací perutě, později po okupaci 1968 emigroval do USA.

Po skončení války jim nebyl vrácen rodinný majetek. Anna s matkou žily ve velmi provizorních podmínkách. Stala se postulantkou karmelitánského kláštera na Hradčanech, ale její vstup do kláštera byl na radu jejího duchovního vůdce znovu odložen. Starala se především o maminku a na Filosofické fakultě UK v Praze studovala angličtinu a francouzštinu. Působila též v Ústředí katolického studentstva a v České lize akademické.

VIDEO: Příběh Anny Magdaleny Schwarzové zpracovaný pro Paměť národa

Do hradčanského kláštera byla přijata teprve v roce 1948, ale záhy po uchopení moci komunisty byla jako všechny novicky z řádu propuštěna. V rámci prověrek na filozofické fakultě došlo rovněž k jejímu vyloučení ze studia. Poté pracovala jako cizojazyčná korespondentka v podniku Juta a referentka pro nákup hodinek v podniku Kovo. Od konce roku 1949 se stýkala s křesťanským společenstvím Rodina, založeným Tomislavem Kolakovičem, a s řadou přátel, mezi něž patřili Oto Mádr, Josef Zvěřina, Václav Vaško či františkán Zdeněk Bonaventura Bouše. Dopravovala potraviny, informace i pokyny kněžím do internačních táborů. Dne 12. února 1953 byla zatčena Státní bezpečností a obviněna z protistátní činnosti ve spojení „s již odsouzeným špionem Vatikánu Mádrem“. V březnu 1954 byla ve skupině Hošek a spol. v inscenovaném procesu odsouzena za velezradu k 11 letům odnětí svobody a ke ztrátě občanských práv a majetku. Trest si odpykávala ve věznicích v Praze-Ruzyni a v Pardubicích až do amnestie v roce 1960. Ve vězení se spřátelila s mnoha spoluvězeňkyněmi, mimo jiné s Růženou Vackovou, ale také např. s komunistickou političkou Marií Švermovou.

V 60. letech žila v Českém Krumlově, ale jako trestaná osoba měla problém sehnat práci. Od přelomu let 1961/1962 pracovala jako samostatná dělnice na noční směně v papírně ve Větřní, od roku 1965 ji směnový inženýr neoficiálně přeřadil na práci tlumočnice poté, co u ní objevil anglicky psanou detektivku. Do veřejného dění se v té době nezapojovala a nebyla v kontaktu ani s karmelitánským řádem. Koncem roku 1968 se vrátila do Prahy, v konkursu získala místo překladatelky na Vysoké škole zemědělské. Současně pro Josefa Zvěřinu a Oto Mádra překládala samizdatovou literaturu, úzce spolupracovala také s jezuitou Františkem Líznou. Roku 1976 odešla do důchodu.

V roce 1977 dostala od generálního představeného bosých karmelitánů potvrzení, že řád uznává její nedokončený noviciát a může tak složit řeholní sliby – přijala řádové jméno Magdalena. Z rozhodnutí představených Chartu 77 nepodepsala, avšak s chartisty, disentem a Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných spolupracovala.

Státní bezpečnost na ni od roku 1980 znovu zavedla svazek pod jménem „Sára“, kde ji označovala jako řeholnici židovského původu. Komunistickým režimem byla sledována, odposlouchávána, podrobována domovním prohlídkám. Státní bezpečnost jí zabránila i v návštěvách své komunity v Jiřetíně pod Jedlovou, a tak sestra Magdalena od přelomu 70. a 80. let začala jezdit do Polska, kde pobývala v krakovském klášteře na Wesołe. StB ji podezírala ze špionáže či z přípravy útěku z republiky, ona však toužila žít svoji karmelitánskou spiritualitu; při cestách vozila tajné dopisy a zprávy pro Amnesty International i duchovní literaturu.

V srpnu 1980 složila věčné sliby pro klášter bosých karmelitek v Krakově. Roku 1982 jí byl odebrán pas a teprve po dlouhém vyjednávání církevních a státních institucí jí československé úřady v roce 1985 povolily vystěhování do Polska. Dostala vystěhovalecký pas s podmínkou, že se vzdá československého občanství. Dne 19. ledna 1985 opustila Československo, 25. ledna ji čs. úřady zařadily na seznam nežádoucích osob.

V roce 1989 jí provinciální představená povolila návštěvu Prahy, aby si podala žádost o vrácení československého občanství. Poté měla několik let povoleno žít mimo klášter, aby si mohla vyřizovat odškodnění za persekuci. Po dosažení osmdesáti let definitivně odešla do kláštera bosých karmelitek v Krakově-Wesołe, kde žila až do své smrti 2. ledna 2017.

V roce 2011 jí prezident republiky udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva. V listopadu 2010 ji Ústav pro studium totalitních režimů vyznamenal Cenou Václava Bendy a rok nato obdržela Cenu Paměti národa od občanského sdružení Post Bellum.

Sestra Magdalena zůstává hluboko v naší paměti, vzpomínáme v úctě, s láskou a s vděčností za dar a příklad jejího života, ve kterém jsme ji mohli potkat.

Poslední rozloučení se sestrou Magdalenou bude v Polsku v klášterním kostele bosých karmelitek v Krakově-Wesołe v sobotu 7. ledna 2017 v 9 hodin.

^{(text a foto: www.apha.cz)}