Roste pronásledování křesťanů, alarmující je situace v Asii

Ve světě roste pronásledování křesťanů, alarmující je nárůst náboženského nacionalismu v jižní a jihovýchodní Asii. V padesátce zemí, kde je situace nejhorší, je vážně pronásledováno 215 milionů následovníků Krista (tedy každý třetí). Vyplývá to ze zprávy, kterou publikovala ve středu organizace Open Doors.
Publikováno: 12. 1. 2017 13:30

Foto: Porte Aperte

Ve své nové zprávě World Watch List 2017 zveřejnila organizace žebříček padesáti zemí, v nichž je utlačování křesťanů nejhorší. Údaje zahrnují období od 1. listopadu 2015 do 31. října 2016 a týkají se šesti oblastí života věřících, kterými jsou: soukromí, rodina, společenství, národ, církev a násilí.

Více než 215 milionů pronásledovaných

V první padesátce zemí, v nichž žije 4,83 miliardy lidí, zakouší vysoký až velmi vysoký stupeň pronásledování 215 milionů křesťanů, tedy každý třetí. Do tohoto čísla nejsou zahrnuty další země, celkový počet pronásledovaných je proto vyšší. Ve zkoumaném období útlak proti následovníkům Krista vzrostly.

Alarmující nárůst náboženského nacionalismu v Asii

Útisk rychle narůstá v jihovýchodní a jižní Asii. Organizace Open Doors označuje tuto situaci za alarmující. Silný vliv strany Bharatiya Janata v Indii rozpoutal nebezpečný náboženský nacionalismus (hinduismus jako základní prvek příslušnosti k zemi). Druhá nejlidnatější země postoupila na 15. místo žebříčku. Každý týden je v Indii napadeno 15 lidí věřících v Krista.

Celkově v pěti ze 6 zemí regionu se situace křesťanů značně zhoršila: v Indii, Bangladéši, Laosu, Bhútánu a Vietnamu. Buddhistický nacionalismu „vynesl“ poprvé Srí Lanku mezi prvních 50 států žebříčku.

Islámský útlak je hlavním zdrojem pronásledování

Islámský útlak a jeho extremistická podoba zůstává hlavním zdrojem pronásledování, a to především na Blízkém východě a v severní i subsaharské Africe. Politická nestabilita se pojí s fundamentalistickými uskupeními, jako je například somálské Al-Šabáb, nigerijské Boko Haram nebo takzvaný Islámský stát.

Avšak také mimo tato území se objevuje diskriminace křesťanů: například Pákistán se dostal na 4. místo žebříčku kvůli výraznému nárůstu protikřesťanského násilí a sociálního útlaku.

Islámský útlak deformuje každodenní život křesťanů ve 14 z prvních 20 zemí (nebo 35 z celkových 50).

Kde je nejtěžší být křesťanem? Barvy označují míru pronásledování: červená: extrémní, oranžová: velmi vysoká a žlutá: vysoká.

TOP 10

Na prvním místě žebříčku World Watch List – tedy zemí s nejhorším pronásledováním – je již 15. rok Severní Korea. Církev zde působí zcela v podzemí. Vlastnit Bibli nebo klanět se Bohu znamená ohrozit život sebe nebo vlastní rodiny. Druhé místo zaujímá Somálsko se svým kmenovým systémem; kdo se obrátí z islámu na křesťanství, může čelit smrti. Církev je zde téměř kompletně v podzemí.

V první desítce zemí se dále nacházejí Afghánistán, Pákistán, Súdán, Sýrie, Irák, Írán, Jemen a Eritrea. V Sýrii a Iráku bylo zaznamenáno oproti předchozímu roku méně případů útlaku, což je ale z velké části způsobeno útěkem křesťanů před Islámským státem. Kdo v oblasti zůstal, čelí vysokému tlaku. Jemen postoupil na 9. místo: křesťané se zde ocitli uprostřed občanské války mezi sunnitskými skupinami loajálními k Saúdské Arábii a rebely podporovanými Íránem.  

Klesl počet mučedníků, avšak vzrostlo pronásledování

Ve zkoumaném období bylo pro motivy spojené s vírou zabito 1.207 křesťanů, 1.329 kostelů pak bylo napadeno. Počet mučedníku oproti předchozímu roku klesl, což je způsobeno třemi faktory: (1) je stále obtížnější získat údaje z některých oblastí (Barma, Irák, Sýrie, Súdán, Nigérie); (2) Vojenská reakce nigerijské vlády proti sektě Boko Haram omezila vyvražďování křesťanských vesnic, k němuž docházelo častěji v roce 2015; (3) Islámský stát je na ústupu a mnoho křesťanů z oblasti uprchlo.

Ačkoliv však počet mučedníků v některých zónách klesá, v týchž oblastech roste útlak, zneužívání, diskriminace a vytěsňování namířený proti křesťanům. Uprchlíci v Nigérii, Sýrii a Iráku jsou často bez prostředků.

Open Doors je nezisková organizace, která pomáhá pronásledovaným křesťanům. Vznikla v roce 1955 jako pomoc při dodávání Biblí do zemí střední a východní Evropy. V současnosti pomáhá věřícím v 60 zemí.

Více naleznete na webu http://www.odusa.org/wwl

(zdroj: Open Doors / Porte Aperte)

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Vatikánská varování k německé synodální cestě

Církev v Německu nastoupila vlastní synodální cestu. Její počínání vzbuzuje otazníky v jiných místních církvích a rovněž ve Vatikánu, jak dosvědčuje papežův list Němcům a naposled list kardinála Marca Ouelleta německému episkopátu. Situaci přibližuje berlínský korespondent Vatikánského rozhlasu Tomasz Kycia.
20.09.2019

Katecheze a výuka náboženství důležitou součásti výchovy k základním lidským a křesťanským postojům

Úkol hlásání evangelia je jeden ze základních úkolů poslání církve, a má být její prioritou. Sv. Pavel zdůrazňuje, že evangelium je moc ke spasení pro každého, kdo věří (Řím 1, 16). Zcela jistě nemá na mysli jen liturgii v chrámech, ale jde spíše o životní styl každého křesťana.
20.09.2019

Programové tipy Radia Proglas na 39. týden 2019

V týdnu od 23. září se můžete těšit například na tematický svatováclavský program v sobotu 28. září nebo novinku – Barvínkovský jukebox.
20.09.2019

Náboženská výchova ve školách v Evropě

Ve většině zemí EU (s katolickou tradicí) je vyučování náboženství ve státních školách  ovlivňováno jednotlivými církvemi. O tom, jaká je situace ve výuce náboženství v jednotlivých zemích Evropy informuje P. Mariusz Kuźniar, ředitel Katechetické sekce České biskupské konference.
20.09.2019

Celostátní akce Den Charity začíná. Ukážeme vám, co dokážeme

Přijďte a oslavujte s námi! Série akcí u příležitosti svátku sv. Vincence z Pauly (27. září), patrona moderní charitní práce, právě začíná. Přijďte na koncert, den otevřených dveří, na výstavu či sportovní odpoledne. A vezměte sebou děti. „Máme čím se pochlubit, ale současně dobře víme, že bez dárců a příznivců, kteří naši práci podporují, by to nešlo,“ říká ředitel Charity Česká republika Lukáš Curylo.
19.09.2019