Roste pronásledování křesťanů, alarmující je situace v Asii

Ve světě roste pronásledování křesťanů, alarmující je nárůst náboženského nacionalismu v jižní a jihovýchodní Asii. V padesátce zemí, kde je situace nejhorší, je vážně pronásledováno 215 milionů následovníků Krista (tedy každý třetí). Vyplývá to ze zprávy, kterou publikovala ve středu organizace Open Doors.
Publikováno: 12. 1. 2017 12:30

Foto: Porte Aperte

Ve své nové zprávě World Watch List 2017 zveřejnila organizace žebříček padesáti zemí, v nichž je utlačování křesťanů nejhorší. Údaje zahrnují období od 1. listopadu 2015 do 31. října 2016 a týkají se šesti oblastí života věřících, kterými jsou: soukromí, rodina, společenství, národ, církev a násilí.

Více než 215 milionů pronásledovaných

V první padesátce zemí, v nichž žije 4,83 miliardy lidí, zakouší vysoký až velmi vysoký stupeň pronásledování 215 milionů křesťanů, tedy každý třetí. Do tohoto čísla nejsou zahrnuty další země, celkový počet pronásledovaných je proto vyšší. Ve zkoumaném období útlak proti následovníkům Krista vzrostly.

Alarmující nárůst náboženského nacionalismu v Asii

Útisk rychle narůstá v jihovýchodní a jižní Asii. Organizace Open Doors označuje tuto situaci za alarmující. Silný vliv strany Bharatiya Janata v Indii rozpoutal nebezpečný náboženský nacionalismus (hinduismus jako základní prvek příslušnosti k zemi). Druhá nejlidnatější země postoupila na 15. místo žebříčku. Každý týden je v Indii napadeno 15 lidí věřících v Krista.

Celkově v pěti ze 6 zemí regionu se situace křesťanů značně zhoršila: v Indii, Bangladéši, Laosu, Bhútánu a Vietnamu. Buddhistický nacionalismu „vynesl“ poprvé Srí Lanku mezi prvních 50 států žebříčku.

Islámský útlak je hlavním zdrojem pronásledování

Islámský útlak a jeho extremistická podoba zůstává hlavním zdrojem pronásledování, a to především na Blízkém východě a v severní i subsaharské Africe. Politická nestabilita se pojí s fundamentalistickými uskupeními, jako je například somálské Al-Šabáb, nigerijské Boko Haram nebo takzvaný Islámský stát.

Avšak také mimo tato území se objevuje diskriminace křesťanů: například Pákistán se dostal na 4. místo žebříčku kvůli výraznému nárůstu protikřesťanského násilí a sociálního útlaku.

Islámský útlak deformuje každodenní život křesťanů ve 14 z prvních 20 zemí (nebo 35 z celkových 50).

Kde je nejtěžší být křesťanem? Barvy označují míru pronásledování: červená: extrémní, oranžová: velmi vysoká a žlutá: vysoká.

TOP 10

Na prvním místě žebříčku World Watch List – tedy zemí s nejhorším pronásledováním – je již 15. rok Severní Korea. Církev zde působí zcela v podzemí. Vlastnit Bibli nebo klanět se Bohu znamená ohrozit život sebe nebo vlastní rodiny. Druhé místo zaujímá Somálsko se svým kmenovým systémem; kdo se obrátí z islámu na křesťanství, může čelit smrti. Církev je zde téměř kompletně v podzemí.

V první desítce zemí se dále nacházejí Afghánistán, Pákistán, Súdán, Sýrie, Irák, Írán, Jemen a Eritrea. V Sýrii a Iráku bylo zaznamenáno oproti předchozímu roku méně případů útlaku, což je ale z velké části způsobeno útěkem křesťanů před Islámským státem. Kdo v oblasti zůstal, čelí vysokému tlaku. Jemen postoupil na 9. místo: křesťané se zde ocitli uprostřed občanské války mezi sunnitskými skupinami loajálními k Saúdské Arábii a rebely podporovanými Íránem.  

Klesl počet mučedníků, avšak vzrostlo pronásledování

Ve zkoumaném období bylo pro motivy spojené s vírou zabito 1.207 křesťanů, 1.329 kostelů pak bylo napadeno. Počet mučedníku oproti předchozímu roku klesl, což je způsobeno třemi faktory: (1) je stále obtížnější získat údaje z některých oblastí (Barma, Irák, Sýrie, Súdán, Nigérie); (2) Vojenská reakce nigerijské vlády proti sektě Boko Haram omezila vyvražďování křesťanských vesnic, k němuž docházelo častěji v roce 2015; (3) Islámský stát je na ústupu a mnoho křesťanů z oblasti uprchlo.

Ačkoliv však počet mučedníků v některých zónách klesá, v týchž oblastech roste útlak, zneužívání, diskriminace a vytěsňování namířený proti křesťanům. Uprchlíci v Nigérii, Sýrii a Iráku jsou často bez prostředků.

Open Doors je nezisková organizace, která pomáhá pronásledovaným křesťanům. Vznikla v roce 1955 jako pomoc při dodávání Biblí do zemí střední a východní Evropy. V současnosti pomáhá věřícím v 60 zemí.

Více naleznete na webu http://www.odusa.org/wwl

(zdroj: Open Doors / Porte Aperte)

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Papež: Obchodování s lidmi nahradit péčí

Na dnešek připadá Světový den boje proti obchodování s lidmi, který roku 2013 vyhlásilo Valné shromáždění OSN. Papež František jej připomenul na sociální sítí Twitter: „Vyzývám všechny ke společné práci spolu s oběťmi obchodu s lidmi, abychom ekonomiku založenou na obchodu přeměnili v ekonomiku péče," píše na svém twitterovém účtu.
30.07.2021

Stop Start se svatými - sv. Jan Maria Vianney

30.07.2021

V Karakoši vysvětí nový kostel, na který přispěla katolická církev z České republiky

Křesťané z iráckého města Karakoš budou mít od soboty 31. července nový kostel. Na jeho stavbu významně finančně přispěla i česká katolická církev díky sbírce ČBK na pomoc křesťanům na Blízkém východě. Nový kostel bude zasvěcený Panně Marii, Matce naděje, jako výraz poděkování, že se mohli po válce s Islámským státem v roce 2018 vrátit do svých domovů.
30.07.2021

Vatikán zveřejnil oficiální obraz Světového setkání rodin 2022

Ve čtvrtek Vatikán zveřejnil oficiální obraz 10. světového setkání rodin, které proběhne ve dnech 22.-26. června 2022 v Římě. Malba, jejímž autorem je slovinský jezuita P. Marko Ivan Rupnik, byla představena 28. července Dikasteriem pro laiky, rodinu a život a římskou diecézí, kteří setkání rodin organizují.
29.07.2021

Správa kostela sv. Kajetána v Nerudově ulici svěřena Arcidiecézní charitě Praha

Pražská provincie kongregace Nejsvětějšího Vykupitele (Redemptoristé) svěřují od srpna 2021 provoz kostela sv. Kajetána a Panny Marie Matky ustavičné pomoci v Nerudově ulici 22 v Praze 1 Arcidiecézní charitě Praha. Úvodní mši svatou bude v úterý 3. srpna od 17 hodin celebrovat rektor kostela P. Stanislav Přibyl, CSsR, generální sekretář České biskupské konference.
29.07.2021