Katolický týdeník: kvas v těstě ruského národa

V nejrozlehlejší zemi světa tvoří katolíci jen nepatrnou část obyvatelstva. A po určité období, jehož symbolickým začátkem se staly právě před sto lety dvě revoluce, svoji víru ani nemohli praktikovat. Jak jejich život vypadá dnes?

^{Repro foto: KT}

Podrobné statistiky o počtu věřících a struktuře katolické církve v té které zemi obvykle neukazujeme a často ani nebývají tím nejzajímavějším. V případě Ruska to ale tak úplně neplatí a údaje o řídce roztroušených farnostech na obrovské ploše Ruské federace vypovídá mnoho o situaci, ve které tamní katolíci žijí.

Aspoň stručně: Celé území Ruské federace o rozloze 17 milionů kilometrů čtverečních je rozděleno na čtyři diecéze, přičemž ostrov Sachalin při východním pobřeží je spravován jako samostatná apoštolská prefektura. Metropolitní sídlem je arcidiecéze moskevská, umístěná na severu evropské části Ruska, jih evropské části pak spadá pod diecézi saratovskou, západní Sibiř patří do diecéze novosibirské a východní Sibiř do irkutské. Jen rozloha této poslední diecéze je přitom o něco málo větší než rozloha Evropy.

V celém Rusku se podle ročenky Apoštolského stolce hlásí ke katolické víře 786 tisíc lidí, což představuje zhruba půl procenta obyvatel. Nejvíce, přes půl milionu, jich přitom žije v novosibirské diecézi, kde tvoří podle vatikánských údajů zhruba dvě procenta obyvatelstva. Naopak pouhých 20 tisíc katolíků, tedy jen 0,04 % místního obyvatelstva, najdeme na jihu země, kde je dominantním náboženstvím islám. Katolických farností existuje v celé Ruské federaci celkem 227 a působí v nich 246 kněží – oba údaje lze zhruba přirovnat k jedné menší diecézi v ČR.

O poměrech, které byly přinejmenším donedávna pro katolickou církev charakteristické, dobře vypovídají také osoby všech čtyř současných ruských biskupů. Moskevský arcibiskup Paolo Pezzi pochází z Itálie a saratovský biskup Clemens Pickel z východního Německa. Cizozemský původ naznačují také jména jejich kolegů, Josepha Wertha v Novosibirsku a Cyryla Klimowicze v Irkutsku. Oba se sice narodili v Kazachstánu, který byl tehdy součástí Sovětského svazu, ale patří k národnostním menšinám. Podle výzkumů, spojujících náboženské vyznání a etnický původ, tvoří jen necelou polovinu místních katolíků etničtí Rusové, zato hned 16 % Němci.

^{(Autor úryvku z čl.: Jiří Gračka)}

Pokračování na www.katyd.cz.

Více v Katolickém týdeníku, který je k mání elektronicky na https://www.alza.cz/media/katolicky-tydenik-d2171757.htm nebo ve vybraných prodejnách tisku a v řadě kostelů.

Dále si lze v KT přečíst:

Stav kardinála Vlka je vážný

Kardinál Miloslav Vlk děkuje za modlitby a informuje velmi otevřeně o svém zdravotním stavu nejen své blízké, biskupy a kněze, ale i veřejnost.

Dominikáni s papežem

Více než 600 bratří dominikánů a sester dominikánek dorazilo z různých koutů světa do Věčného města, aby s papežem Františkem uzavřeli 800. jubileum založení jejich řádu.

Co přinese Donald Trump?

V pátek 20. ledna se ujal úřadu nový americký prezident Donald Trump. Jaké dědictví přebírá? A jak s ním naloží?

Rozhovor: Mons. Jiří Mikulášek

Mezi generálními vikáři českých a moravských diecézí je věkem i služebními roky nejstarší. Letos oslaví hned dvě jubilea – 75 let od narození a 25 roků ode dne, kdy byl jmenován generálním vikářem své diecéze.

^{(Autor anonce: Jiří Macháně)}