Před čtyřmi lety rezignoval Benedikt XVI.

11. února 2013 oznámil papež Benedikt XVI. svou rezignaci. Naposledy se přitom zřekl úřadu papeže Celestýn V. koncem 13. století. Oba muži mají společné rysy: po zemětřesení v italské Aquile navštívil Ratzinger toto místo a položil ke zdejším ostatkům Celestýna V. své pallium, symbol pastýřské služby. Stejně jako světec z 13. století i Benedikt XVI. nyní podpírá církev modlitbou.
Publikováno: 10. 2. 2017 11:45

Foto: Mazur / www.thepapalvisit.org.uk

„Po opakovaném zpytování vlastního svědomí jsem před Bohem došel k jistotě, že moje síly z důvodu pokročilého věku již nestačí na náležité vykonávání petrovského úřadu,“ prohlásil Benedikt XVI. na konzistoři 11. února 2013. „Jsem si dobře vědom, že tato služba pro svou duchovní povahu musí být konána nejenom činy a slovy, ale neméně také utrpením a modlitbou. Nicméně v dnešním rychle se měnícím světě zmítaném záležitostmi velkého významu pro život víry je pro řízení Petrovy bárky a hlásání evangelia zapotřebí také tělesných i duševních sil, kterých mi v posledních měsících ubylo natolik, že musím uznat svoji neschopnost spravovat úřad, jenž mi byl svěřen. Proto s vědomím závažnosti tohoto úkonu zcela svobodně prohlašuji, že se vzdávám služby římského biskupa, nástupce svatého Petra.“

Zavřená brána papežské rezidence v Castel Gandolfu 28. února 2013 ve 20 hodin se stala viditelným znamením konce jednoho pontifikátu.

Služba emeritního papeže však ukončená není. Nyní pokračuje v modlitbě za jeho nástupce, jak sám jednou napsal: „Jako svůj jediný a poslední úkol vidím, abych podpíral jeho (Františkův – pozn. red.) pontifikát modlitbou.“

Benedikt XVI. se zároveň se připravuje na závěrečné setkání s Pánem, jak uvádí bývalý vatikánský mluvčí Federico Lombardi:  „Co je pro mě velmi krásné, je smysl pro blízkost setkání s Pánem. Své stáří prožívá (Benedikt) jako dobu přípravy a sbližování se s Pánem, na setkání s nímž se chystá. (…) Myslím, že je skutečně krásné mít emeritního papeže, který se modlí za církev, za svého nástupce.“

S Františkem pojí Benedikta hluboký vztah, jak řekl novému papeži při oslavě výročí svého svěcení: „Vaše dobrota mě od prvního okamžiku vašeho zvolení v každé chvíli mého zdejšího života zasahuje a skutečně mě vnitřně nese. Spíše než Vatikánské zahrady se svou krásou je Vaše dobrota místem, kde bydlím, kde se cítím chráněn.“

Neobvyklá situace, kdy ve Vatikánu bydlí „dva papežové“, je proto útěšná, uvádí Lombardi: „Je to neobvyklé, ale prožíváme to s naprostým vnitřním klidem a normálností. (…) Všichni si vzpomínáme na poslední setkání papeže Benedikta s kardinály, kteří přijížděli do Říma na konkláve. Aniž by věděl, o koho půjde, již tehdy slíbil poslušnost a úctu svému nástupci. Kardinál Bergoglio byl přítomen (…). Pak se stalo to, co říkal Benedikt: žije v diskrétní a klidné duchovní blízkosti svému nástupci, který jistě vnímá – jak nám mnohokrát řekl – podporu této přítomnost a modlitby, a který buduje vzájemný vztah, někdy skrze návštěvy, jindy mu zavolá, určitě mu často projevuje blízkost, úctu a to, že je rád za duchovní podporu. Prožíváme tedy tuto neobvyklou situaci, avšak je krásná, útěšná. Řekl bych, že kdykoliv vidíme obrázky papeže Františka společně s jeho předchůdcem, je to pro všechny velká radost a pěkný příklad jednoty v církvi, v různosti situací.“

Rezignace papeže, kterou mnoho lidí vnímalo jako trauma, se tak ukázala být požehnáním pro celou církev. Ve Vatikánu je situace diametrálně odlišná od toho, co by snad chtěli vidět někteří Františkovi kritici: totiž roztržku mezi „starým“ a „novým“. Naopak. „Je to jako když máte v domě moudrého dědečka. Člověk zde může hledat radu. On je věrný až k smrti. Je to Boží muž,“ řekl jednou František. A při jiné příležitosti Benedikt XVI.: „Lidská laskavost, s níž se mnou jedná, je pro mě zvláštní milostí v této poslední fázi mého života, za níž mohu být jen vděčný.“

(Foto v galerii: CNA / Diocese of Faenza-Modigliana, Lauren Cater, L'Osservatore Romano, zdroj: Radio Vaticana, Il Sismografo)

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

V předvečer svatováclavské pouti projde Prahou průvod s Palladiem za požehnání a pokoj

U příležitosti svátku hlavního patrona české země sv. Václava, Dne české státnosti a také k uctění 1100. výročí mučednické smrti české kněžny sv. Ludmily pořádá Hnutí duchovní obnovy národa s Kolegiátní kapitulou sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi a ve spolupráci s Arcibiskupstvím pražským Svatováclavské putování Prahou s Palladiem země české. Uskuteční se v Praze v pondělí 27. září 2021 a účastníci při něm budou prosit za požehnání a pokoj Praze i celé vlasti.
16.09.2021

Arcibiskup Graubner bude celebrovat mši svatou při pouti Policie ČR

Ve čtvrtek 7. října 2021 se v olomoucké katedrále sv. Václava uskuteční mše svatá za Policii ČR: policisty, občanské zaměstnance a policisty, kteří položili svůj život při výkonu služby. Od 16.00 ji zde bude celebrovat arcibiskup Jan Graubner, předseda České biskupské konference.
16.09.2021

Šaštín: Poslední den cesty papeže na Slovensku

Na slavnost Panny Marie Sedmibolestné, patronky Slovenska, dnes dorazilo na mši se Svatým otcem Františkem do Šaštína téměř 60 tisíc poutníků. Papež František slavil bohoslužbu po společné modlitbě se slovenskými biskupy v bazilice Panny Marie Sedmibolestné v Šaštíně na závěr čtyřdenní pastorační cesty na Slovensku. Po mši následovalo rozloučení na bratislavském letišti a Svatý otec odletěl zpět do Říma.
15.09.2021

Biskup Nuzík: Eucharistický kongres je příležitost k oživení víry

Za svou návštěvou Budapešti, kde byl 11. a 12. září 2021 přítomen závěrečným dnům Mezinárodního eucharistického kongresu, se ohlíží olomoucký pomocný biskup Josef Nuzík.
15.09.2021

Katolický týdeník: Příběh první české světice

V pozdním létě roku 921 skončila na Tetíně pozemská pouť přemyslovské kněžny Ludmily rukama najatých vrahů. Proč se tak stalo, jak místo jejího mučednictví vypadá dnes a jakou inspirací je nám tato první česká světice dnes?
15.09.2021