Martin Scorsese: Boží láska je tajemnější víc, než si myslíme

Ve čtvrtek vstupuje do českých kin snímek Mlčení, který natočil oscarový režisér Martin Scorsese. Film vypráví příběh dvou portugalských misionářů, kteří v 17. století podniknou nebezpečnou cestu do Japonska, aby našli svého učitele, otce Ferreiru a šířili křesťanství. Avšak více než historické drama je film především meditací o víře a náboženství v situaci, kdy musí čelit extrémnímu násilí.
Publikováno: 13. 2. 2017 15:00

V polovině 17. století je Japonsko zcela uzavřené kontaktu se západními mocnostmi. Křesťanství je zde postavené mimo zákon a křesťané musí svou víru skrývat. Dva portugalští jezuité, otec Rodrigues (Andrew Garfield) a otec Garupe (Adam Driver), se vydávají do země vycházejícího slunce s velmi nebezpečným cílem: najít svého učitele, otce Ferreiru (Liam Neeson), který se prý zřekl víry.

Japonští feudálové a vládnoucí samurajové jsou odhodláni křesťanství ve své zemi vymýtit. Šířit slovo Boží je jeden z nejtěžších zločinů. Křesťané jsou pronásledováni a brutálně mučeni. Buď se zřeknou své víry, nebo jsou vystaveni dlouhé agónii a bolestivé smrti. Mladé mnichy čeká ta nejtěžší zkouška víry a vytrvalosti, na kterou možná nejsou připraveni …

V roce 1988 se Scorsese na speciálním promítání svého filmu Poslední pokušení Krista pro hlavní duchovní představitele města New York seznámil s arcibiskupem Paulem Moorem. Arcibiskup Moore dal režisérovi jako dárek knihu Mlčení od japonského spisovatele Šúsaku Endó. Ta vyšla v Japonsku v roce 1966, získala prestižní ocenění Tanazaki Prize a stala se velmi úspěšnou. V Japonsku se prodalo přes 800 tisíc výtisků. Anglické vydání románu o hlubokém zkoumání náboženských motivů a meditace se uskutečnilo o několik let později.

Kniha udělala na Scorseseho velký dojem a podle ní pak společně s Jay Cocksem napsal scénář k filmu: „Hlavní téma Endovy knihy bylo v mém životě přítomné už od dětství. Byl jsem vychován v silně katolické rodině a náboženství bylo každodenní součástí mého života,“ říká Scorsese. „Kniha konfrontuje hluboké otázky o křesťanství, se kterými se ještě stále vyrovnávám. Víra, pochybnosti, slabost, lidskost … To jsou témata, která jsou v Endově knize v přímém spojení.“

Tento problém určuje osud otce Rodriguese. „Mlčení je příběh muže, který se velmi bolestivě učí, že Boží láska je tajemnější než si myslel, že Bůh nechává na lidech mnoho a přesto si uvědomuje, že Bůh je vždy přítomen, i v jeho mlčení,“ dodává režisér.

Práce na scénáři trvala Scorsesemu tolik let, že nasbíral o daném období obrovské množství informací. „Mlčení se odehrává v roce 1643,“ říká režisér. „První misionáři ale přišli do Japonska téměř o 100 let dříve, v polovině 16. století. Ve skutečnosti první křesťanský misionář, který vstoupil do Japonska, byl Frances Xavier, zakladatel jezuitského řádu v době politické nestability. Po celá desetiletí byli misionáři obecně vítaní a tolerovaní. Okolo roku 1600 byl počet Japonců, kteří konvertovali ke křesťanství, odhadován na 200 – 300 tisíc lidí ze všech společenských tříd.

Ačkoliv můžeme diskutovat nakolik je téma dobře filmařsky zpracováno, nelze filmu upřít to, že otvírá velmi závažné otázky. Je moje víra dostatečně hluboká a silná? Jak bych obstál, kdybych se ocitl v situaci hlavních hrdinů? A jak se vyrovnat s mlčením Boha, jsme-li vystaveni takovéto životní zkoušce?

Další informace hledejte na webu distributora.

(zdroj: Bioscop)

Autor článku:
Tomáš Tetiva

Související články

Další aktuality

Červená středa: Setkání organizátorů, 30. 9. 2021 - 5. Pavel Svoboda: Jaký má západní systém hodnot „Achillovy paty“ a limity?

Přinášíme vám záznam ze setkání zájemců a organizátorů Červené středy, které proběhlo 30. září 2021 v kostele sv. Vojtěcha v Praze - Dejvicích. 5. video: Pavel Svoboda (předseda správní rady IKDP): Jaký má západní systém hodnot „Achillovy paty“ a limity?
19.10.2021

Katolický týdeník: Pomáhají nést tíhu ztráty

Co se skrývá za souslovím perinatální hospic a komu či jak zařízení Dítě v srdci slouží, popisuje jeho ředitelka Alena Peremská.
19.10.2021

Červená středa: Setkání organizátorů, 30. 9. 2021 - 4. P. Stanislav Přibyl: Jaké jsou židovsko-křesťanské kořeny lidských práv?

Přinášíme vám záznam ze setkání zájemců a organizátorů Červené středy, které proběhlo 30. září 2021 v kostele sv. Vojtěcha v Praze - Dejvicích. 4. video: P. Stanislav Přibyl (generální sekretář České biskupské konference): Jaké jsou židovsko-křesťanské kořeny lidských práv?
19.10.2021

V Píšti přijali zvon, vrací se z Německa jako symbol smíření

Česky, německy a polsky pozdravil poutníky biskup Martin David na začátek mše svaté, která se v sobotu 16. října stala důležitým momentem projektu Zvony míru a pokoje pro Evropu. Spolu s biskupem rottenbursko-stuttgartské diecéze Gebhardem Fürstem přivítal zvon, který z Píště zmizel rok před koncem druhé světové války. Namísto roztavení pro zbrojařské účely se ale dočkal příměří a od 50. let vyzváněl na věži kostela v městečku Grötzingen. V tamní věži visel vedle dalšího zvonu z válečné kořisti – z polského Fromburku.
19.10.2021

K Panně Marii, rozvazující uzly, se obracejí věřící z celého světa

Věřící v německém Augšpurku očekávají opětovné otevření kostela, který uchovává originál barokního obrazu Panny Marie, rozvazující uzly. Úctu k této Matce, která „svou vírou a poslušností rozuzlila to, co Eva zauzlila svou neposlušností a nevěrou“ (sv. Irenej), rozšířil v Argentině a jižní Americe vůbec někdejší mladý jezuita, Jorge Mario Bergoglio, současný papež František.
19.10.2021