Papež František napsal přemluvu ke knize Odpouštím vám, otče. Jejím autorem je švýcarský knihovník Daniel Pittet, který se v dětství stal obětí sexuálního zneužívání ze strany kněze. Informuje o tom Vatikánský rozhlas.
Foto: Mazur/catholicnews.org.uk
„Poznal jsem Daniela ve Vatikánu v roce 2015 v u příležitosti Roku zasvěceného života,“ začíná František předmluvu. Muž zde šířil knihu o kráse řeholního života. „Nedokázal jsem si představit, že se tento člověk, tak zanícený a zapálený pro Krista, stal v minulosti obětí zneužívání knězem. A přece to, co mi vyprávěl, jeho utrpení, mě velmi zasáhlo. Znovu jsem viděl děsivé škody způsobené sexuálním zneužíváním a dlouhou a bolestnou cestu, jež čeká oběti.“
„Pro toho, kdo se stal obětí pedofila, je obtížné hovořit o tom, co vytrpěl,“ píše František v předmluvě ke knize „Odpouštím vám, otče“ (La perdono, padre, Piemme 2017). Slova Daniela jsou proto podle něj „potřebným, cenným a odvážným svědectvím“.
Papež je podle vlastních slov rád, že i ostatní mohou „číst toto svědectví a objevit, kam až může zlo vstoupit do srdce služebníka církve“. „Jak může kněz, který slouží Kristu a církvi, nakonec způsobit tolik zla? Jak může zasvětit svůj život tomu, že povede děti k Bohu, a namísto toho skončí tak, že je ‚zhltne‘ tím, co jsem nazval ‚ďábelskou obětí‘, jež ničí oběť i život církve?“ ptá se František.
Římský biskup také vzpomíná na některé oběti, jež skončily sebevraždou. „Tito mrtví tíží mé srdce, mé svědomí i svědomí celé církve. Jejich rodinám chci projevit svou lásku a bolest, a pokorně prosím o odpuštění,“ pokračuje.
Zneužívání je podle papeže „absolutní monstruózností, strašlivým hříchem, radikálně protikladným vůči všemu, čemu nás učí Kristus“. František také cituje svůj dokument z října 2016, podle něhož se musí v církvi zvláště chránit ty nejbezbrannější. „Prohlásili jsme, že je naší povinností prokázat extrémní přísnost vůči kněžím, již zrazují své poslání, a také vůči hierarchii, biskupům nebo kardinálům, kteří by je chránili, jak se to již stalo v minulosti,“ píše se v předmluvě nové knihy.
Daniel Pittet se setkal i s lepší tváří církve a „to mu umožnilo neztratit naději v lidi a v Boha. Vypráví nám také o síle modlitby, kterou nikdy neopustil, a která jej posilovala v těch nejtemnějších chvílích“. František tak připomíná, že Pittet se rozhodl s provinilým knězem setkat o čtyřicet let později, „podívat se do očí člověku, jenž jej zranil v hloubi duše. A podal mu ruku“. „Zraněné dítě,“ pokračuje papež, „je dnes člověkem, který stojí na vlastních nohou. Je zraněný, avšak stojí na vlastních nohou. Velmi mě zasáhla jeho slova: ‚Mnozí nedokážou pochopit, že k němu necítím nenávist. Odpustil jsem mu a na tomto odpuštění jsem vystavěl svůj život‘,“ píše František.
V předmluvě také děkuje Danielovi, protože „svědectví jako je toto boří zeď mlčení, jež dusí skandály a utrpení, vnáší světlo do strašlivé oblasti stínu v životě církve“. Svědectví „otevírají cestu ke spravedlivému narování a k milosti smíření a pomáhají pedofilům, aby si uvědomili strašlivé následky svých činů“. „Modlím se za Daniela a za všechny, kdo, stejně jako on, byli zraněni ve své nevinnosti, aby je Bůh pozvedl a uzdravil, a daroval nám všem své odpuštění a své milosrdenství,“ uzavírá papež.
(zdroj: Vatikánský rozhlas, Vatican Insider)