Křesťanský filozof Alvin Plantinga získává letos Templetonovu cenu

Americký filozof Alvin Plantinga, který zásadně přispěl k návratu teismu, tj. víry v božskou skutečnost nebo Boha, do akademického filosofického myšlení, získává letošní Templetonovu cenu. Zprávu oznámila Templetonova nadace.
Publikováno: 28. 4. 2017 15:15

Foto: Templeton Prize / John Harrison

Jak uvádí server www.templetonprize.org, dílo amerického učence způsobilo, že se teismus stal „vážnou volbou“ v akademické filozofii.

Plantingovy první práce se objevily v 50. letech, kdy akademičtí myslitelé obecně odmítali nábožensky ovlivněnou filozofii. Ve svých raných spisech uvažoval Plantinga nad množstvím argumentů o Boží existenci, což mělo za následek návrat teistické víry do soudobého filozofického myšlení.    

Plantingovo dílo Advice to Christian Philosophers (Rada křesťanským filosofům, 1984) vyzvalo křesťanské myslitele, aby svou tvorbu nechali utvářet vlastním náboženským přesvědčením a usilovali o rigorózní práci založenou na křesťanském vidění světa.

Plantinga začal současně rozvíjet teorii poznání, vyjádřenou v knihách „Warrant Trilogy“ (1993 a 2000), v nichž upozorňoval na skutečnost, že náboženská víra je výchozím bodem pro lidské uvažování, a nemusí být proto ospravedlňována na základě jiných přesvědčení. Tyto argumenty ovlivnily již tři generace filozofů.

50 let po vydání prvních Plantingových děl nyní univerzity na celém světě zaměstnávají tisíce profesorů, již zahrnují do svého myšlení také náboženské skutečnosti.

„Jsem poctěn, že získávám Templetonovu cenu,“ reagoval na udělení Plantinga. „Během mého působení se pole filozofie proměnilo. Pokud má filozofie hrála v této proměně roli, jsem za to velmi rád. Doufám, že zpráva o ceně povzbudí mladé filozofy, především ty, kdo vnášejí do svého díla křesťanské a teistické perspektivy, k větší kreativitě, integritě a smělosti.“

Templetonova cena, které se neoficiálně říká Nobelova cena za náboženství, přiznává mimořádný přínos pro duchovní rozměr života. V minulosti ocenění obdrželi například Matka Tereza, arcibiskup Desmond Tutu, kněz a profesor Tomáš Halík nebo zakladatel komunity L‘Arche Jean Vanier.

(www.templetonprize.org)

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Konference o mládeži 2019: Mluvme jazykem současnosti

Tématem 23. konference o mládeži byla digitální evangelizace, která se uskutečnila ve dnech 5. – 6. prosince v Češkovicích na Blanensku. Účastníci debatovali o možnostech, inspiracích a představách evangelizačního působení v digitálním prostoru v ČR.
06.12.2019

Abeceda křesťanské víry - 7. díl E - Evangelium

Sedmým písmenem v abecedě je „E“, jako evangelium. Evangelium doslova znamená „dobrá zpráva“. A co je tedy ta dobrá zpráva? Více v zamyšlení generálního sekretáře ČBK P. Stanislava Přibyla ze série krátkých videí Abeceda křesťanské víry.
06.12.2019

Kardinál Michael Czerny: Téma migrace je pro mne osobní, prožili jsme to jako rodina

Papež František jmenoval v říjnu třináct nových kardinálů. Jedním z nich byl i brněnský rodák Michael Czerny, jehož rodina po roce 1948 emigrovala do Kanady, kde on posléze vstoupil k jezuitům. Od roku 2016 působí ve Vatikánu v Sekci pro migranty a uprchlíky Dikasteria pro integrální lidský rozvoj. Při příležitosti synody o Amazonii jsme požádali kardinála Czerného o rozhovor, který nyní přinášíme v českém překladu.
06.12.2019

Betlémské světlo 2019

Letošní cesta skautů pro Betlémské světlo do Vídně se uskuteční v sobotu 14. prosince 2019. V neděli 15. prosince 2019 v 9.00 hodin při mši v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně na Petrově předají skauti světlo z Betléma do rukou brněnského diecézního biskupa Vojtěcha Cikrleho.
06.12.2019

Film o biskupovi Vojtaššákovi v italské režii: Okysličení unavené víry Západu

Vojtaššák, dny barbarů - tak byl nazván nový dokumentárně-hraný film o spišském biskupovi Jánovi Vojtaššákovi. Snímek v režii italské autorské dvojice Alberta Di Giglia a Luigiho Beneschiho přiblížil publiku vatikánské filmotéky dramatické kapitoly pronásledování církve v Československu. “Je to svědectví okysličující stagnující a unavenou víru nás, obyvatel Západu,” říká Di Giglio.
04.12.2019