V Litvě blahořečí mučedníka pronásledovaného sovětským režimem

V Litvě blahořečí v neděli 25. června arcibiskupa Teofilia Matulionise, který strávil téměř 16 let v sovětských věznicích a pracovních táborech. Bohoslužbu bude v litevské katedrále slavit kardinál Angelo Amato z vatikánské Kongregace pro svatořečení, koncelebrovat bude také pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP.
Publikováno: 19. 6. 2017 13:45

Foto: Koláž, Facebook Garbingasis Teofilius Matulionis

Arcibiskup Teofilius Matulionis se tak stane prvním litevským blahoslaveným mučedníkem z éry Sovětského svazu a vůbec prvním svatým narozeným v Litvě.

Podle předsedy Litevské biskupské konference Gintarase Grusase je poselství nového mučedníka stále aktuální: „Kvůli napětí v naší části světa je velmi důležité jeho povolání zůstat ve vnitřním pokoji a následovat Boží vůli s vědomím, že Bůh nám vždycky dává dary, které potřebujeme,“ uvedl Mons. Grusas. „Dosvědčování vlastní víry nutně neznamená jít až na smrt. Avšak existují lehčí formy pronásledování, které se denně odehrávají v našich společnostech a také vyžadují odvahu,“ dodal.

Právě pro svou „radikální víru“ a „hledání pravdy za každou cenu“ je Matulionis důležitý i pro mladé lidi. Těm bude věnován dvoudenní festival, jež má předcházet blahořečení. Jak také uvedl Grusas, nový mučedník obětoval svůj život za obrácení Ruska.

Vyslýchán v noci a uvězněn poté, co odmítl opustit své věřící

Životní příběh Teofilia Matulionise je svědectvím pevné víry i v těch nejkrutějších podmínkách sovětských věznic a pracovních táborů.

Narodil se 22. června 1873 v obci Kudoriškis na jihovýchodě současné Litvy. Na kněze byl vysvěcen až v roce 1900 kvůli pochybnostem o svém povolání.

Po Velké říjnové revoluci v roce 1917 začala komunistická vláda utlačovat katolickou církev. V roce 1923 byl Matulionis spolu s dalšími 15 kněžími zatčen a za účast na katolických bohoslužbách odsouzen ke třem letům vězení. Výslech probíhal na Květnou neděli ve 3 hodiny ráno, jeden z kněží byl následně ráno v neděli Zmrtvýchvstání popraven. Předtím požehnal svým popravčím. Matulionisovi byla nabídnuta možnost opustit zemi, kterou však odmítl se slovy, že pastýř neopouští své stádce.

Nucené práce v gulagu

Roku 1929 byl Matulionis jmenován pomocným biskupem Mohyleva a tajně vysvěcen. V témže roce jej sovětská vláda nechala znovu zatknout a poslat do exilu na Solovecké ostrovy. Aby nemohl povzbuzovat spoluvězně, byl izolován spolu s dalšími 33 kněžími, jimž se stal představeným. Brzy však tato skutečnost vyšla najevo a Matulionis byl poslán nejprve na samotku do petrohradské věznice s přísným režimem, později k tvrdým pracem v lese na Ledových polích poblíž Ladožského jezera. Mráz, těžká práce a špatná strava doživotně zničily jeho zdraví. Roku 1933 byl biskup přesunut do vězení v Moskvě.

V témže roce se litevská vláda dohodla se sovětskou na výměně vězňů. Teofilius Matulionis se tak mohl vrátit do vlasti, kde teprve vyšlo najevo jeho biskupské svěcení. Jakmile se mu vrátila síla, odcestoval do Říma, kde se účastnil svatořečení Dona Bosca a setkal s papežem Piem XI. Ten poprosil biskupa o požehnání a později řekl: „Šťastná je litevská země, protože nám dala tohoto velkého hrdinu.“

Ve své rodné zemi působil Matulionis nejprve jako pomocný biskup v Kaunasu, kde mimo jiné založil tradici ustavičné adorace, jež trvá dodnes. Následně se stal diecézním biskupem v diecézi Kaišiadorys. Během německé okupace bránil katolickou církev a kněze nabádal k vytrvalosti a pomoci lidem navzdory útlaku.

Zemřel za nevyjasněných okolností

Podobně jednal při sovětské okupaci. Roku 1946 byl odsouzen za nespolupráci se sovětským režimem na 10 let vězení, které strávil v Orše, Vladimiru a v nemocnici pro invalidy v Mordovinsku.

Po propuštění žil v Birštonasu, kde o něj pečoval jeho přítel Jonas Jonys. Odtud arcibiskup spravoval svou diecézi. Roku 1957 vysvětil proti vůli Sovětského svazu, avšak s povolením Vatikánu, Vincetase Sladkevičiuse na biskupa. Znovu byl proto vystaven pronásledování.

20. srpna 1962 zemřel za nevyjasněných okolností. Stalo se tak tři dny poté, co mu byla při domovní prohlídkce injekčně aplikovaná neznámá látka. Beatifikační kauza byla zahájena roku 1990.

 (zdroj: http://www.teofilius.lt, Catholic News Service)

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Půl milionu korun ze sbírky ČBK odešlo na opravu katedrály Notre-Dame

Ze sbírky vyhlášené ČBK na obnovu pařížské katedrály Notre-Dame po ničivém požáru byla dnes odeslána první platba ve výši 499 586 Kč (19 000 EUR). Finanční prostředky jsou určené na podporu aktivit katedrály po dobu její opravy a na opravy po požáru. Sbírka nadále pokračuje, dary můžete zasílat na číslo účtu 1387680243/2700.
17.07.2019

Sant' Egidio: 1000 mladých Evropanů v Osvětimi

Po 80 letech od vypuknutí druhé světové války se tisíc mladých lidí z 16 evropských zemí sejde v Krakově, od 19. do 21. července, aby se zúčastnili setkání "A Global Friendship to live Together in Peace".
17.07.2019

Katolický týdeník: Křesťanská inspirace

Zatímco křesťanů v Evropě ubývá, v jiných koutech světa se děje opak – zejména právě v Jižní Koreji, kde ještě před 150 lety byla křesťanů jen hrstka a nyní tvoří třetinu populace.
17.07.2019

Papež František navštíví diecézi Albano

Biskup suburbikální diecéze Albano Laziale, mons. Marcello Semeraro, při nedělních bohoslužbách ohlásil papežovu návštěvu, která připadne na sobotu 21. září. Jedná se o datum s dvojím významem – jednak osobní papežovu připomínku dne, kdy se v roce 1953 zrodilo jeho duchovní povolání, jednak diecézní slavnost dedikace nového katedrálního oltáře, který před jedenácti lety požehnal Benedikt XVI.
17.07.2019

Otevřený dopis signatářům dopisu proti Mariánskému sloupu

V reakci na dopis adresovaný primátoru Hřibovi a dalším zastupitelům hl. města Prahy napsal kardinál Dominik Duka otevřený dopis, ve kterém se podivuje, že se takto fundovaní odborníci podepsali pod takovýto text.
16.07.2019