V Litvě blahořečí mučedníka pronásledovaného sovětským režimem

V Litvě blahořečí v neděli 25. června arcibiskupa Teofilia Matulionise, který strávil téměř 16 let v sovětských věznicích a pracovních táborech. Bohoslužbu bude v litevské katedrále slavit kardinál Angelo Amato z vatikánské Kongregace pro svatořečení, koncelebrovat bude také pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP.
Publikováno: 19. 6. 2017 13:45

Foto: Koláž, Facebook Garbingasis Teofilius Matulionis

Arcibiskup Teofilius Matulionis se tak stane prvním litevským blahoslaveným mučedníkem z éry Sovětského svazu a vůbec prvním svatým narozeným v Litvě.

Podle předsedy Litevské biskupské konference Gintarase Grusase je poselství nového mučedníka stále aktuální: „Kvůli napětí v naší části světa je velmi důležité jeho povolání zůstat ve vnitřním pokoji a následovat Boží vůli s vědomím, že Bůh nám vždycky dává dary, které potřebujeme,“ uvedl Mons. Grusas. „Dosvědčování vlastní víry nutně neznamená jít až na smrt. Avšak existují lehčí formy pronásledování, které se denně odehrávají v našich společnostech a také vyžadují odvahu,“ dodal.

Právě pro svou „radikální víru“ a „hledání pravdy za každou cenu“ je Matulionis důležitý i pro mladé lidi. Těm bude věnován dvoudenní festival, jež má předcházet blahořečení. Jak také uvedl Grusas, nový mučedník obětoval svůj život za obrácení Ruska.

Vyslýchán v noci a uvězněn poté, co odmítl opustit své věřící

Životní příběh Teofilia Matulionise je svědectvím pevné víry i v těch nejkrutějších podmínkách sovětských věznic a pracovních táborů.

Narodil se 22. června 1873 v obci Kudoriškis na jihovýchodě současné Litvy. Na kněze byl vysvěcen až v roce 1900 kvůli pochybnostem o svém povolání.

Po Velké říjnové revoluci v roce 1917 začala komunistická vláda utlačovat katolickou církev. V roce 1923 byl Matulionis spolu s dalšími 15 kněžími zatčen a za účast na katolických bohoslužbách odsouzen ke třem letům vězení. Výslech probíhal na Květnou neděli ve 3 hodiny ráno, jeden z kněží byl následně ráno v neděli Zmrtvýchvstání popraven. Předtím požehnal svým popravčím. Matulionisovi byla nabídnuta možnost opustit zemi, kterou však odmítl se slovy, že pastýř neopouští své stádce.

Nucené práce v gulagu

Roku 1929 byl Matulionis jmenován pomocným biskupem Mohyleva a tajně vysvěcen. V témže roce jej sovětská vláda nechala znovu zatknout a poslat do exilu na Solovecké ostrovy. Aby nemohl povzbuzovat spoluvězně, byl izolován spolu s dalšími 33 kněžími, jimž se stal představeným. Brzy však tato skutečnost vyšla najevo a Matulionis byl poslán nejprve na samotku do petrohradské věznice s přísným režimem, později k tvrdým pracem v lese na Ledových polích poblíž Ladožského jezera. Mráz, těžká práce a špatná strava doživotně zničily jeho zdraví. Roku 1933 byl biskup přesunut do vězení v Moskvě.

V témže roce se litevská vláda dohodla se sovětskou na výměně vězňů. Teofilius Matulionis se tak mohl vrátit do vlasti, kde teprve vyšlo najevo jeho biskupské svěcení. Jakmile se mu vrátila síla, odcestoval do Říma, kde se účastnil svatořečení Dona Bosca a setkal s papežem Piem XI. Ten poprosil biskupa o požehnání a později řekl: „Šťastná je litevská země, protože nám dala tohoto velkého hrdinu.“

Ve své rodné zemi působil Matulionis nejprve jako pomocný biskup v Kaunasu, kde mimo jiné založil tradici ustavičné adorace, jež trvá dodnes. Následně se stal diecézním biskupem v diecézi Kaišiadorys. Během německé okupace bránil katolickou církev a kněze nabádal k vytrvalosti a pomoci lidem navzdory útlaku.

Zemřel za nevyjasněných okolností

Podobně jednal při sovětské okupaci. Roku 1946 byl odsouzen za nespolupráci se sovětským režimem na 10 let vězení, které strávil v Orše, Vladimiru a v nemocnici pro invalidy v Mordovinsku.

Po propuštění žil v Birštonasu, kde o něj pečoval jeho přítel Jonas Jonys. Odtud arcibiskup spravoval svou diecézi. Roku 1957 vysvětil proti vůli Sovětského svazu, avšak s povolením Vatikánu, Vincetase Sladkevičiuse na biskupa. Znovu byl proto vystaven pronásledování.

20. srpna 1962 zemřel za nevyjasněných okolností. Stalo se tak tři dny poté, co mu byla při domovní prohlídkce injekčně aplikovaná neznámá látka. Beatifikační kauza byla zahájena roku 1990.

 (zdroj: http://www.teofilius.lt, Catholic News Service)

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Programové tipy Radia Proglas na 43. týden 2019

V týdnu od 21. října se můžete těšit na pořad věnovaný poutnímu místu Zlatice v Podkrkonoší nebo rozhovor s novinářem Josefem Pazderkou.
18.10.2019

Apoštolský vikář Aleppa: Turci napadli region s mučednickou minulostí

Mučednickou minulost regionu na turecko-syrské hranici připomíná také apoštolský vikář Aleppa Georges Abou Kazen. Jak říká v rozhovoru pro Vatican News, Kurdové nejsou jedinou obětí tureckého útoku.
18.10.2019

John Henry Newman: Světec pro dnešní dobu

Papež František v neděli 13. října v Římě svatořečil Johna Henryho Newmana (1801–1890). Nový světec prožil téměř celé 19. století, první polovinu svého života jako anglikán a druhou polovinu jako katolík. Byl knězem, oblíbeným kazatelem, spisovatelem a význačným teologem obou církví. Ačkoli žil už před delší dobou, stále má dnešním lidem co říct, jak to dosvědčuje také následujících devět oblastí, které nastínil Jack Valero, koordinátor Výboru pro Newmanovu kanonizaci zodpovědný za tisk a média.
18.10.2019

Beatifikační proces Chiary Lubichové postupuje do Vatikánu

Beatifikační proces zakladatelky hnutí fokokoláre Chiary Lubichové vstupuje do druhého stupně. V neděli 10. listopadu bude v katedrále sv. Petra ve Frascati u Říma zakončena diecézní fáze procesu. Pokračovat bude ve Vatikánu, na Kongregaci pro svatořečení.
17.10.2019

Justitia et Pax: Žít společně v Evropě - poučení ze Slovenska

Zveřejňujeme text závěrečného prohlášení mezinárodní Konference evropských komisí pro spravedlnost a mír, které se konalo 11. – 14. října 2019 v Bratislavě.
17.10.2019