V Litvě blahořečí mučedníka pronásledovaného sovětským režimem

V Litvě blahořečí v neděli 25. června arcibiskupa Teofilia Matulionise, který strávil téměř 16 let v sovětských věznicích a pracovních táborech. Bohoslužbu bude v litevské katedrále slavit kardinál Angelo Amato z vatikánské Kongregace pro svatořečení, koncelebrovat bude také pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP.
Publikováno: 19. 6. 2017 11:45

Foto: Koláž, Facebook Garbingasis Teofilius Matulionis

Arcibiskup Teofilius Matulionis se tak stane prvním litevským blahoslaveným mučedníkem z éry Sovětského svazu a vůbec prvním svatým narozeným v Litvě.

Podle předsedy Litevské biskupské konference Gintarase Grusase je poselství nového mučedníka stále aktuální: „Kvůli napětí v naší části světa je velmi důležité jeho povolání zůstat ve vnitřním pokoji a následovat Boží vůli s vědomím, že Bůh nám vždycky dává dary, které potřebujeme,“ uvedl Mons. Grusas. „Dosvědčování vlastní víry nutně neznamená jít až na smrt. Avšak existují lehčí formy pronásledování, které se denně odehrávají v našich společnostech a také vyžadují odvahu,“ dodal.

Právě pro svou „radikální víru“ a „hledání pravdy za každou cenu“ je Matulionis důležitý i pro mladé lidi. Těm bude věnován dvoudenní festival, jež má předcházet blahořečení. Jak také uvedl Grusas, nový mučedník obětoval svůj život za obrácení Ruska.

Vyslýchán v noci a uvězněn poté, co odmítl opustit své věřící

Životní příběh Teofilia Matulionise je svědectvím pevné víry i v těch nejkrutějších podmínkách sovětských věznic a pracovních táborů.

Narodil se 22. června 1873 v obci Kudoriškis na jihovýchodě současné Litvy. Na kněze byl vysvěcen až v roce 1900 kvůli pochybnostem o svém povolání.

Po Velké říjnové revoluci v roce 1917 začala komunistická vláda utlačovat katolickou církev. V roce 1923 byl Matulionis spolu s dalšími 15 kněžími zatčen a za účast na katolických bohoslužbách odsouzen ke třem letům vězení. Výslech probíhal na Květnou neděli ve 3 hodiny ráno, jeden z kněží byl následně ráno v neděli Zmrtvýchvstání popraven. Předtím požehnal svým popravčím. Matulionisovi byla nabídnuta možnost opustit zemi, kterou však odmítl se slovy, že pastýř neopouští své stádce.

Nucené práce v gulagu

Roku 1929 byl Matulionis jmenován pomocným biskupem Mohyleva a tajně vysvěcen. V témže roce jej sovětská vláda nechala znovu zatknout a poslat do exilu na Solovecké ostrovy. Aby nemohl povzbuzovat spoluvězně, byl izolován spolu s dalšími 33 kněžími, jimž se stal představeným. Brzy však tato skutečnost vyšla najevo a Matulionis byl poslán nejprve na samotku do petrohradské věznice s přísným režimem, později k tvrdým pracem v lese na Ledových polích poblíž Ladožského jezera. Mráz, těžká práce a špatná strava doživotně zničily jeho zdraví. Roku 1933 byl biskup přesunut do vězení v Moskvě.

V témže roce se litevská vláda dohodla se sovětskou na výměně vězňů. Teofilius Matulionis se tak mohl vrátit do vlasti, kde teprve vyšlo najevo jeho biskupské svěcení. Jakmile se mu vrátila síla, odcestoval do Říma, kde se účastnil svatořečení Dona Bosca a setkal s papežem Piem XI. Ten poprosil biskupa o požehnání a později řekl: „Šťastná je litevská země, protože nám dala tohoto velkého hrdinu.“

Ve své rodné zemi působil Matulionis nejprve jako pomocný biskup v Kaunasu, kde mimo jiné založil tradici ustavičné adorace, jež trvá dodnes. Následně se stal diecézním biskupem v diecézi Kaišiadorys. Během německé okupace bránil katolickou církev a kněze nabádal k vytrvalosti a pomoci lidem navzdory útlaku.

Zemřel za nevyjasněných okolností

Podobně jednal při sovětské okupaci. Roku 1946 byl odsouzen za nespolupráci se sovětským režimem na 10 let vězení, které strávil v Orše, Vladimiru a v nemocnici pro invalidy v Mordovinsku.

Po propuštění žil v Birštonasu, kde o něj pečoval jeho přítel Jonas Jonys. Odtud arcibiskup spravoval svou diecézi. Roku 1957 vysvětil proti vůli Sovětského svazu, avšak s povolením Vatikánu, Vincetase Sladkevičiuse na biskupa. Znovu byl proto vystaven pronásledování.

20. srpna 1962 zemřel za nevyjasněných okolností. Stalo se tak tři dny poté, co mu byla při domovní prohlídkce injekčně aplikovaná neznámá látka. Beatifikační kauza byla zahájena roku 1990.

 (zdroj: http://www.teofilius.lt, Catholic News Service)

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Červená středa: Setkání organizátorů, 30. 9. 2021 - 5. Pavel Svoboda: Jaký má západní systém hodnot „Achillovy paty“ a limity?

Přinášíme vám záznam ze setkání zájemců a organizátorů Červené středy, které proběhlo 30. září 2021 v kostele sv. Vojtěcha v Praze - Dejvicích. 5. video: Pavel Svoboda (předseda správní rady IKDP): Jaký má západní systém hodnot „Achillovy paty“ a limity?
19.10.2021

Katolický týdeník: Pomáhají nést tíhu ztráty

Co se skrývá za souslovím perinatální hospic a komu či jak zařízení Dítě v srdci slouží, popisuje jeho ředitelka Alena Peremská.
19.10.2021

Červená středa: Setkání organizátorů, 30. 9. 2021 - 4. P. Stanislav Přibyl: Jaké jsou židovsko-křesťanské kořeny lidských práv?

Přinášíme vám záznam ze setkání zájemců a organizátorů Červené středy, které proběhlo 30. září 2021 v kostele sv. Vojtěcha v Praze - Dejvicích. 4. video: P. Stanislav Přibyl (generální sekretář České biskupské konference): Jaké jsou židovsko-křesťanské kořeny lidských práv?
19.10.2021

V Píšti přijali zvon, vrací se z Německa jako symbol smíření

Česky, německy a polsky pozdravil poutníky biskup Martin David na začátek mše svaté, která se v sobotu 16. října stala důležitým momentem projektu Zvony míru a pokoje pro Evropu. Spolu s biskupem rottenbursko-stuttgartské diecéze Gebhardem Fürstem přivítal zvon, který z Píště zmizel rok před koncem druhé světové války. Namísto roztavení pro zbrojařské účely se ale dočkal příměří a od 50. let vyzváněl na věži kostela v městečku Grötzingen. V tamní věži visel vedle dalšího zvonu z válečné kořisti – z polského Fromburku.
19.10.2021

K Panně Marii, rozvazující uzly, se obracejí věřící z celého světa

Věřící v německém Augšpurku očekávají opětovné otevření kostela, který uchovává originál barokního obrazu Panny Marie, rozvazující uzly. Úctu k této Matce, která „svou vírou a poslušností rozuzlila to, co Eva zauzlila svou neposlušností a nevěrou“ (sv. Irenej), rozšířil v Argentině a jižní Americe vůbec někdejší mladý jezuita, Jorge Mario Bergoglio, současný papež František.
19.10.2021