Pákistánský křesťan byl odsouzen k trestu smrti kvůli urážce islámu

Soud ve východním Pákistánu odsoudil tamějšího křesťana k trestu smrti kvůli urážce islámu. Pětatřicetiletý James Nadeem z Lahore byl obviněn v červenci loňského roku poté, co údajně poslal svému muslimskému příteli prostřednictvím aplikace WhatsApp báseň urážející islám.
Publikováno: 19. 9. 2017 12:00

Ilustrační foto: Abbas Attar/CC BY-NC-ND 2.0

Soud ve východním Pákistánu odsoudil tamějšího křesťana k trestu smrti kvůli urážce islámu. Pětatřicetiletý James Nadeem z Lahore byl obviněn v červenci loňského roku poté, co údajně poslal svému muslimskému příteli prostřednictvím aplikace WhatsApp báseň urážející islám.

Právník obviněného oznámil, že soud rozhodl o trestu smrti minulý čtvrtek a že se jeho klient proti rozsudku odvolal. Samotný soudní proces proběhl z bezpečnostních důvodů ve vězeňském komplexu, neboť obviněnému a jeho rodině bylo vyhrožováno.

Urážka islámského proroka Mohameda se v Pákistánu trestá smrtí, urážka Koránu pak doživotním vězením. Zákon proti rouhání patří v Pákistánu, jehož populaci tvoří z 97% muslimové a je druhou nejlidnatější muslimskou zemí, mezi vysoce citlivá témata a je terčem kritiky dokonce i v rámci země samotné.

Podle lidskoprávních organizací je tento zákon často zneužíván pro vyřizování osobních účtů. Často dochází k tomu, že rozzuřený dav lynčuje obviněného, aniž by čekal na rozhodnutí soudu, takže od roku 1990 bylo kvůli údajnému rouhání zabito nejméně 69 osob.

Mezi nejznámější kauzy rouhání patří např. případ křesťanské ženy Asiany Bibiové, která byla v roce 2010 odsouzena k trestu smrti kvůli urážce Mohameda, přičemž ona sama toto obvinění popírá. Rozsudek zatím nebyl vykonán, v roce 2015 ho nejvyšší soud pozastavil až do konce odvolacího procesu.

Případu byla věnována velká mezinárodní pozornost a propuštění Bibiové požadovala řada osobností, včetně papeže Benedikta XVI. Katolický ministr pro křesťanské minority Šahbáz Bhattí a paňdžábský guvernér Salmán Tásír byli zavražděni poté, co se Bibiové veřejně zastali a požadovali zrušení zákona proti rouhání. Rodina Bibiové se začala skrývat poté, co jim bylo vyhrožováno smrtí.

(Zdroj: Radio Vaticana, Wikipedie)

 

Autor článku:
Tomáš Tetiva

Související články

Další aktuality

Červená středa: Setkání organizátorů, 30. 9. 2021 - 5. Pavel Svoboda: Jaký má západní systém hodnot „Achillovy paty“ a limity?

Přinášíme vám záznam ze setkání zájemců a organizátorů Červené středy, které proběhlo 30. září 2021 v kostele sv. Vojtěcha v Praze - Dejvicích. 5. video: Pavel Svoboda (předseda správní rady IKDP): Jaký má západní systém hodnot „Achillovy paty“ a limity?
19.10.2021

Katolický týdeník: Pomáhají nést tíhu ztráty

Co se skrývá za souslovím perinatální hospic a komu či jak zařízení Dítě v srdci slouží, popisuje jeho ředitelka Alena Peremská.
19.10.2021

Červená středa: Setkání organizátorů, 30. 9. 2021 - 4. P. Stanislav Přibyl: Jaké jsou židovsko-křesťanské kořeny lidských práv?

Přinášíme vám záznam ze setkání zájemců a organizátorů Červené středy, které proběhlo 30. září 2021 v kostele sv. Vojtěcha v Praze - Dejvicích. 4. video: P. Stanislav Přibyl (generální sekretář České biskupské konference): Jaké jsou židovsko-křesťanské kořeny lidských práv?
19.10.2021

V Píšti přijali zvon, vrací se z Německa jako symbol smíření

Česky, německy a polsky pozdravil poutníky biskup Martin David na začátek mše svaté, která se v sobotu 16. října stala důležitým momentem projektu Zvony míru a pokoje pro Evropu. Spolu s biskupem rottenbursko-stuttgartské diecéze Gebhardem Fürstem přivítal zvon, který z Píště zmizel rok před koncem druhé světové války. Namísto roztavení pro zbrojařské účely se ale dočkal příměří a od 50. let vyzváněl na věži kostela v městečku Grötzingen. V tamní věži visel vedle dalšího zvonu z válečné kořisti – z polského Fromburku.
19.10.2021

K Panně Marii, rozvazující uzly, se obracejí věřící z celého světa

Věřící v německém Augšpurku očekávají opětovné otevření kostela, který uchovává originál barokního obrazu Panny Marie, rozvazující uzly. Úctu k této Matce, která „svou vírou a poslušností rozuzlila to, co Eva zauzlila svou neposlušností a nevěrou“ (sv. Irenej), rozšířil v Argentině a jižní Americe vůbec někdejší mladý jezuita, Jorge Mario Bergoglio, současný papež František.
19.10.2021