Biskupská obora v Hukvaldech je tu již bezmála půl tisíciletí

V neděli 8. října 2017 se na Hukvaldech uskuteční oslava 450 let od založení zdejší obory. Program slavnosti proběhne v amfiteátru obory od 10 hodin.

^{Foto: Biskupství ostravsko-opavské}

Program pro neděli

Co vás čeká, rozhodnete-li se vydat do beskydských kopců? Můžete se těšit na průvod myslivců s uloveným daňkem, pasování jeho lovce a Svatohubertskou mši svatou s doprovodem trubačů. Bohoslužbu budou celebrovat biskup František Václav Lobkowicz a pomocný biskup Martin David. Součástí programu bude odhalení pamětní desky k výročí obory a vystoupení folklorního souboru Lašánek.

Jak šel v oboře čas

Obora Hukvaldy patří k nejstarším oborám v České republice. První zmínky o obornictví na Hukvaldech sahají do r. 1567, kdy olomoucký biskup Vilém Prusinovský dostal od císaře Maxmiliána II. darem daňčí a jelení zvěř a dal pro ni v okolí hradu Hukvaldy ohradit kus lesa. V letech 1730-1736 nechali správci hukvaldského panství postavit kamennou oborní zeď, aby dali v hladových letech lidem práci. Tehdy také znovu osázeli hradní vrch, který byl ve středověku z obranných důvodů odlesněn, ohradili asi 200 hektarů okolního lesa a přestěhovali sem zvěř. V 18. století byly po celé Evropě zakládány přírodně-krajinářské parky se snahou vytvořit výtvarně působivou krajinu, inspirovanou tvorbou malířů.

Vlastníkem obory bylo Arcibiskupství olomoucké, kterému byl tento majetek po únoru 1948 zestátněn. V druhé polovině minulého století a počátkem nového tisíciletí oboru Hukvaldy obhospodařovaly Severomoravské lesy, lesní závod Frenštát pod Radhoštěm a následně Lesy České republiky s.p., lesní správa Frenštát pod Radhoštěm. Dalším historickým mezníkem v dějinách obory Hukvaldy byl 1. říjen 2014, kdy obora přešla v rámci tzv. majetkového narovnání mezi státem a církvemi do vlastnictví Biskupství ostravsko-opavského. Provoz obory nyní zajišťují zaměstnanci Biskupských lesů.

Co najdete v oboře Hukvaldy?

Starobylá obora se nachází kolem zříceniny hradu Hukvaldy a jeho blízkého okolí o rozloze 440ha. Velmi členitý terén s nadmořskou výškou od 320 m do 600m vytváří s 280 let starými převážně bukovými porosty protkanými, starými alejemi lip, jírovců, dubů a solitérů různých dřevin jedinečný přírodní útvar v podhůří Beskyd, který byl částečně vyhlášen (220ha) Evropsky významnou lokalitou. V oboře je chován muflon obecný, daněk skvrnitý a prase divoké. Dále se v areálu můžete setkat se zajícem polním, veverkou obecnou, kunou skalní, kunou lesní, tchořem tmavým, liškou obecnou, jezevcem, lasicí kolčavou, lasicí hranostajem a vydrou říční. V korunách a dutinách stromů hnízdí čáp černý, káně lesní, jestřáb lesní krahujec obecný, krkavec velký holub doupňák, holub hřivnáč, datel černý, žluna zelena, sojka obecná, různé druhy sov a zpěvného ptactva. Neodmyslitelnou součástí obory díky několika pramenům kvalitní vody je pstruhové a rybniční hospodářství.

Nejen milovníci zvěře a lesa jsou tu doma

Obora Hukvaldy je prostředím, kde se snoubí lesnictví, myslivost, rybářství, ochrana přírody s kulturou a historií. Pod korunami velikánů čerpal inspiraci pro svou tvorbu světoznámý hudební skladatel Leoš Janáček, rodák z Hukvald. Na památku premiéry Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky byla v oboře v červnu roku 1959 instalována bronzová socha lišky Bystroušky. Sochu nechali pořídit lesníci a myslivci ostravského kraje a jejím autorem je akademický sochař Karel Vávra. Současná socha je kopií původní lišky Bystroušky, kterou po jejím zcizení v roce 2015 vytvořil s pomocí 3D technologie sochař Adam Krhán. Živou lišku tu tedy asi nejspíše nepotkáte, ale to nevadí.

^{(Zdroj: Pavel Siuda, Biskupství ostravsko-opavské)}