Zemřel sochař Jan Koblasa

12. 10. 2017 Rubrika: Domácí
Počátkem října zemřel jeden z velkých tvůrců současného umění, sochař Jan Koblasa (5. 10. 1932 Tábor – 3. 10. 2017). Jeho úctyhodné dílo nebylo však známo jen u nás, ale skutečně po celém světě a nebylo omezeno jen na sochařské umění.

Foto plastiky Jana Koblasy "Vzkříšení" ve svatovítské katedrále: archiv AP

Jan Koblasa začínal jako zpěvák, díky rodinné tradici, maloval, psal libreta, tvořil sochy… Pro katolickou veřejnost v naší zemi stačí připomenout unikátní dílo do kostela v Jedovnicích. Spolu s Mikulášem Medkem a dalšími umělci tvořil skutečně moderní umění, které však oslovuje každého, i prostého návštěvníka těchto kostelů svou opravdovostí, vírou. Život Jana Koblasy byl naplněn prací v řadě oborů, výraznou stopu zanechal v naší kultuře i díky svým osobním kontaktům s Václavem Havlem či Jiřím Paukertem - Kuběnou a dalšími významnými osobnostmi. Po roce 1968 zůstal v zahraničí, kde úspěšně tvořil dále, ale do své vlasti se po roce 1989 vracel. Nejen osobně, ale i svými díly. 

Podílel se na Křížové cestě v Kuksu a ve svatovítské katedrále je umístěna jeho plastika Vzkříšení, o které uvedl: „Na počátku osmdesátých let jsem redukoval tvarosloví svých soch do elementárních forem – všechno přebytečné jsem se snažil eliminovat, tak najít prvoformy, znaky toho, co bylo nutné vyslovit, sochou vyjevit. … Jednu z těch původně ve dřevě modelovaných soch jsem nechal odlít do bronzu, vybrousil její formu a nakonec završil její vypjatou křivku pozlacením. Tak vzniklo Vzkříšení. Jsem šťasten, že se téhle soše dostává cti hovořit ze svatého zdiva téhle nádherné katedrály a vést tak okolojdoucí k zastavení, zamyšlení a k modlitbě.“

"... chci vyzdvihnout jeho osobnost, nezlomnost, pracovitost a především víru. Není náhodou, že jako jeden z mála současných umělců měl možnost vytvořit dílo Vzkříšení, umístěné ve svatovítské katedrále v Praze," připomněl pak v kondolenčním dopise pozůstalé rodině kardinál Dominik Duka OP.

(Zdroj: Stanislav Zeman, tiskový mluvčí Arcibiskupství pražského; www.dominikduka.cz)

Autor článku: František Jemelka