Zástupci biskupských konferencí střední Evropy se sešli v Budapešti

20. 10. 2017 Rubrika: Domácí
Členové biskupských konferencí států sdružených ve V4 i hosté ze Slovinska a Chorvatska se v tomto týdnu sešli na svém setkání v Budapešti. Tématem mítinku konaného ve dnech 18. a 19. října 2017 byla otázka křesťanství v budoucnosti Evropy. ČBK zastupoval její předseda Dominik Duka OP. Závěrečné komuniké setkání zveřejňujeme v plném znění.

Foto: Heray/katolikus.hu

Setkání biskupů Střední a Východní Evropy

18. – 19. října 2017, Budapešť (Maďarsko)

Závěrečná zpráva

V Budapešti jsme se setkali jako zástupci biskupských konferencí České republiky, Chorvatska, Polska, Slovenska a Maďarska. Nejprve jsme navštívili historické město Visegrád, místo, kde se zodpovědní za naše národy vícekrát setkávali už od středověku, a v ostřihomské bazilice jsme se pomodlili u oltáře svatého Vojtěcha, mučedníka a pražského biskupa a našeho společného patrona. Potom jsme diskutovali o současných výzvách, jimž naše místní církve musí čelit.

Se zalíbením si bereme za své přání Svatého otce Františka pracovat „pro nový a odvážný vzlet tohoto milovaného světadílu“, Evropy. S radostí se připojujeme k Radě evropských biskupských konferencí (CCEE) a k jejímu prohlášení, že „církev miluje Evropu a věří v její budoucnost; Evropa není pouze územím, ale duchovním úkolem“ (Závěrečné poselství plenárního zasedání CCEE, Minsk, 28. září – 1. října 2017).

Evropská identita je kromě zeměpisných faktorů tvořena především identitou kulturní. Jednou z největších sil inspirujících tuto kulturu bylo a stále je – i navzdory veškeré své sekularizaci – křesťanské náboženství. Charakteristickým rysem evropské identity je přítomnost velkého počtu národů a zemí, které mají svůj jazyk, svou kulturu, svou vlastní historickou zkušenost i svou genialitu při řešení problémů individuálního lidského života i života společenství.

V této různorodosti rozpoznáváme bohatost stvoření a Boží dar; dar, který musíme zachovávat, chránit, rozvíjet a zvyšovat jeho účinnost ve prospěch celého lidstva. Příslušnost k nějakému národu nemůže být důvodem k nepřátelství a ke znevažování druhých, ale spíše má napomáhat k pochopení a k respektování jiných národů a jiných kultur.

Evropa musí být skutečnou rodinou národů, jejíž členové si cení jeden druhého a snaží se nasazovat pro společné hodnoty. Proto považujeme za potřebné, aby se evropské národy lépe poznávaly a dokázaly se chápat, respektovat, mít se navzájem rády a cítit se jako členové jediné rodiny. Informační technika může otevírat mnoho možností pro toto vzájemné poznávání.

Modlíme se a pracujeme:

  • pro Evropu, která by respektovala lidský život od početí až do jeho přirozeného konce a která by byla příznivým místem pro rodiny;
  • pro Evropu, která by respektovala individuální i kolektivní náboženskou svobodu, jaká náleží člověku díky jeho důstojnosti;
  • pro Evropu, která by rovněž uznávala možnost národů správným způsobem respektovat ta náboženství, která nejvíce přispívala k utváření jejich kultury a identity.

S přátelským pohledem objevujeme a vidíme tvář samotného Krista ve všech lidských osobách, zvláště v chudých, v trpících, v bezdomovcích a v těch, kdo jsou postiženi válkou a museli opustit svou vlast. Z tohoto důvodu navrhujeme konkrétní aktivitu našich biskupských konferencí pro pomoc uprchlíkům, kteří žijí na Blízkém východě a očekávají možnost návratu do svých vesnic a do svých měst. Zvláště solidární se cítíme být s těmi, kdo trpí násilím a pronásledováním pro svou křesťanskou víru. Jejich svědectví a věrnost je duchovní posilou i pro křesťany našich zemí.

Mučedníci nacistického a komunistického období zabití v našich zemích nás učí odpuštění, milosrdenství a duchovnímu smíření. Na jejich přímluvu prosíme o mír, o smíření a o autentický rozvoj lidské rodiny.

Autor článku: František Jemelka