Zpráva o pronásledování křesťanů 2015-2017

Pronásledování křesťanů dosáhlo v nejpostiženějších zemích v letech 2015-2017 svého historického vrcholu. Kristovi následovníci jsou nejvíce perzekuovanou skupinou na světě. Přesto se o nich málo hovoří. Západní vlády by proto měly využít svého vlivu a zastat se utlačovaných menšin, zejména křesťanů. Vyplývá to z poslední zprávy Pronásledovaní a zapomenutí, kterou vydala papežská nadace Církev v nouzi.
Publikováno: 14. 11. 2017 13:00

Foto: Mazur / catholicnews.org.uk

„Křesťané jsou vepři. Nezasloužíš si žít.“ Tato slova slyšel syrský křesťan Elia Gargoul z úst extremisty z fronty an-Nusrá. Spolu s dalšími 214 věřícími byl spoután a unesen, násilníci před jeho očima ničili klášter sv. Eliáše a zabíjeli lidi. Ze zajetí se dostal díky vysokému výkupnému, které zaplatila jeho rodina.

Gargoulův příběh je jedním ze stovek, které shromáždila papežská nadace Církev v nouzi a jež jsou obsaženy v nové publikaci Pronásledovaní a zapomenutí? Zpráva o křesťanech utiskovaných pro svou víru 2015-2017.

Dokument sleduje třináct zemí s vysokou mírou pronásledování. Usiluje o hlubší vhled do problematiky, uvádí proto příčiny současného stavu i možné vyhlídky.

Pronásledování je nejhorší v dějinách

Perzekuce Kristových následovníků je podle Církve v nouzi nejhorší v dějinách. Křesťané jsou nejen nejvíce pronásledovanou skupinou; stále více věřících navíc zažívá ty nejhorší formy útlaku. Dokument cituje americké Pew Center, podle kterého v letech 2014-2015 vzrostl počet zemí, v nichž křesťané zakouší nepřátelství, ze 108 na 128. Perzekucí prochází podle různých organizací 200-600 milionů křesťanů.

Hlavním utiskovatelem může být stát (Severní Korea), skupiny ve společnosti (ISIS, Nigérie) nebo kombinace obojího (Pákistán).

Bezprostřední hrozba vymazání křesťanství

Za nejvýznamnější faktor označuje Církev v nouzi násilný exodus křesťanů. V Sýrii bylo v březnu 2016 půl milionů věřících v Krista oproti 1,2 milionů o pět let dříve. Z Aleppa uprchlo 75 procent křesťanů. Procento je přitom výrazně vyšší oproti jiným uprchlíkům, kterých odešlo ze severosyrského města 25 procent.

„Vymýcení křesťanů a jiných menšin bylo – a stále je – specifickým a přiznaným cílem extremistických skupin, které působí v Iráku, Sýrii a jinde v oblasti, včetně Egypta,“ píše Církev v nouzi. Součástí strategie podrobení menšin je také sexuální násilí.

Křesťané v Iráku a Sýrii se stali obětí genocidy. Podobné masové vyvražďování probíhá i v Nigérii, kde operuje teroristická organizace Boko Haram. Jenom v tamější diecézi Kafanchan bylo v posledních pěti letech zabito 988 lidí, zničeno 71 převážně křesťanských vesnic, zpustošeno bylo též 2 712 domů a 20 kostelů.

Vlády selhávají v ochraně křesťanů

Podle nového dokumentu vlády dosud selhávají v zastavení genocidy a potrestání viníků, jak je uvedeno v úmluvě o genocidě. Církevní představitelé i věřící zaznamenali nečinnost autorit týkající se ochrany křesťanů prchajících před Islámským státem (ISIS). Uprchlíci v Libanonu, Jordánsku i jinde někdy nemají přístup do oficiálních táborů OSN či jiných organizací. V případě jednoho tábora OSN jeho koordinátor po křesťanech požadoval, aby jako podmínku vstupu přijali muslimské zvyklosti. Samotní křesťané mají také z uprchlických táborů strach.

Výsledkem je exodus věřících do zemí mimo Blízký východ a tak i ztížený návrat poté, co budou teroristé poraženi. V jejich navrácení jim proto pomáhají církevní organizace. Vláda je neschopná postavit se rostoucímu radikálnímu islamismu také v Pákistánu.

Některé západní země svými kroky posilují extremismus

Podle dokumentu Církve v nouzi i některé západní země svými kroky posilují extremismus. Jako příklad je uveden prodej zbraní Saúdské Arábii, přestože existují zprávy – včetně WikiLeaks – o tom, že tento vojenský materiál končí v rukou sunnitských extremistů, například ISIS. Saúdská Arábie tato obvinění ostře popírá, avšak zdroj blízký Církvi v nouzi je potvrdil.

„Jelikož se islamistické skupiny jako ISIS výrazně spoléhají na externí zdroje zbraní a zpravodajství, je naléhavě nutné zintenzivnit kroky k zastavení všech skupin, které s nimi spolupracují,“ píše nadace Církev v nouzi.

Nacionalismus v Indii, komunismus v Číně a Severní Koreji

Po vzestupu nacionalistické strany Bharatiya Janata v dubnu 2014 narůstá také v Indii násilí namířené proti křesťanům. Napomáhá tomu filosofie, podle níž je Indie hinduistická země netolerující jiná náboženství. Organizace Catholic Secular Forum zaznamenala 365 vážných útoků na křesťany v Indii v roce 2016, včetně deseti zabití. 500 křesťanských duchovních bylo napadeno. Příkladem je i znásilnění a zabití 14leté dívky v červenci 2016, k němuž došlo poté, co její rodina odmítla zřeknout se víry.

Nejkrutější osud zažívají křesťané v Severní Koreji. Systém Songbun zde rozděluje společnost do  51 vrstev (1 je nejvyšší, nižší stupně jsou „nepřátelské vůči režimu“), který ovlivňuje přístup k potravinám, vzdělání i lékařské péči. Protestanté zde mají stupeň 37, katolíci 39. Podle Mezinárodní křesťanské solidarity jsou zaznamenány případy mučení křesťanů, jimiž bylo například přivazování na kříž nad ohněm nebo drcení pod stroji.

V roce 2016 oznámila Čína, že přijme podobný systém vrstev společnosti. V dubnu 2016 označil tamější prezident Si Ťin-pching křesťanství za jeden ze způsobů „zahraniční infiltrace“. Důraz přitom kladl na „počínštění“ náboženství a očištění od zahraniční kontroly. V nejlidnatější zemi došlo k novým zásahům proti církevním představitelům, například proti biskupům Kuo Si-ťinovi a Šao Ču-minovi. Na některých místech byly zakázány vánoční stromky nebo přání. V provincii Če-ťiang bylo zničeno 2 000 křížů a kostelů.

Křesťany je nutné zachránit teď nebo nikdy

„Křesťany je nutné zachránit teď, nebo nikdy,“ uzavírá Církev v nouzi zkrácenou verzi své zprávy.

„V době, kdy roste zájem médií o práva lidí nezávisle na pohlaví, etniku nebo sexualitě – abychom jmenovali pouze některé – je ironií, že v mnoha sekcích médií je tak malé pokrytí natolik masivního pronásledování, jež zakouší mnoho křesťanů,“ dodává.

Vlády by pak měly využít svého vlivu i strategických a obchodních vztahů, aby se zastaly menšin, především Kristových následovníků.  „Křesťané již nesmí být déle obětováni na oltář prospěchu nebo ekonomických výhod,“ píše Církev v nouzi ve své zprávě.

(zdroj: Církev v nouzi)

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Katolický týdeník: 90 let Vatikánského rozhlasu

Katolíky po celém světě, a nejen je, spojuje Vatikánský rozhlas už 90 let. Vysílá nepřetržitě od 12. února 1931. Zve k poslechu papežových promluv a zpráv ze života církve, k modlitbě i rozjímání. Jakou roli hrála česká redakce v minulosti a kam se ubírá nyní?
24.02.2021

Katolický kostel v Nigérii podpálili a zničili ozbrojení bandité

Na severu Nigérie ve státě Kaduna zničili „ozbrojení bandité“ katolický kostel Svaté rodiny. Útočníci zaútočili na vesnici Kikwari v provincii Kajuru, podpálili kostel a další dvě budovy. Obyvatelé uprchli do bezpečí, jakmile byli upozorněni na výskyt banditů v jejich oblasti.
23.02.2021

Zapalme svíčku za oběti komunismu!

V předvečer výročí komunistického převratu z roku 1948, ve středu 24. února, se od 18.00 hodin uskuteční u pomníku na pražském Újezdě setkání za oběti komunismu. Vzhledem k epidemické situaci se zájemci mohou připojit pouze on-line. Dění u pomníku bude možné sledovat na Youtube a na Facebooku. Připojit se lze alespoň symbolicky zapálením svíčky ve svém domově.
23.02.2021

Arcibiskup Gallagher: Omezení lidských práv pouze v případě naprosté nutnosti

Šéf vatikánské diplomacie vystoupil na 46. zasedání Rady OSN pro lidská práva. Ve svém příspěvku si všímá, že některá opatření zaváděná vládami s cílem zajistit sanitarní bezpečnost narušují svobodné uplatňování lidských práv. Arcibiskup Paul R. Gallagher zdůraznil, že jedním z nejzávažnějších problémů je prohlubující se eroze práva na náboženskou svobodu. Připomněl, že toto právo má chránit nejen svobodu svědomí, ale také veřejné vyznávání víry, jak formou bohoslužebné praxe tak vyučování.
23.02.2021

Poslední možnost zvrátit rozhodnutí české vlády o krácení Evropského sociálního fondu

Česká vláda při nastavování alokací a pravidel čerpání evropských prostředků podceňuje význam prevence v oblasti sociálního vyloučení a propadu lidí do bytové nouze. Neziskové organizace, včetně Charity Česká republika, již dlouho bijí na poplach.
22.02.2021