Zpráva o pronásledování křesťanů 2015-2017

14. 11. 2017 téma: Pronásledování křesťanů Rubrika: Zahraniční
Pronásledování křesťanů dosáhlo v nejpostiženějších zemích v letech 2015-2017 svého historického vrcholu. Kristovi následovníci jsou nejvíce perzekuovanou skupinou na světě. Přesto se o nich málo hovoří. Západní vlády by proto měly využít svého vlivu a zastat se utlačovaných menšin, zejména křesťanů. Vyplývá to z poslední zprávy Pronásledovaní a zapomenutí, kterou vydala papežská nadace Církev v nouzi.

Foto: Mazur / catholicnews.org.uk

„Křesťané jsou vepři. Nezasloužíš si žít.“ Tato slova slyšel syrský křesťan Elia Gargoul z úst extremisty z fronty an-Nusrá. Spolu s dalšími 214 věřícími byl spoután a unesen, násilníci před jeho očima ničili klášter sv. Eliáše a zabíjeli lidi. Ze zajetí se dostal díky vysokému výkupnému, které zaplatila jeho rodina.

Gargoulův příběh je jedním ze stovek, které shromáždila papežská nadace Církev v nouzi a jež jsou obsaženy v nové publikaci Pronásledovaní a zapomenutí? Zpráva o křesťanech utiskovaných pro svou víru 2015-2017.

Dokument sleduje třináct zemí s vysokou mírou pronásledování. Usiluje o hlubší vhled do problematiky, uvádí proto příčiny současného stavu i možné vyhlídky.

Pronásledování je nejhorší v dějinách

Perzekuce Kristových následovníků je podle Církve v nouzi nejhorší v dějinách. Křesťané jsou nejen nejvíce pronásledovanou skupinou; stále více věřících navíc zažívá ty nejhorší formy útlaku. Dokument cituje americké Pew Center, podle kterého v letech 2014-2015 vzrostl počet zemí, v nichž křesťané zakouší nepřátelství, ze 108 na 128. Perzekucí prochází podle různých organizací 200-600 milionů křesťanů.

Hlavním utiskovatelem může být stát (Severní Korea), skupiny ve společnosti (ISIS, Nigérie) nebo kombinace obojího (Pákistán).

Bezprostřední hrozba vymazání křesťanství

Za nejvýznamnější faktor označuje Církev v nouzi násilný exodus křesťanů. V Sýrii bylo v březnu 2016 půl milionů věřících v Krista oproti 1,2 milionů o pět let dříve. Z Aleppa uprchlo 75 procent křesťanů. Procento je přitom výrazně vyšší oproti jiným uprchlíkům, kterých odešlo ze severosyrského města 25 procent.

„Vymýcení křesťanů a jiných menšin bylo – a stále je – specifickým a přiznaným cílem extremistických skupin, které působí v Iráku, Sýrii a jinde v oblasti, včetně Egypta,“ píše Církev v nouzi. Součástí strategie podrobení menšin je také sexuální násilí.

Křesťané v Iráku a Sýrii se stali obětí genocidy. Podobné masové vyvražďování probíhá i v Nigérii, kde operuje teroristická organizace Boko Haram. Jenom v tamější diecézi Kafanchan bylo v posledních pěti letech zabito 988 lidí, zničeno 71 převážně křesťanských vesnic, zpustošeno bylo též 2 712 domů a 20 kostelů.

Vlády selhávají v ochraně křesťanů

Podle nového dokumentu vlády dosud selhávají v zastavení genocidy a potrestání viníků, jak je uvedeno v úmluvě o genocidě. Církevní představitelé i věřící zaznamenali nečinnost autorit týkající se ochrany křesťanů prchajících před Islámským státem (ISIS). Uprchlíci v Libanonu, Jordánsku i jinde někdy nemají přístup do oficiálních táborů OSN či jiných organizací. V případě jednoho tábora OSN jeho koordinátor po křesťanech požadoval, aby jako podmínku vstupu přijali muslimské zvyklosti. Samotní křesťané mají také z uprchlických táborů strach.

Výsledkem je exodus věřících do zemí mimo Blízký východ a tak i ztížený návrat poté, co budou teroristé poraženi. V jejich navrácení jim proto pomáhají církevní organizace. Vláda je neschopná postavit se rostoucímu radikálnímu islamismu také v Pákistánu.

Některé západní země svými kroky posilují extremismus

Podle dokumentu Církve v nouzi i některé západní země svými kroky posilují extremismus. Jako příklad je uveden prodej zbraní Saúdské Arábii, přestože existují zprávy – včetně WikiLeaks – o tom, že tento vojenský materiál končí v rukou sunnitských extremistů, například ISIS. Saúdská Arábie tato obvinění ostře popírá, avšak zdroj blízký Církvi v nouzi je potvrdil.

„Jelikož se islamistické skupiny jako ISIS výrazně spoléhají na externí zdroje zbraní a zpravodajství, je naléhavě nutné zintenzivnit kroky k zastavení všech skupin, které s nimi spolupracují,“ píše nadace Církev v nouzi.

Nacionalismus v Indii, komunismus v Číně a Severní Koreji

Po vzestupu nacionalistické strany Bharatiya Janata v dubnu 2014 narůstá také v Indii násilí namířené proti křesťanům. Napomáhá tomu filosofie, podle níž je Indie hinduistická země netolerující jiná náboženství. Organizace Catholic Secular Forum zaznamenala 365 vážných útoků na křesťany v Indii v roce 2016, včetně deseti zabití. 500 křesťanských duchovních bylo napadeno. Příkladem je i znásilnění a zabití 14leté dívky v červenci 2016, k němuž došlo poté, co její rodina odmítla zřeknout se víry.

Nejkrutější osud zažívají křesťané v Severní Koreji. Systém Songbun zde rozděluje společnost do  51 vrstev (1 je nejvyšší, nižší stupně jsou „nepřátelské vůči režimu“), který ovlivňuje přístup k potravinám, vzdělání i lékařské péči. Protestanté zde mají stupeň 37, katolíci 39. Podle Mezinárodní křesťanské solidarity jsou zaznamenány případy mučení křesťanů, jimiž bylo například přivazování na kříž nad ohněm nebo drcení pod stroji.

V roce 2016 oznámila Čína, že přijme podobný systém vrstev společnosti. V dubnu 2016 označil tamější prezident Si Ťin-pching křesťanství za jeden ze způsobů „zahraniční infiltrace“. Důraz přitom kladl na „počínštění“ náboženství a očištění od zahraniční kontroly. V nejlidnatější zemi došlo k novým zásahům proti církevním představitelům, například proti biskupům Kuo Si-ťinovi a Šao Ču-minovi. Na některých místech byly zakázány vánoční stromky nebo přání. V provincii Če-ťiang bylo zničeno 2 000 křížů a kostelů.

Křesťany je nutné zachránit teď nebo nikdy

„Křesťany je nutné zachránit teď, nebo nikdy,“ uzavírá Církev v nouzi zkrácenou verzi své zprávy.

„V době, kdy roste zájem médií o práva lidí nezávisle na pohlaví, etniku nebo sexualitě – abychom jmenovali pouze některé – je ironií, že v mnoha sekcích médií je tak malé pokrytí natolik masivního pronásledování, jež zakouší mnoho křesťanů,“ dodává.

Vlády by pak měly využít svého vlivu i strategických a obchodních vztahů, aby se zastaly menšin, především Kristových následovníků.  „Křesťané již nesmí být déle obětováni na oltář prospěchu nebo ekonomických výhod,“ píše Církev v nouzi ve své zprávě.

(zdroj: Církev v nouzi)

Autor článku: Ondřej Mléčka