Vychází kniha objasňující smrt Jana Pavla I.

V Itálii vychází kniha objasňující náhlé úmrtí papeže Jana Pavla I. v roce 1978. Dílo z pera novinářky a vicepostulátorky procesu blahořečení papeže Stefanie Falascové podrobně rekonstruuje poslední chvíle života Albina Lucianiho na základě dokumentů, svědectví a lékařských zpráv. Podle knihy zemřel Luciani přirozeným způsobem na srdeční selhání.

Jan Pavel I., vlastním jménem Albino Luciani, byl zvolen papežem v roce 1978. Svým stylem komunikace, kvůli němuž byl také nazýván „papež úsměvu“, si rychle získal srdce věřících. Jeho náhlé úmrtí po pouhých 33 dnech zavdalo příležitost k nejrůznějším spekulacím.

Ty nyní definitivně ukončuje nová kniha „Papež Luciani. Kronika jedné smrti“ (Papa Luciani, Cronaca di una morte, Piemme 2017), která se dostává na pulty italských knihkupectví. Autorkou je novinářka Stefania Fallascová, která je současně vicepostulátorkou procesu Lucianiho blahořečení.

V díle, kterému předcházela dekáda bádání, rekonstruuje minutu po minutě poslední chvíle papeže. Opírá se přitom o lékařské zprávy, svědectví i další dokumenty, z nichž mnohé dosud nebyly nikdy zveřejněné. Vše je popsáno formou vyprávění, díky čemuž je kniha srozumitelná pro široký okruh čtenářů.

Přílohy na konci publikace obsahují přepis osobních svědectví o papeži, mezi jehož autory patří i emeritní papež Benedikt XVI., dále přetištěné rukopisné poznámky papeže, lékařské zprávy i chronologii pontifikátu. Předmluvu napsal současný vatikánský státní sekretář kardinál Pietro Parolin.

Svědectví sestry Margherity

Jednou z postav nové knihy je sestra Margherita Marinová, nejmladší z řeholnic, které v onom roce pomáhaly papeži. Právě ona mezi prvními vstoupila ráno 29. září 1978 do pokoje Jana Pavla I. Současně v nové knize popisuje poslední den před jeho smrtí.

„Viděla jsem ho stále pokojného, plného důvěry, jistého,“ uvedla. Luciani tedy nebyl zdeptán „tíhou nového úřadu“, jak se někteří domnívali; podle řeholnice nejedl ani nic zvláštního oproti ostatním. „Večer jsem žehlila. Měla jsem dveře otevřené a viděla jsem ho, jak chodí sem a tam. Chodil po bytě a v ruce měl papíry, které četl. Vzpomínám, si, že když mě viděl žehlit, řekl mi také: Sestro, tolik kvůli mně pracujete. Ale nežehlete tu košili moc, protože je horko, potím se a měním košile často. Žehlete pouze límec a rukávy, zbytek stejně není vidět,“ dosvědčila Margherita.  

Smrt na srdeční selhání

Z dostupných dokumentů a svědectví vyplývá, že Jan Pavel I. zemřel na srdeční selhání. Hovoří o tom mimo jiné dosud nezveřejněná zpráva papežova lékaře Renata Buzzonettiho sepsaná krátce po úmrtí. Zpráva popisuje „bolest v horní třetině hrudní oblasti, kterou Svatý otec pocítil v 19.30 a která trvala více než pět minut“. Stalo se tak večer před smrtí, kdy se papež modlil se svým sekretářem Johnem Mageem v kapli kompletář.

Nebyla však již otevřená vatikánská lékárna, bolest nebyla oznámená ani ošetřující sestře. P. Magee dosvědčuje, že sám papež nechtěl zavolat lékaře.

Pochybnosti kardinálů

Mezi nově publikovanými dokumenty je také lékařská složka z roku 1975, kdy byl Luciani hospitalizován. Již tehdy mu byla diagnostikována malá kardiovaskulární patologie, která byla v té době považována za vyřešenou.

Kniha obsahuje též otázky kardinálů, které zaslali během následujícího konkláve lékařům. Ani tito církevní představitelé nejprve nevylučovali násilnou smrt Jana Pavla I., což však lékaři vyvrátili.

V současnosti probíhá proces blahořečení Albina Lucianiho. Začátkem listopadu schválil papež František hrdinské ctnosti Jana Pavla I., nyní je potřeba, aby byl uznán zázrak, který se stal na jeho přímluvu.