Jak vypadá rozvoj světa po 50 letech globalizace?

Na to snaží odpovědět Pracovní skupina pro sociální otázky ČBK (SO ČBK) a Nakladatelství Lidové noviny (NLN) ve dnes představené unikátní knize, která se věnuje reflexi stavu společnosti 50 let od vydání encykliky papeže Pavla VI. „Populorum progressio“ (Rozvoj národů).

Kniha  Křehká tvář rozvoje v globalizovaném světe vychází ve formě kolektivní monografie odborníků různého zaměření a názorů. Reflektuje vývoj situace 50 let od vydání dokumentu věnovaného v roce 1967 aktualizaci sociálního učení římskokatolické církve.

Editor publikace přicházející na předvánoční pulty knihkupců Jindřich Šrajer připomněl, že reflektovaná encyklika otevírá ve světe debatu o globalizaci, která přetrvává i do dnešních dní. Dále zdůraznil, že tehdy nově prezentovaná snaha o zaměření na člověka jako jedince s jeho problémy je zřejmá i dnes, kdy o něm často hovoří i papež František.

Vedoucí Pracovní skupiny pro sociální otázky také mj. připomněl, že vydaná kniha má být příspěvkem do diskuse nejen uvnitř církve, ale zejména v rámci dialogu i mimo církevní prostor či mezi odborníky a veřejností. Chce také oslovit lidi zabývající se kvalitou veřejného prostoru.

Generální sekretář ČBK Stanislav Přibyl ocenil mj. snahu tvůrčího týmu o přesah při popisu globalizace z pohledu církve a průniky např. mezi ekonomií a etikou, ochranou přírody a kulturní krajinou. Taktéž považuje za důležité zachycení pohledů více odborníků v různých oblastech na jedno téma. Čtenářům knihy popřál, aby se pro ně monografie stala povzbuzením a inspirací.

Jedním z autorů publikace Křehká tvář rozvoje v globalizovaném světe je i Bedřich Moldan; ten dnes mj. upozornil, že studium a reflexe církevního dění na přelomu 60. a 70. let dvacátého století v oblasti promýšelní příčin či dopadů globalizace je důležité proto, že právě v této době se formovaly postoje zachycené v posledních papežských encyklikách jako je Laudato si´.

Na tvorbě knihy se podíleli odborníci z různých disciplín: etici v roli odborníků na sociální nauku církve (J. Šrajer, P. Štica, R. Míčka, V. Mašek, V. Šimek), ekonomové (L. Mlčoch, J. Schwarz, I. Švihlíková), přírodovědec – ekolog B. Moldan). Mezi autory nalezneme také renomovaného zahraničního odborníka na sociální etiku i ekonomii F. Hengsbacha.

Při výběru autorského týmu byl kladen důraz na zastoupení vědců z různorodého názorového spektra tak, aby tato monografie byla co nejvyváženější a pokud možno ne jednostranná.

Publikace vychází z analýz, jejichž společným jmenovatelem je kritický přístup k pojmu rozvoj, který ještě ve druhé polovině 20. století zastřešoval neodpovídající a do jisté míry utopické představy lidstva o možnostech svého vlastního přímočarého a neomezeného rozvoje. Východiskem z popsané situace je pro autory rozvoj v jeho komplexním pojetí bez redukce na pouhou ekonomickou stránkou věci.

Další informace naleznete na webu Pracovní skupiny pro soc. otázky.