Šéf vatikánského Sekretariátu pro komunikaci: Jsou potřeba nová spojenectví proti fake news

24. ledna bylo ve Vatikánu zveřejněno poselství papeže Františka ke Světovému dni sdělovacích prostředků 2018: Pravda vás osvobodí. (J 8,32) Fake news a žurnalistika prosazující vytváření pokoje. Jak komentuje tento text prefekt vatikánského Sekretariátu pro komunikaci Dario Viganò? Přinášíme rozhovor pro server www.vaticannews.va.

^{Foto D. Viganò na Velehradě: Martin Holík / Radio Proglas}

Mons. Viganò, jedná se o druhé poselství Svatého otce od okamžiku, kdy byl ustanoven nový Sekretariát pro komunikaci. Oba dva texty spojuje biblický horizont uvedený již v titulku: „Neboj se, já budu s tebou.“ (Iz 43,5) v roce 2017; „Pravda vás osvobodí.“ (J 8,32) v roce 2018.

Nejedná se o náhodný výběr.  Celé poselství se stejně jako v minulém roce silně opírá o biblické kořeny. Svatý otec se od začátku textu odvolává na příběh o Kainovi a Abelovi a Babylonské věži (Gn 4,1-16; 11,1-9), aby vysvětlil, že když „člověk následuje svůj vlastní hrdý egoismus, může si také zvyknout na zkreslenou schopnost komunikace.“ Jak nepřipomenout v tomto ohledu Dopis Židům? „Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil Pán v minulosti k našim předkům skrze proroky. V této poslední době však promluvil k nám skrze svého Syna. Jeho ustanovil dědicem všeho a skrze něj také stvořil svět.  (Žid,1,1-2). Celé dějiny spásy, tj. věrným Bohem neustále obnovovaná smlouva s často nevěrným lidem, jsou dialogem plným volání, připomínání a požehnání. To trvá až do Zjevení Ježíše, který představuje Pravdu samotnou. Toto je základní myšlenkou poselství, ze které vyplývá papežova reflexe a jeho výzva k „podpoře žurnalistiky prosazující vytváření pokoje“. „Já jsem pravda.“ (J 14,6) není konceptuálním tvrzením nebo abstraktním poznáním. V Kristu se Božská a lidská přirozenost nezaměňují, ale vzájemně se doplňují v jedné osobě. Boží Zjevení v Kristu ochraňuje jinakost, čímž označuje pravdu vztahem. Pouze toto člověka osvobodí: „Pravda vás osvobodí.“ (J 8,32)

Tudíž velký odkaz na kvalitu vztahů, které sahají až k biblickým kořenům…

Je jasné, co se týče vztahů, jak může komunikace budovat a jak může ničit. Kain a Abel, stejně tak jako Babylonská, věž jsou jasným příkladem. Nejenom…  Existuje krásný text Dostojevského, který Svatý otec cituje ve svém poselství: „Kdo lže sám sobě a poslouchá vlastní lži, dojde k bodu, že už není schopen rozlišit pravdu, ani v sobě, ani kolem sebe, a tak si přestane vážit sám sebe a druhých lidí. Jelikož si pak už neváží nikoho, přestane milovat, a kvůli nedostatku lásky, se oddá vášním a vulgárnímu potěšení a kvůli svým zlozvykům se z něho vytratí lidství; a toto vše pramení z neustálého lhaní, druhým a sám sobě.“ (Bratři Karamazovi, II, 2). Ptejme se tedy na kvalitu našeho vztahu k druhým a  nám samotným. „Komunikace – připomíná papež – je základní způsob, jak prožívat vztahy.“ Ale pokud naše vztahy jsou otrávené, v jakém společenství budeme moci žít?

Aby se to všechno zkomplikovalo, existují falešné zprávy, tzv. fake news. Nejsou i ony příčinou tohoto otrávení?

Fake news jsou jednou z věcí, která otráví vztahy.  Jsou to zprávy, které se tváří pravdivě, ale ve skutečnosti nejsou postavené na zdravých základech a jsou částečně a někdy dokonce úplně nepravdivé. Problémem těchto zpráv není že postrádají pravdivost, což je velmi evidentní, ale to jak jsou zavádějící. Ve svém poselství o tom mluví rozsáhle Svatý otec, odvolává se na strategii, kterou použil „chytrý had“, o němž vypráví kniha Genesis, „ten, který se stal na počátku lidstva tvůrcem „první fake news“ (Gn 3, 1-15), vedoucí k tragickým důsledkům hříchu, jež se konkretizovaly v první bratrovraždě (srov. Gn 4) a v dalších nespočetných formách zla proti Bohu, bližnímu, společnosti a stvoření.“  Není jednoduché rozpoznat fake  news, protože mají mimetickou fyziognomii: jedná se o dynamiku zla, které se vždy představuje jako lehce dosažitelné dobro. Dramatická účinnost tohoto druhu obsahů je právě v tom, že maskují lži tím, že se zdají pro někoho věrohodné, působí na schopnosti, očekávání a předsudky zakořeněné v rámci více či méně širších sociálních skupin. Z tohoto důvodu jsou fake news obzvláště zákeřné a mají schopnost oslovit a pohltit bohužel mnohé. Tento aspekt je ještě horší díky sociálním sítí, které jsou spouští propagace, jež spolu s manipulačním užíváním vedou k formám nesnášenlivosti a nenávisti.  

Jaký protijed na jed fake news?

Falešné zprávy se vlastně rodí z předsudků a neschopnosti naslouchat. „Nejradikálnější protijed na virus lži – píše Svatý otec ve svém vzkazu – je nechat se očistit pravdou.“  Pouze tak můžeme působit již od jejich počátku proti předsudkům a hluchotě, které nedělají nic jiného, než že brzdí všechny formy komunikace tím, že uzavírají všechny do bludného kruhu. Schopnost naslouchat a vést dialog vyžaduje takovou lidskou vyspělost, která upřednostňuje přizpůsobení se různým a nepředvídatelným okolnostem. Komunikace není pouze předávání zpráv: je to disponibilita, vzájemné obohacení, vztah. Pouze srdcem, které je svobodné a schopné pozorně a s respektem naslouchat, může komunikace stavět mosty, příležitosti k míru bez předstírání. Toto vše nás nabádá, abychom se nevzdávali hledání a hlásání pravdy, především ve výchově mládeže. Jak připomínal Pavel VI (srov. Poselství 1972: „Sociální komunikace ve službě pravdy“): „Člověk, a o to více křesťan, se nikdy nevzdá svých schopností přispívat k vítězství pravdy: nejen té abstraktní nebo filozofické, ale také té konkrétní, každodenní v jednotlivých událostech: pokud by to udělal, poškodil by tím svoji osobní důstojnost.“

Jakým způsobem můžou novináři a instituce naplnit toto poselství?

Především si myslím, že je užitečné vrátit do středu diskuze zodpovědnost za komunikaci. Tato hodnota, spojená se svobodou projevu, je schopná učinit samotnou komunikaci místem naslouchání a dialogu dokonce i při nesouhlasu – pochopitelně při dodržování základních mantinelů mezilidské diskuse.

Počínaje základními požadavky vyžadovanými profesní etikou je tedy nutné rekonstruovat kontext tak, aby uvedená fakta vyzařovala autenticitu beze stínů polopravd nebo pouhému zdání pravdy. V tomto procesu si myslím, že musí najít jak občané, tak instituce nové formy spojenectví od škol, přes politiku až ke sdružení profesionálů. V opačném případě ztratí novinářská profese kromě své důvěryhodnosti také svoji vlastní identitu.

^{(Autor: Massimiliano Menichetti, www.vaticannews.va; překlad Radka Blajdová, Tomáš Tetiva)}