Významná poutní místa byla prohlášena za národní kulturní památky

31. 01. 2018 Rubrika: Domácí
Vláda dnes na svém zasedání schválila návrh ministerstva kultury na prohlášení 19 významných poutních míst za národní kulturní památky (NKP). Ty tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa a tento statut jim uděluje vláda ČR spolu s podmínkami jejich ochrany.

Foto areálu v Hejnicích: Anna Brabcová

Návrh na prohlášení nových nemovitých národních kulturních památek byl projednán na odborné komisi Legislativní rady vlády, poté bylo vyhotoveno stanovisko předsedy LRV a dnes návrh ministerstva kultury projednala i schválila vláda.

Dlouhodobou snahou ministerstva kultury je zařazovat do souboru národních kulturních památek nejvýznamnější představitele všech typů a skupin kulturních památek tak, aby tento soubor dával ucelenou představu o širokém spektru našeho kulturního dědictví,“ řekl ministr kultury Ilja Šmíd.

Téma letošního seznamu národních kulturních památek je nastaveno tak, že zahrnuje významná poutní místa, která představují architektonické dominanty různých typů staveb v krajině včetně dochovaného duchovního významu - nikoliv pouze poutní areály jako takové bez širších vazeb,“ uvedl dále ministr.

Pod pojmem „typická kulturní památka“ si v oblasti sakrální architektury můžeme zcela jistě představit kostel nebo klášter, ale poutní místa nejsou v souboru národních kulturních památek příliš zastoupená, a kategorie poutních míst s vazbou na urbanismus a zejména na krajinu, přitom se zásadním přesahem „duchovního věhlasu“, je v souboru NKP zcela opomíjená.

Fenomén kulturní krajiny je pro střední Evropu (české, německé a rakouské země, ale pochopitelně i jinde) s typickými architektonickými a krajinnými dominantami - alejemi, průhledy, kompozicí krajiny atp. - naprosto signifikantní, když kulturní krajina byla v českých zemích výrazně formována již za středověku (např. cisterciácká krajina) a svého vrcholu dosáhla v období baroka, které mimo výše zmíněné ´velké kompozice´ přineslo také mnoho drobné sakrální architektury, vázané na krajinu – poklony, křížky, kapličky, Boží muka a podobně,“ řekl ke schválenému návrhu ředitel odboru památkové péče ministerstva Jiří Vajčner.

Proto naprosto jednoznačně nelze tuto snahu o prohlášení za NKP definovat jako návrat k typičtějším památkám, ale jako doplnění zřejmého kulturního fenoménu, doposud spoře zastoupeného, do souboru NKP.

Kromě posuzování mimořádných uměleckých a historických hodnot je při výběru kladen důraz i na to, aby tyto kulturní památky byly v obecném povědomí chápány skutečně jako národní památky, které významným způsobem přispěly k evropským dějinám, popřípadě měly vztah k osobnostem světového významu.

Novými národními kulturními památkami se tedy stala tato významná poutní místa:

1)    Poutní areál s kostelem Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře v Praze 

2)    Poutní areál Svatý Jan pod Skalou s kostelem Narození sv. Jana Křtitele se skalním kostelem a jeskyní sv. Ivana

3)    Poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie s farou a zvonicí v Horní Polici

4)    Poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie v Hejnicích

5)    Poutní areál s kostelem Panny Marie Bolestné v Bohosudově

6)    Poutní areál Chlum Svaté Maří s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény

7)    Poutní areál Mariánská Týnice s kostelem Zvěstování Panny Marie

8)    Poutní areál v Klokotech s kostelem Nanebevzetí Panny Marie

9)    Poutní areál s kostelem svatého Ducha a loretánskou kaplí v Římově

10)  Svatý kopeček u Mikulova s  poutní kaplí sv. Šebestiána

11)  Poutní areál Svatý Hostýn s křížovou cestou a kostelem Nanebevzetí Panny Marie

12)  Křížová cesta a kostel Panny Marie Sněžné v Rudě

13)  Poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie ve Frýdku

14)  Poutní areál s kostelem Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže na Cvilíně

15)  Poutní areál Svatý Kopeček u Olomouce s kostelem Navštívení Panny Marie

16)  Poutní areál Hora Matky Boží u Králík (Dolní Hedeč) s kostelem Nanebevzetí Panny Marie

17)  Poutní areál s kostelem Panny Marie Pomocné a jezuitskou rezidencí na Chlumku u Luže

18)  Poutní areál s kostelem Povýšení svatého Kříže na hoře Kalvárie v Jaroměřicích

19)  Poutní areál Lhoty u Potštejna (Homole) s kostelem Panny Marie Bolestné

 (zdroj: Simona Cigánková, Ministerstvo kultury ČR)

Autor článku: Tomáš Tetiva