Neděle Božího milosrdenství je příležitostí vystavit se proudu Boží milosti

06. 04. 2018 Rubrika: Domácí
Druhá neděle po Velikonocích je nazývána Bílou nedělí (Dominica in albis) a od roku 2000 je slavena jako neděle Božího milosrdenství. Ukazuje tak na vzkříšeného Krista jako zdroj důvěry a naděje.

Foto: Radka Blajdová

Bílá neděle

Druhá neděle velikonoční je posledním dnem velikonočního oktávu, kdy jsme si každý den od neděle Zmrtvýchvstání Páně připomínali slavnost Kristova vítězství nad smrtí. V dobách rané církve se tato neděle nazývala Bílou nedělí (lat. Dominica in albis), protože tento den nově pokřtění, tzv. neofyté, odkládali svá bílá roucha, do kterých byli oblečení při křtu o Velké noci. Již v historii byla tato neděle spojována s evangeliem o ustanovení svátosti smíření „Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“ (J 20,23). Právě v této svátosti se nejvíce odráží Boží milosrdenství, projev Boží lásky k člověku. „Milosrdenství je skutečně jádrem evangelního poselství, je to vlastní jméno Boha, jeho tvář, kterou zjevil ve Starém zákoně a plně v Ježíši Kristu, vtělená Láska stvořitele a vykupitele.“

Oslava svátku Božího milosrdenství

V České republice se staly poutním místem Božího milosrdenství Slavkovice, kde byl v roce 2002 položen základní kámen pro kostel Božího milosrdenství a sv. Faustyny. V neděli 8. dubna zde bude sloužit v 15.00 slavnostní mši svatou Mons. Josef Nuzík, pomocný biskup olomoucký. Více informací můžete získat na: https://www.slavkovice.cz/.  Ve dnech 8. až 10. června 2018 se zde a v Novém Městě na Moravě dále uskuteční pod záštitou brněnského diecézního biskupa Vojtěcha Cikrleho třetí Národní kongres o Božím milosrdenství.

Další poutní slavnosti ke cti Božího milosrdenství se budou konat tuto neděli 8. dubna v Písku u Jablunkova (poutní mše sv. budou slouženy v 9.00 česky a v 10.30 polsky), a dále ve Fulneku (mši sv. v 10.00 bude celebrovat Pavel Obr, kaplan z Oder, který po mši svaté bude udělovat novokněžské požehnání), více info na: http://www.doo.cz/.  

Tuto neděli se v některých farnostech uděluje v kostele při mši svaté hromadně svátost nemocných, ke které můžou přistoupit věřící v pokročilém věku, těžce nemocní nebo lidé před závažným lékařským zákrokem. Podmínkou je přijetí svátosti smíření. Svátost nemocných můžeme přijmout i vícekrát ve svém životě.

Vznik neděle Božího milosrdenství

Velkým šiřitelem Božího milosrdenství byla sestra Faustyna Kowalská, polská řeholnice a mystička, která žila v první polovině 20. století. Právě jí se zjevil Ježíš a položil ji na srdce toto přání, jak popisuje ve svém Deníčku: „Toužím, aby svátek Milosrdenství byl útočištěm a úkrytem pro všechny duše a zvlášť pro ubohé hříšníky. V tento den je otevřeno nitro mého milosrdenství; celé moře milostí vylévám do duší, které se ke zdroji mého milosrdenství přiblíží. Duše, která přijme svátost smíření a svaté přijímání, dosáhne úplného odpuštění vin a trestů; v tento den jsou otevřena všechna stavidla Boží, skrze něž proudí milosti; ať se žádná duše nebojí ke mně přiblížit, i kdyby její hříchy byly jak šarlat.“ (699)

Sestra Faustyna byla v jubilejním roce 2000 prohlášena sv. Janem Pavlem II. za svatou. Stalo se tak právě na druhou neděli velikonoční, kterou při této příležitosti svatý papež ustanovil za neděli Božího milosrdenství. O pět let později, v roce 2005, v předvečer tohoto svátku, se papež sv. Jan Pavel II. navrátil do Otcova domu.

I papež František pokračuje během svého pontifikátu v šíření Božího milosrdenství, 8. prosince 2015 vyhlásil mimořádný Svatý rok Božího milosrdenství, jehož mottem je stalo „Milosrdní jako Otec“ (srov. Lk 6,36). Neustále povzbuzuje současnou církev, aby se stala tzv. polní nemocnicí a hojila zranění a rány a prokazovala milosrdenství k bližnímu.

(Zdroj: pastorace.cz, Vojtěch Kodet, wikipedia )

Autor článku: Radka Blajdová