Mladých katolíků je v ČR málo, jejich víra má ale hloubku

11. 04. 2018 téma: Církev v datech Rubrika: Domácí
Centrum Benedikta XVI. pro náboženství a společnost z londýnské univerzity St Mary připravilo před Velikonocemi zprávu o mladých věřících lidech v Evropě (Europe`s Young Adults and Religion). Zpráva zkoumá náboženskou příslušnost a praktikování víry mezi mladými lidmi ve věku 16-29 let ve 22 evropských zemích, a to na základě dat z ESS. Česká republika se podle těchto dat řadí mezi země s nejnižším podílem mladých, kteří deklarují svou příslušnost k církvi či náboženství, avšak s velmi vysokou mírou praktikujících.

Data pro výzkum byla vzata z European social survey (ESS), které se pravidelně koná každé dva roky (od roku 2002) a ve kterém se zjišťují demografické a postojové otázky na reprezentativním národním vzorku populace (v ČR 2300 osob). V analýze byla použita data za poslední dva dostupné roky (2014 a 2016) pro cílovou skupinu mladých dospělých ve věku 16-29 let. Za ČR byla dostupná data z obou vln šetření. Průměrný vzorek respondentů za jednotlivé státy činil 629 mladých.

Hlásíte se ke konkrétní církvi či náboženství?

V otázce příslušnosti ke konkrétnímu náboženství či církvi se Česká republika zařadila mezi země s nejvyšším podílem mladých lidí bez vyznání (Česká republika 91 %, Estonsko 80 %, Švédsko 75 %). Naopak v Izraeli je podle údajů z ESS pouze 1 % mladých, kteří se neřadí k žádnému náboženství, v Polsku je to pouze 17 % mladých a v Lotyšsku 25 %. Výzkum bohužel nezjišťoval procento mladých, kteří se sice nehlásí k církvi, ale přitom se považují za věřící.

Katolíků je mezi mladými podle dat z ESS nejvíce v Polsku (82 %) a v Lotyšsku (71 %), následuje Irsko, Slovinsko, Portugalsko a Rakousko, což jsou země historicky katolické. V ČR je zastoupení mladých katolíků 7 % (další 2 % mladých deklarovalo příslušnost k jiným křesťanským církvím). 

Církevní služby a praktiky

V otázce využití církevních služeb a náboženských praktik se ČR nejvíce blíží mladým Španělům a Švédům. 27 % mladých Čechů využívá církevní služby nepravidelně, 3 % dotázaných je využívá pravidelně (týdně) a 70 % mladých Čechů uvedlo, že církevní služby nikdy nevyužili (60 % Španělů, Nizozemců, Belgičanů a Britů). V této otázce ale nebyly zahrnuty ani svatby ani pohřby.

80 % mladých v ČR se podle zprávy nikdy nemodlilo (70 % Švédů, Dánů, Estonců…). Na druhé straně 6 % mladých se v ČR modlí pravidelně, alespoň jednou týdně, což znamená, že pravidelně se modlí 2/3 českých křesťanů. Nepravidelně (občas) se modlí 14 % mladých Čechů.

Pouze 2 % mladých katolíků v Belgii, 3 % v Maďarsku a Rakousku, 5 % v Lotyšsku, 6 % v Německu se účastní pravidelně každý týden bohoslužby v kostele. Návštěvnost bohoslužeb silně kontrastuje s Polskem, kde účast na bohoslužbách úváhí 47 % dotázaných mladých a Portugalskem (27 %).

Česká republika je v otázce pravidelné návštěvnosti bohoslužeb na třetím místě s pravidelnou účastí 24 % katolíků na nedělních bohoslužbách, následuje Irsko (24 %). Můžeme tedy říci, že i když nemáme mezi mladými lidmi tolik katolíků jako jiné evropské země, ti mladí, kteří se za katolíky označují, praktikují stejně intenzivně jako katolíci v historicky katolických zemích. Naproti tomu v mnoha zemích Evropy, kde je deklarována vyšší příslušnost ke katolické církvi, je míra praktikujících velmi nízká. Celých 39 % mladých katolíků ve Španělsku a 31 % v Belgii dokonce odpovídá, že se bohoslužby v kostele nezúčastnili nikdy.

Vysokou míra praktikujících mladých katolíků v ČR potvrzuje také graf četnosti modlitby u katolíků. (viz obrázek). 

Frekvence modlitby mimo kostel mezi mladými katolíky

 

Zdroj: Europe’s Young Adults and Religion. Findings from the European Social Survey (2014-16) to inform the 2018 Synod of Bishops. Stephen Bullivant

Cílem zprávy je informovat účastníky připravované biskupské synody o mladých o postojích současných mladých Evropanů k víře a náboženství. Hlavním autorem zprávy je Stephen Bullivant, profesor teologie a sociologie na londýnské St Mary´s University a ředitel Centra Benedikta XVI. pro náboženství a společnost.

Autor: Kateřina Pulkrábková

Autor článku: Tomáš Tetiva