banner sekce
Sekce

Odbor analýz církevních dat

PEW: Náboženská víra ve střední a východní Evropě

V mnoha zemích střední a východní Evropy se náboženství znovu stává důležitou součástí individuální a národní identity obyvatel, a to i po mnoha letech represí ze strany komunistického režimu. Vyplývá to z výsledků výzkumu, který v letech 2015 a 2016 provedl Pew research center [1]. I když je mezi srovnávanými zeměmi Česká republika nejvíce sekularizovanou zemí, tak v otázkách na roli církví se tolik nevymykáme. Významná část obyvatel ČR si myslí, že náboženské instituce přivádějí lidi k sobě blíže a posilují sociální pouta, nebo hrají důležitou roli v pomoci potřebným.
Publikováno: 15. 5. 2017 15:00

Střední a východní Evropa je regionem nábožensky pestrým

Střední a výhodní Evropa je domovem pro tři čtvrtiny světové populace pravoslavných. Přesto je tento region nábožensky velmi pestrý (viz graf). Pravoslavní tvoří v osmnácti sledovaných zemích 57 % obyvatel. Pravoslaví převažuje v deseti zemích (např. Moldávie, Ukrajina, Rusko), katolíci převažují pouze ve čtyřech zemích (nejvíce v Polsku a Chorvatsku). Tři země jsou nábožensky smíšené (Estonsko, Bosna, Litva). Jedinou zemí, která do tohoto schématu nezapadá, je Česká republika, kde 72 % respondentů uvedlo, že je zcela bez vyznání. Do této kategorie patří lidé, kteří nevěří v nic konkrétního (46 %), ateisté (24 %) a agnostici (1 %).

Rozdílný vývoj počtu katolíků a pravoslavných

21 % obyvatel naší země se podle průzkumu Pew Research považuje za katolíky. Ještě v roce 1991 se ale podle mezinárodních dat považovalo za katolíky 44 % Čechů. Pokles se projevil u všech sledovaných katolických zemí střední a východní Evropy. Naopak v některých zemích s historicky dominantním pravoslavným vyznáním se počet věřících signifikantně zvýšil. V Rusku narostl počet věřících pravoslavných z 37 % v roce 1991 na nynějších 71 %. Možný důvodem je, že v těchto zemích je víra úzce spojena s národní identitou a kulturou („pravý Rus“ je pravoslavný). Podstatu této změny vystihuje název jedné z výzkumných zpráv Pew: Rusové se vrací k náboženství, ne však do kostela.

Praktikují věřící?   

V porovnání s jinými regiony světa obyvatelé střední a východní Evropy praktikují svou víru méně. Přesto se ukazuje, že katolíci jsou více praktikujícími, než je tomu u pravoslavných (viz graf). V otázce na pravidelnou účast na bohoslužbách v kostele odpovídá kladně 25 % katolíků (v Polsku 45 %, v ČR 22 %), ale pouze 10 % pravoslavných (v Rusku dokonce jen 6 % lidí). Rozdíly se projevují i v ostatních náboženských praktikách jako je pravidelná modlitba, přijímání svátostí nebo držení půstu. Téměř všichni, kteří se považují za katolíky nebo pravoslavné, jsou pokřtěni. Zajímavé je, že v některých zemích je pokřtěna i významná část respondentů, kteří sami sebe označují jako „bez vyznání“ (Ukrajina 67 %, ČR 32 %).

Významná část Čechů vidí náboženské instituce pozitivně

Ve vyjadřování souhlasu s výroky, že náboženské instituce přivádějí lidi k sobě blíže a posilují sociální pouta (ČR 46 %, medián 55 %), posilují morálku ve společnosti (ČR 40 %, medián 53 %) a že hrají důležitou roli v pomoci chudým a potřebným (ČR 51 %, medián 50 %), jsou Češi druzí nejodmítavější před Armény, ale nikoli výrazně daleko od hodnoty mediánu. V souhlasu s negativními výroky, že náboženské instituce se soustřeďují příliš na peníze a moc (ČR 55 %, med 51 %), příliš lpějí na pravidlech (ČR 58 %, med 42 %) a jsou příliš zatažení do politiky (ČR 42 %, med 39 %), jsou Češi sice nad mediánem, ale kromě lpění na pravidlech se nezařazují mezi nejkritičtější země, kterými jsou v této oblasti Bosna, Chorvatsko a poněkud překvapivě i Polsko. Nemalá část Čechů bez náboženského vyznání vnímá tedy církevní instituce pozitivně (např. 46 % Čechů si myslí, že náboženské instituce hrají důležitou roli v pomoci chudým a potřebným). I přes toto celkem pozitivní hodnocení si jen 18 % Čechů myslí, že by měla církev dostávat od státu finanční podporu. Překvapivě stejně málo jsou pro finanční podporu jinak zbožní Řekové (18 %) nebo i Poláci (28 %).

Význam náboženství a náboženská deklarace

Zatímco mnozí obyvatelé napříč náboženskými skupinami jsou hrdí na svou náboženskou identitu a cítí se být propojeni s ostatními na základě své víry, menší podíl obyvatel říká, že je pro ně náboženství velmi důležité i osobně. V České republice to tvrdí pouze 7 % obyvatel, ještě méně jich je v Estonsku. Pouze ve třech zemích (Řecko, Bosna a Arménie) je pro většinu respondentů náboženství osobně důležité. Ve většině sledovaných zemí považují náboženství za velmi důležité více ženy než muži, zejména to platí v Řecku a na Ukrajině. Naopak pro 76 % Čechů je náboženství v zásadě nebo naprosto nedůležité.  

Získání či ztráta víry během života se výrazněji projevuje jen v 5 zemích (včetně ČR)

Relativně málo obyvatel střední a východní Evropy změnilo své náboženské přesvědčení oproti víře, ve které byli vychováni. Přesto se najdou země, kde je změna statisticky významná. V některých pravoslavných zemích je méně lidí uvádějících, že vyrůstaly v pravoslavné víře než těch, kteří se za pravoslavné považují nyní (Ukrajina o 15 %, Bělorusko 14 % a Rusko o 8 %), dochází zde tedy k nárůstu obyvatel, kteří věří, ačkoliv ve víře vychováváni nebyli. Naopak k poklesu mezigeneračního předávání víry došlo u katolíků v Polsku (o 7 %) a v České republice (o 8%). 29 % osob v ČR uvádí, že byli vychování v katolické víře, ale pouze 21 % osob se k víře v současné době hlásí. Celých 8 % respondentů se tedy považuje za nevěřící, ačkoliv byli v katolické víře vychováváni. Jako nejčastější důvody ztráty víry byl uváděn postupný odklon od náboženství, ztráta důvěry v náboženské představitele a ztráta víry v náboženské učení.

Pro více informací hledejte na: Religious Belief and National Belonging in Central and Eastern Europe nebo kontaktujte odbor analýz církevních dat ČBK data@cirkev.cz.

Autor: Kateřina Pulkrábková a Ivana Vitoulová


[1] Pew research center je významným americkým výzkumným centrem, jehož tazatelé v tomto výzkumu oslovili 25 tisíc respondentů v 18 zemích střední a východní Evropy od července 2015 do června 2016. Navazuje tak na podobné výzkumy prováděné ve Spojených státech, latinské Americe, subsaharské Africe atd.

Autor článku:
Tomáš Tetiva

Související články

Další aktuality

Naléhavý úmysl Apoštolátu modlitby papeže Františka na měsíc červen 2020

Naléhavý úmysl papeže Františka na tento měsíc se věnuje modlitbě za světlo a sílu Ducha Svatého pro církev, aby svoji vnitřní obnovou pomáhala horlivěji celé lidské rodině vyjít z krize způsobené pandemií a vydala se vstříc nové epoše příchodu Božího království.
04.06.2020

Charita pokračuje v pomoci indickým rodinám

HRADEC KRÁLOVÉ: Mezi deset zemí, které nejvíce zasáhla pandemie nového koronaviru, patří také Indie. Počet nakažených aktuálně překročil 200 tisíc obyvatel a přes 100 milionů Indů přišlo kvůli koronakrizi o svoji obživu. Do pomoci potřebným v Indii se zapojili také dárci z České republiky. Diecézní charita Hradec Králové tak mohla podpořit hladovějící indické rodiny již částkou 715 657 korun. Další příspěvky je stále možné zasílat na sbírkové konto 1387434288/2700 (VS 53000).
04.06.2020

Dokážeme pomoci chráněné dílně?

Chráněná dílna Inspirace pro handicapované absolventky Dívčí katolické střední školy během nouzového stavu pomáhala - ušila a zdarma rozdala roušky více než tisícovce potřebným – seniorům, pečovatelkám a jejich klientům, zaměstnancům lékáren…Protože ale byly zrušeny všechny tradiční prodejní akce, nevydělala prodejem výrobků letos zatím ani korunu. Dokážeme nyní naopak my pomoci chráněné dílně….? Proklik na bližší informace pod obrázkem.
03.06.2020

ŠKOLA PŘIPRAVUJE NA PRÁCI, KTERÁ MÁ SMYSL

I krizový stav kvůli koronaviru mohl být“ příležitostí ke svědectví“. O ně se pokusila i Dívčí katolická škola - viz přiložený rozhovor. Handicapované klientky její chráněné dílny, většinou absolventky školy, ušily a zdarma jiným potřebným rozdaly přes tisíc roušek….
03.06.2020

Výstava o arcibiskupovi Otčenáškovi otevřena

Na Terasách Karla Otčenáška, na jižní straně Velkého náměstí v Hradci Králové, byla v úterý 2.6. slavnostně instalována expozice o životě 23. hradeckého biskupa.
03.06.2020