banner sekce
Sekce

Odbor analýz církevních dat

PEW: Náboženská víra ve střední a východní Evropě

V mnoha zemích střední a východní Evropy se náboženství znovu stává důležitou součástí individuální a národní identity obyvatel, a to i po mnoha letech represí ze strany komunistického režimu. Vyplývá to z výsledků výzkumu, který v letech 2015 a 2016 provedl Pew research center [1]. I když je mezi srovnávanými zeměmi Česká republika nejvíce sekularizovanou zemí, tak v otázkách na roli církví se tolik nevymykáme. Významná část obyvatel ČR si myslí, že náboženské instituce přivádějí lidi k sobě blíže a posilují sociální pouta, nebo hrají důležitou roli v pomoci potřebným.
Publikováno: 15. 5. 2017 15:00

Střední a východní Evropa je regionem nábožensky pestrým

Střední a výhodní Evropa je domovem pro tři čtvrtiny světové populace pravoslavných. Přesto je tento region nábožensky velmi pestrý (viz graf). Pravoslavní tvoří v osmnácti sledovaných zemích 57 % obyvatel. Pravoslaví převažuje v deseti zemích (např. Moldávie, Ukrajina, Rusko), katolíci převažují pouze ve čtyřech zemích (nejvíce v Polsku a Chorvatsku). Tři země jsou nábožensky smíšené (Estonsko, Bosna, Litva). Jedinou zemí, která do tohoto schématu nezapadá, je Česká republika, kde 72 % respondentů uvedlo, že je zcela bez vyznání. Do této kategorie patří lidé, kteří nevěří v nic konkrétního (46 %), ateisté (24 %) a agnostici (1 %).

Rozdílný vývoj počtu katolíků a pravoslavných

21 % obyvatel naší země se podle průzkumu Pew Research považuje za katolíky. Ještě v roce 1991 se ale podle mezinárodních dat považovalo za katolíky 44 % Čechů. Pokles se projevil u všech sledovaných katolických zemí střední a východní Evropy. Naopak v některých zemích s historicky dominantním pravoslavným vyznáním se počet věřících signifikantně zvýšil. V Rusku narostl počet věřících pravoslavných z 37 % v roce 1991 na nynějších 71 %. Možný důvodem je, že v těchto zemích je víra úzce spojena s národní identitou a kulturou („pravý Rus“ je pravoslavný). Podstatu této změny vystihuje název jedné z výzkumných zpráv Pew: Rusové se vrací k náboženství, ne však do kostela.

Praktikují věřící?   

V porovnání s jinými regiony světa obyvatelé střední a východní Evropy praktikují svou víru méně. Přesto se ukazuje, že katolíci jsou více praktikujícími, než je tomu u pravoslavných (viz graf). V otázce na pravidelnou účast na bohoslužbách v kostele odpovídá kladně 25 % katolíků (v Polsku 45 %, v ČR 22 %), ale pouze 10 % pravoslavných (v Rusku dokonce jen 6 % lidí). Rozdíly se projevují i v ostatních náboženských praktikách jako je pravidelná modlitba, přijímání svátostí nebo držení půstu. Téměř všichni, kteří se považují za katolíky nebo pravoslavné, jsou pokřtěni. Zajímavé je, že v některých zemích je pokřtěna i významná část respondentů, kteří sami sebe označují jako „bez vyznání“ (Ukrajina 67 %, ČR 32 %).

Významná část Čechů vidí náboženské instituce pozitivně

Ve vyjadřování souhlasu s výroky, že náboženské instituce přivádějí lidi k sobě blíže a posilují sociální pouta (ČR 46 %, medián 55 %), posilují morálku ve společnosti (ČR 40 %, medián 53 %) a že hrají důležitou roli v pomoci chudým a potřebným (ČR 51 %, medián 50 %), jsou Češi druzí nejodmítavější před Armény, ale nikoli výrazně daleko od hodnoty mediánu. V souhlasu s negativními výroky, že náboženské instituce se soustřeďují příliš na peníze a moc (ČR 55 %, med 51 %), příliš lpějí na pravidlech (ČR 58 %, med 42 %) a jsou příliš zatažení do politiky (ČR 42 %, med 39 %), jsou Češi sice nad mediánem, ale kromě lpění na pravidlech se nezařazují mezi nejkritičtější země, kterými jsou v této oblasti Bosna, Chorvatsko a poněkud překvapivě i Polsko. Nemalá část Čechů bez náboženského vyznání vnímá tedy církevní instituce pozitivně (např. 46 % Čechů si myslí, že náboženské instituce hrají důležitou roli v pomoci chudým a potřebným). I přes toto celkem pozitivní hodnocení si jen 18 % Čechů myslí, že by měla církev dostávat od státu finanční podporu. Překvapivě stejně málo jsou pro finanční podporu jinak zbožní Řekové (18 %) nebo i Poláci (28 %).

Význam náboženství a náboženská deklarace

Zatímco mnozí obyvatelé napříč náboženskými skupinami jsou hrdí na svou náboženskou identitu a cítí se být propojeni s ostatními na základě své víry, menší podíl obyvatel říká, že je pro ně náboženství velmi důležité i osobně. V České republice to tvrdí pouze 7 % obyvatel, ještě méně jich je v Estonsku. Pouze ve třech zemích (Řecko, Bosna a Arménie) je pro většinu respondentů náboženství osobně důležité. Ve většině sledovaných zemí považují náboženství za velmi důležité více ženy než muži, zejména to platí v Řecku a na Ukrajině. Naopak pro 76 % Čechů je náboženství v zásadě nebo naprosto nedůležité.  

Získání či ztráta víry během života se výrazněji projevuje jen v 5 zemích (včetně ČR)

Relativně málo obyvatel střední a východní Evropy změnilo své náboženské přesvědčení oproti víře, ve které byli vychováni. Přesto se najdou země, kde je změna statisticky významná. V některých pravoslavných zemích je méně lidí uvádějících, že vyrůstaly v pravoslavné víře než těch, kteří se za pravoslavné považují nyní (Ukrajina o 15 %, Bělorusko 14 % a Rusko o 8 %), dochází zde tedy k nárůstu obyvatel, kteří věří, ačkoliv ve víře vychováváni nebyli. Naopak k poklesu mezigeneračního předávání víry došlo u katolíků v Polsku (o 7 %) a v České republice (o 8%). 29 % osob v ČR uvádí, že byli vychování v katolické víře, ale pouze 21 % osob se k víře v současné době hlásí. Celých 8 % respondentů se tedy považuje za nevěřící, ačkoliv byli v katolické víře vychováváni. Jako nejčastější důvody ztráty víry byl uváděn postupný odklon od náboženství, ztráta důvěry v náboženské představitele a ztráta víry v náboženské učení.

Pro více informací hledejte na: Religious Belief and National Belonging in Central and Eastern Europe nebo kontaktujte odbor analýz církevních dat ČBK data@cirkev.cz.

Autor: Kateřina Pulkrábková a Ivana Vitoulová


[1] Pew research center je významným americkým výzkumným centrem, jehož tazatelé v tomto výzkumu oslovili 25 tisíc respondentů v 18 zemích střední a východní Evropy od července 2015 do června 2016. Navazuje tak na podobné výzkumy prováděné ve Spojených státech, latinské Americe, subsaharské Africe atd.

Autor článku:
Tomáš Tetiva

Související články

Další aktuality

Bylo zveřejněno logo Světových dnů mládeže 2023 v Lisabonu

V pátek 16. října, který je také dnem výročí zvolení sv. Jana Pavla II. papežem, se konala virtuální prezentace nového loga nejbližších Světových dní mládeže v Lisabonu. Původně se SDM měly konat v roce 2022, ale v důsledku pandemie byly přesunuty na srpen 2023.
19.10.2020

Přímé přenosy bohoslužeb od 19. do 25. října 2020

Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele, nabízíme přehled bohoslužeb vysílaných během následujících dní přímým přenosem v Televizi Noe a Radiu Proglas.
19.10.2020

Papež: Posláním křesťanů je mluvit o Bohu a dosvědčovat Jej

V Římě přivítalo babí léto pár stovek turistů a poutníků, kteří se dnes před polednem shromáždili na Svatopetrském náměstí, aby si vyslechli pravidelnou promluvu papeže před mariánskou modlitbou Anděl Páně.
18.10.2020

Papež k FAO: Hlad je pro lidstvo nejen tragédií, ale také ostudou

Papež František včera (16. října 2020) zvláštním videoposelstvím pozdravil generálního ředitele agentury OSN pro výživu a zemědělství, pana Qu Donguy, u příležitosti Světového dne výživy, který byl touto organizací stanoven na právě na tento den.
17.10.2020

I v kritické době Komunita Sant’Egidio pomáhá nejzranitelnějším

Stejně jako v mnoha dalších zemích světa také u nás působí již dlouhé roky křesťanská laická Komunita Sant’Egidio. Jejím posláním je přivádět k životu evangelium skrze službu potřebným – lidem žijícím na ulicích našich měst, uprchlíkům hledajícím útočiště a bezpečí, vzděláváním dětí na okraji společnosti a podobně.
17.10.2020