Církve v ČR udělaly další krok ke zkoumání nábožensko-politických střetů v raném novověku

Ekumenická komise pro české církevní dějiny 17. století připravila kolokvium na téma: Náboženský exil v českých zemích v raném novověku. Komise, která je společným projektem Ekumenické rady církví (ERC) a České biskupské konference (ČBK), tak učinila další krok v procesu zkoumání nábožensko-politických střetů v raném novověku.

^{Foto: Jiří Hofman, ČCE}

V prostorách Českobratrské církve evangelické v Jungmannově ulici v Praze se 22. května 2018, den před 400. výročím defenestrace a začátku stavovského povstání, zamýšlely na čtyři desítky církevních představitelů i zájemců z řad odborné a laické veřejnosti nad referáty pozvaných odborníků a zapojily se do diskuze o mnohostranné problematice náboženského exilu.

Mgr. Dušan Foltýn z Pedagogické a Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy se v prvním z hlavních referátů věnoval problematice katolických řeholních exulantů doby husitské. Přiblížil osudy několika konkrétních řeholních komunit a pokusil se vyčíslit počet obětí, které představovaly asi 5-10 % všech řeholníků, zatímco ostatní buď přijali husitské požadavky a odložili řeholní roucho, nebo odešli do exilu a s různým úspěchem se pokoušeli navázat na přerušený řeholní život.

P. ThLic. Miroslav Herold, SJ z Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy se věnoval období po vypuknutí stavovského povstání a osudu, který potkal příslušníky jezuitského řádu. Vylíčil vzedmutí silných protijezuitských nálad, které se objevily ve dnech bezprostředně po pražské defenestraci v roce 1618. V diskuzi pak zazněla zajímavá myšlenka, že politická argumentace, která sloužila pro vypovězení jezuitů ze země, byla později téměř v totožné podobě používána i pro vypovídání nekatolíků po Bílé hoře.

Poslední z hlavních referátů kolokvia zazněl z úst doc. PhDr. Marie Ryantové, CSc. z Filozofické fakulty Jihočeské univerzity a věnoval se osobnosti Jiřího Holíka. Podrobně se věnovala motivaci tohoto dominikána ke konverzi na evangelickou víru a útěku do saského exilu. Přiblížila tak osud katolického řeholníka a kněze, který po své konverzi působil v saském a později i švédském prostředí jako autor silně protikatolických spisů. Doložila na tomto příkladu, že exil nebyl vždy vynucený, ale někdy do něj duchovní odcházeli z vlastního rozhodnutí ve snaze o lepší uplatnění, a status exulanta, který si Holík ve svých spisech nárokoval, by spíše jistou stylizací, která mu měla zajišťovat pozornost a prostředky.

V odpoledním bloku příspěvků se představila pětice referentů s kratšími příspěvky zaměřenými na různé aspekty exilu. Zazněly impulzy k utrakvistickým exulantům (Ota Halama – ETF UK), moravským katolickým exulantům v době stavovského povstání (Tomáš Parma – CMTF UP), k životu českých exulantů v saské Pirně (Jana Hubková – Muzeum města Ústí n. Labem), k Jednotě bratrské v exilu v 17. století (Jiří Just – HÚ AV ČR) a k reflexi pobělohorského exilu ve světle literárních dějin (Jan Malura – FF OU).

Příspěvky referentů budou vydány tiskem.

V závěrečné panelové diskuzi, kterou moderoval doc. Jaroslav Šebek, Ph.D., zasedli členové Ekumenické komise pro české církevní dějiny 17. století. Přiblížili další plánovanou práci komise, která se kromě organizace výročních odborných kolokvií bude věnovat i popularizační práci určené širší veřejnosti a školám. Generální sekretář ERC Petr Jan Vinš k tomu upřesnil: „Odborná kolokvia mají za úkol přivést dohromady špičkové badatele a dotknout se obtížných a často kontroverzních otázek našich dějin. Pro příští rok jsme zvolili téma Posvátný obraz a obrazoborectví. Kromě toho se chceme ale prostřednictvím pracovních listů obrátit i na širší veřejnost a školy a stranou nemůže zůstat ani ekumenická práce na smíření mezi církvemi, která může mít formu veřejného aktu smíření.“ Generální sekretář ČBK Stanislav Přibyl doplnil: „Nechceme přispívat jenom k uzdravení interkonfesních traumat. Jsou tu i traumata ve společnosti, která často vycházejí z druhého života historických událostí, symbolizovaných jmény jako Jirásek, nebo Nejedlý. Jejich kritické zhodnocení by mohlo být naším vkladem pro širší společnost.“ Tomáš Parma, jeden z akademických koordinátorů komise, pak debatu uzavřel rekapitulací: „Tato práce předpokládá velikou pokoru a především úctu k pravdě.“

Členové Ekumenické komise pro české církevní dějiny 17. století:

J. Em. Dominik kardinál Duka OP – předseda České biskupské konference

Mgr. Daniel Ženatý – předseda Ekumenické rady církví

P. ThLic. Bc. Stanislav Přibyl, Th.D. – generální sekretář České biskupské konference

ThDr. Petr Jan Vinš – generální sekretář Ekumenické rady církví

Mgr. ThLic. Tomáš Parma, Ph.D. – Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

Mgr. Jiří Just, Th.D. – Historický ústav AV ČR, v. v. i

Mgr. Ota Halama, Th.D. – Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy

Doc. PhDr. Tomáš Petráček, Ph.D., Th.D. – Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy

^{(zdroj: tisková zpráva organizátorů; autor: Petr Jan Vinš, generální sekretář ERC)}