Katolická církev nezahálí a k projektům spolufinancovaným z tzv. evropských fondů přistupuje odpovědně

Církevní žadatelé se snaží, dle svých možností, využívat celé spektrum dotačních příležitostí tak, aby byl zhodnocován církevní majetek a zlepšovány služby, které poskytují zejména charity a školy. Lze konstatovat, že církevní žadatelé jsou v čerpání strukturální fondů Evropské unie úspěšní. Ke všem projektům přistupují s maximální odpovědností, čímž zmírňují rizikovost realizace.

Nejprve pro dokreslení situace krátké shrnutí čerpání v ČR. V programovém období 2014 – 2020 může Česká republika získat z evropských fondů celkem zhruba 600 miliard korun. K 31. 3. 2018 bylo v právních aktech zazávazkováno 51 % alokace, podpořeno je přes 141 tisíc projektů. Příjemcům podpory je proplaceno 18,6 % alokace, tedy více jak 106 miliard korun.

Ke konci letošního roku Evropská komise vyhodnotí čerpání jednotlivých zemí a plnění strategie Evropa 2020. V případě jejího neplnění může ČR přijít až o 6 % z přidělené částky, tedy zhruba o 36 mld. Kč. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR provádí pravidelně hodnocení rizikovosti jednotlivých operačních programů tak, aby se předešlo problémům a možnému nedočerpání alokací. V tuto chvíli je nejrizikovější oblast vysokorychlostního internetu, která se nedaří čerpat. Je zde připravena alokace 14 mld. Kč.

Co se týká čerpání církevních subjektů, můžeme shrnout, že největší objem finančních prostředků připadá na oblast revitalizace kulturních památek podpořenou v rámci Integrovaného regionálního operačního programu. V této oblasti jsou katolické subjekty významným příjemcem, jak už jsme informovali dříve viz. https://www.cirkev.cz/cs/aktuality/180222dalsi-cirkevni-pamatky-se-dockaji-revitalizace.

Druhou nejvíce čerpanou oblastí jsou projekty na podporu sociálních služeb, kde jsou příjemci zejména jednotlivé charity. Oblast podpory sociálních služeb je co do počtu projektů zastoupena nejvíce. Realizovány jsou investiční i neinvestiční projekty, kdy je prioritou zlepšení kvality služeb, jejich rozšíření i nastavení standardů kvality. V realizaci projektů jsou charity jako celek velmi aktivní a úspěšné. Do oblasti sociální můžeme řadit i další typy projektů, které realizují i jednotlivé farnosti. Vzniká řada komunitních center, která propojují komunitní život se sociální prací. Často zde tedy farnosti a charity spolupracují.

Zatím v menší míře je zastoupena podpora sociálního bydlení a sociálního podnikání. Toto je ovlivněno zejména faktem, že v obou oblastech chybí dostatečná národní legislativa a pravidla čerpání se stanovují takřka „za pochodu“, což může zvyšovat rizikovost projektů a potencionální žadatele to odrazuje.

Naopak velmi dobře čerpají církevní školy. Je připravena řada investičních projektů, které přinesou zkvalitnění výuky a rozšíření kapacity škol. Téměř všechny církevní školy pak čerpají tzv. šablony, což jsou neinvestiční projekty v režimu zjednodušeného vykazování v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání.

Poslední větší kapitolou čerpání evropských fondů subjekty katolické církve představují dotace do oblasti lesnictví v rámci Programu rozvoje venkova, kde žádají zejména větší vlastníci lesů jako Arcibiskupství pražské, Biskupství brněnské či Arcibiskupství olomoucké.