Papež František očima Václava Malého

14. 06. 2018 Rubrika: Papež František
Před třemi lety vyšla encyklika Laudato si´ (Buď pochválen), jež je považována za první encykliku zcela napsanou papežem Františkem. Nad tím, jaké nové myšlenky a činy přinesl papež František během svého zatím pětiletého pontifikátu, se zamýšlel biskup Václav Malý ve své přednášce pořádané ČKA ve Vysokém Mýtě.

Foto: Radka Blajdová/ČBK

„Služba papeže Františka dává dost podmětů k tomu, abychom se sami zamysleli nad svou vírou, svým životem, nad svou zodpovědností nejen vůči sobě ale i vůči prostředí, ve kterém jsme,“ uvedl v úvodu své přednášky biskup Václav Malý. Přestože setkání neslo název „Nové podněty v dokumentech papeže Františka“, biskup se pak zaměřil také na důrazy, které papež František klade, a na jeho gesta, neboť „svět je dnes založen na gestech, a ta gesta mluví.“

Civilní způsob jednání

„Dobrý večer… a nezapomeňte se za mě modlit,“ jsou slova, kterými nově zvolený papež oslovil věřící na Svatopeterském náměstí. Přišel jako ten, který spoléhá na podporu lidí, naprosto civilním způsobem, jenž oslovuje lidi i mimo církev, a nechává se nazývat římským biskupem.

Služba všem

Na Zelený čtvrtek myje papež nohy nejen mužům, i ve věznici, ale i ženám a dokonce je umyl i dvěma muslimkám. Tato služba ponížit se, což mytí nohou naznačuje, sklonit se před člověkem jako takovým, je vyjádřením služby všem, a toho chce papež těmito symbolickými gesty dosáhnout.

Otevřenost ke všem

Papež František navštívil na začátku svému pontifikátu také italský přístav Lampedusa, kde podal utečencům, kteří se připlavili, ruku. Toto gesto vyjadřuje, že když následujeme Pána Ježíše, máme být otevření vůči všem a snažit se vnímat bídu svých bližních.

Život v chudobě

Papež nebydlí v Apoštolském paláci, ale v domě sv. Marty, což je dům pro významné hosty, a každý den v tomto domě také slouží bohoslužbu. Je to člověk, který se nevzdaluje, ale chce být mezi lidmi a má ty lidi opravdu rád.

Tvůrce pokoje

Papež František se také zasloužil o prolomení některých vztahů, např. mezi Kubou a USA nebo v Kolumbii, kde byl 50 let nepokoj, a na podnět papeže došlo k rozhovorům a vloni k podepsání mírové smlouvy mezi legálně zvolenou vládou a gerilou Revoluční ozbrojené síly Kolumbie. V Havaně se papež před 2 lety sešel s patriarchou ruské pravoslavné církve Kirillem a dále dal podnět k tomu, aby ve Vatikánu společně zasadili stromek dnes již zesnulý izraelský prezident Šimon Peres a představitel palestinské samosprávy Mahmoud Abbas.

Otevřenost k ekumenismu

V loňském roce na začátku oslav 500. výročí od vystoupení Martina Luthera a rozdělení západního křesťanstva papež navštívil centrum protestantismu – švédské město Lund – a setkal se zde s představiteli luteránské tradice.

Dále biskup Malý představil blíže hlavní myšlenky tří dokumentů papeže Františka:

EVANGELII GAUDIUM - RADOST EVANGELIA

Apoštolská exhortace byla vydána při zakončení Roku víry a veřejně představena 26.listopadu 2013.

Bůh je neúnavný v odpouštění

„Bůh se nikdy neunaví v touze po člověku a v odpouštění,“ opakuje často papež František, neboť Bůh nás stále volá a chce s každým člověkem vytvářet jeho životní cestu.

Církev má jít do periférií a pastýři církve mají páchnout po ovcích

Papež používá jednoduché příměry a srozumitelné obrazy. Vyzývá nás, abychom se nebáli jít mezi lidi, kterými druzí pohrdají, kteří pro druhé nic neznamenají. Často si tito lidé nevědí rady sami se sebou, a není u nich předpoklad, že změní okamžitě svůj život. Ježíš chodil také do periférií, a není snadné Ho v tom následovat, ale je to jeden ze zásadních pilířů působení církve jako takové, být s ovcemi a neštítit se žádné lidské bolesti a jizvy.

Zpovědnice není mučírna a zpovědník není kontrolor Boží milosti

Zpovědník nemá být jako soudce, který rozhoduje, ale má být tím, který hlásá Boží milosrdenství a naději na Boží odpuštění.

Církev má být církví otevřených dveří a polní nemocnicí

Polní nemocnice se přemisťuje dle potřeby a slouží k tomu, aby do ní přicházeli zranění a byli tam ošetřeni. Často je tam i špína, a ti, kteří chtějí pomáhat, jsou vystaveni nebezpečí. Církev tedy nemá být žádná elitářská skupina, která se vlísává mocným tohoto světa a chce jen ukázat svoji užitečnost. Musí jít tam, kde je zápas o lidskou duši, o lidský život a smysl života. Církev má být otlučená, zraněná a špinavá (ne ve smyslu hříchů). Církev nemá být celnicí, ale církví otevřených dveří, vstupovat do prostředí, kde nemůže počítat s výsledkem.

Církev mnoha tváří

V církvi jsme lidé různí, různě nadaní, různě duchovně rozvinutí, obdarovaní různými charismaty a můžeme vytvářet něco společného a nestavět se do pozice toho, kdo rozhoduje, kdo ještě má právo nazývat se katolíkem.

Výchova ke kráse

Papež vybízí, abychom viděli v každém člověku něco krásného. Krása znamená jedinečnost, osobitost, soulad a řád.

Čtyři základní principy

V kapitole „Obecné dobro a sociální smír“ představil papež čtyři základní principy: 1. čas je nadřazen prostoru (když jde o naléhavý úkol, tak je potřeba se snažit reagovat nebo ho splnit co nejdříve), 2. jednota je nadřazena konfliktu (usilovat o domluvu), 3. realita je nadřazena ideji (umět dělat kompromisy a nežít jen v ideálu) a 4. celek je nadřazen části (mít smysl a povědomí o tom, co prospívá celku).

LAUDATO SI´ - BUĎ POCHVÁLEN

Encyklika, jejíž podtitul zní „O péči o společný domov“, byla oficiálně publikována na tiskové konferenci 18. června 2015. Z této encykliky vyplývá, že bychom měli do svého zpytování svědomí také zařadit, jestli jsme ekologicky šetrní, jestli třídíme odpad a jestli jsme ohleduplní k přírodě.

Evangelium stvoření

Papež se ve své encyklice zamýšlí nad stvořením, které patří do řádu lásky, je Božím pohlazením a odleskem Boha. Příroda žije v souladu, je životodárná, je odleskem Boha a jeho kreativity, a proto láska k přírodě patří k životu křesťana.

Kultura „použij a vyhoď“

Papež vybízí k tomu, abychom se pozastavili nad množstvím odpadu, který dnešní doba produkuje, a nad plýtváním potravinami, kterých je ve vyspělých zemích nepřeberné množství druhů.

Ekologie člověka

Každý by měl usměrňovat svoji spotřebu a potřebu a měl by převzít zodpovědnost za veřejný prostor.

AMORIS LAETITIA - RADOST Z LÁSKY

Apoštolská exhortace, která je výsledkem  Synody o rodině, byla vydána 8. dubna 2016 a její podtitul zní „O lásce v rodině“.

Rodina je odlesk Boží Trojiční lásky

Papež zdůrazňuje, že rodina je zpřítomněním Boží lásky a má si pomáhat k plnějšímu přátelství s Kristem.

Rodina je svatyně života

Rodina tvoří ten nejmenší základní chrám, kde se předává život a kde se život rozvíjí, jak fyzicky tak i duchovně. Papež František navazuje na Jana Pavla II., který říkal, že rodina je domácí církví a církev je rodina rodin.

Rodina je nejbližší nemocnicí

Tři klíčová slova pro každou rodinu

Papež František shrnul základ pro dobré soužití v rodině do tří slov, které by člověk uměl říct: 1. dovol (toho druhého nenutit, ale umět požádat), 2. děkuji (umět za všechno umět poděkovat) a 3. odpusť (umět požádat o odpuštění). V tomto duchu žila Svatá rodina, a to je duch platný pro soužití dvou lidí, celé rodiny a i širší rodiny. Dodržovat tyto principy je v možnostech každého z nás.

Účast na Večeři Páně křesťanů sesterských církví

Tato kapitola sice rozdělila biskupy, ale papež František v ní chce poukázat na to, že je nutno rozlišovat jednotlivé situace. (Pro Českou republiku vydalo v roce 1993 ČBK příručku „Společenství ve svátostech“, kde jsou vyjmenovány možnosti přijímání.)

„Papež František promlouvá jednoduchým způsobem, a proto jeho myšlenky stojí za to meditovat,“ zakončil své zamyšlení nad hlavními trendy a myšlenkami papeže Františka biskup Václav Malý.

Autor článku: Radka Blajdová