Tvář východní katolické církve – její teologie, církevní právo a identita. To byly hlavní témata 21. setkání evropských katolických biskupů východních ritů, které minulý týden uspořádala Rada evropských biskupských konferencí v jihoitalském městě Lungro. Setkání se uskutečnilo v rámci příprav oslavy stoletého výročí založení eparchátu Lungro.
Foto: CCEE
„Čím více budou východní katolické církve samy sebou, tím pronikavější bude naše svědectví. Čím viditelnější bude naše věrnost východnímu křesťanství, tím plodnější a hodnotnější bude naše zastoupení v západní tradici a tím více budeme moci v srdci církve představit spirituální bohatství východního křesťanství,“ uvedl Donato Oliverio, biskup italsko-albánského katolického eparchátu.
Setkání se také zúčastnil italský apoštolský nuncius arcibiskup Emil Paul Tscherrig, který biskupům předal poselství papeže Františka. Ten v něm zdůraznil, že velmi oceňuje tuto iniciativu, jejímž cílem je prohloubení určitých aspektů a mise východních katolických církví. Dále pak vyjádřil přání, aby toto „setkání posílilo vzájemné společenství a vydalo odvážné impulsy k nové evangelizaci evropského kontinentu“.
Biskupové se zabývali tématem tváře východní katolické církve z různých perspektiv: historické, liturgické, právní a ekumenické. Jasně řekli, že pouze větší soudržnost a porozumění identitě východní katolické církve ve světle 2. vatikánského koncilu umožní lepší a pronikavější svědectví a pastorační odpověď současným výzvám, kterým čelí Evropa.
Na setkání se takém mluvilo a meditovalo o problémech, kterými trpí katolíci východního ritu v Evropě: tragická válka na Ukrajině, problémy východních církví, které chtějí žít ve světle Kristova evangelia a hlásat ho všem lidem dobré vůle. Podle biskupů nejsou východní katolické církve uzavřené, ale naopak otevřené všem problémům, kterými trpí mnoho pronásledovaných křesťanů, obzvláště na Středním Východě.
Českou řeckokatolickou církev při setkání zastupoval apoštolský exarcha biskup Ladislav Hučko. Diskutovalo se například o národnostních otázkách. „Církve se historicky vždycky ztotožňovaly s nějakým národem. Takže jestli to má být církev například ukrajinská, pak do ní například nesmí patřit někdo, kdo není Ukrajinec. Diskuse byla o tom, jak odstranit tato národnostní označení pro tu církev,“ uvedl biskup Hučko.
„Z tohoto setkání jsem měl velmi dobrý dojem, protože to přátelství mezi biskupy se za těch patnáct let vyvinulo, že už můžeme mluvit i o věcech, které bychom možná ještě před několika lety neměli odvahu si říct,“ dodal Hučko.
(Zdroj: CCEE, Radio Proglas)