Jak se žije českým a slovenským křesťanům v Bruselu?

V úřadech Evropské unie v Bruselu pracuje cca 900 Čechů a Slováků. Během nedávné informační cesty pro katolické novináře jsme měli možnost se s některými z nich setkat a seznámit se s jejich prací. Patří mezi ně i europoslanci Pavel Svoboda a Michaela Šojdrová, členové Evropské komise Věra Jourová a Maroš Šefčovič i mnozí další. Zároveň v Bruselu působí Slovenská katolická mise, při které se setkávají slovenští a čeští katolíci.
Publikováno: 29. 6. 2018 17:00

Foto: Radka Blajdová/ČBK

„Brusel jsme my“

V Evropské unii v Bruselu pracuje celkem 505 Čechů a 396 Slováků (údaj k 1. lednu 2018). I když se Česká republika stala oficiálním členem Evropské unie již 1. května 2004, je stále zřejmé, že v podvědomí českých občanů převládá o této instituci ne vždy pozitivní mínění. a to navzdory tomu, že se s výhodami plynoucími z našeho členství v EU prakticky potkáváme ve svém každodenním životě.

Magdaléna Frouzová, tisková mluvčí zastoupení Evropské komise v Praze, k tomu pro Rádio Proglas uvedla: „Brusel jsme my, Češi jsou na všech rozhodovacích úrovních EU a můžou ovlivnit a ovlivňují její jednání. Česká republika není žádný chudý příbuzný, už nejsme prostě popelka, jsme dávno plnohodnotní a rovnocenní členové toho klubu, umíme v tom chodit a nemusíme mít pocit, že nám musí stále někdo pomáhat. Je nejvyšší čas, abychom si my v Česku toto uvědomili, že to není jenom o tom, co oni dají nám, ale že i my tam máme důležitou roli a přes ni můžeme něco ovlivnit. Jsme prostě spoluhráči, patříme tam a je to i o tom, co uděláme my pro ně, jak budeme součástí většího celku ve světě.“

Čeští a slovenští katolíci v Bruselu

Mezi Čechy a Slováky, kteří v Bruselu pracují, někteří již od počátku našeho členství v EU, je také komunita katolíků, která se setkává v kostele Nejsvětějšího srdce Páně (Sacré-Coeur), jenž se nachází nedaleko sídla EU.

Od roku 2005 zde působí Slovenská katolická mise, která zde byla zastoupena v posledních šesti letech slovenským knězem P. Jaroslavem Hanzlíkem. Jeho působení zde ale minulý týden skončilo a na konci červenci bude vystřídán P. Ivanem Ružičkou. Duchovní zde má na starosti kromě slovenských i české věřící. Těch je celkem asi padesát, ale ne všichni se sejdou pravidelně každý týden na společné mši svaté, někteří navštěvují i jiné farnosti. Nejen v neděli, kdy se v kostele Nejsvětějšího srdce Páně sejde 200 až 300 především slovenských věřících, ale i přes týden jsou zde slouženy mše svaté ve slovenštině a občas dokonce i v češtině. Jak uvedli čeští věřící, se kterými jsme měli možnost se v Bruselu setkat, „P. Hanzlík se snažil mluvit i česky.“  Po mši se krajané společně setkávají na kávě na faře a vytvářejí společenství.

Ekonom Richard Gadas, který pracuje v Bruselu již 14 let a je zároveň členem místního krajanského katolického společenství, pro Rádio Proglas uvedl: „Kolem slovenské Katolické mise je komunita lidí, Slováků i Čechů, kteří jsou aktivní a vytváření farní společenství. Pořádají se i různé jednorázové akce, míváme duchovní obnovy, kdy přijedou na víkend kněží z Čech nebo ze Slovenska. Pořádáme i společné pobyty, např. nedávno jsme měli pobyt pro rodiny s dětmi v Ardenách. Kolem farnosti existuje řada dalších aktivit, jsou tam různá spolča, lidi se schází jednou za měsíc k modlitbám, ke čtení, popovídání o Písmu. Pořádají se také tancovačky. Nedávno byla tancovačka se slovenskou cimbálovou muzikou, ale bez cimbálu, protože cimbál nešlo dát do letadla.“

Kromě společenství dospělých jsou součástí místní komunity i děti. Společně zde slaví např. první svaté přijímání, 3. června letošního roku se jich setkalo poprvé s Pánem Ježíšem v Eucharistii 12. Některé pak o prázdninách jezdí na tábory i do České republiky. V místní farnosti slaví také svátost biřmování, na tu letošní pozvali biskupa Václava Malého. Působí zde i místní sbor, zazpívat si můžete ve slovenštině i v češtině, český sbor zde vede překladatelka Eva Lajkepová. Společně se zde modlí také za svatořečení Anny Kolesárové, mladé slovenské mučednice, která má být blahořečena 1. září 2018 v Košicích.

„Je to farnost, která žije. Je to dané tím, jaké je tu složení lidí, jsou to relativně mladí lidé, hodně rodin s dětmi a celkem hodně aktivních lidí,“ uvedl v závěru rozhovoru Richard Gadas.

(Zdroj: Rádio Proglas: pořad Všimli jsme si, Slovenská katolická mise)

Autor článku:
Radka Blajdová

Související články

Další aktuality

"Dejme v sobě prostor Božímu Slovu" připomněl papež František u příležitosti neděle Božího slova

V neděli dopoledne sloužil římský biskup v bazilice sv. Petra mši u příležitosti neděle Božího slova, kterou stanovil v roce 2019 na svátek sv. Jeronýma (30. září) v listu Aperuit illis.
26.01.2020

Papež František: Naší povinností je plnit přednostní přání Boha spasit všechny

V římské bazilice sv. Pavla za hradbami se v sobotu odpoledne konala bohoslužba nešpor, jak je zvykem na svátek Obrácení sv. Pavla, kterým se končí Týden modliteb za jednotu křesťanů.
25.01.2020

Duchovní mezi paragrafy a kánony – lektor JUDr. Jakub Kříž, Ph.D., advokát

Půldenní seminář praktického uvedení do základů práva v kontextu působení v pastoraci. Výklad je strukturován podle životních událostí, v nichž se duchovní ocitá při správě a řízení farnosti.
24.01.2020

Umění rozhovoru - poradenské dovednosti v pastoraci, lektor Mgr. Marek Jargus

Pro kněze, jáhny a seminaristy; max. 20 účastníků; v rámci semináře se účastníci seznámí se základy poradenského rozhovoru od jeho přípravy, otevření, průběhu až k ukončení (cyklický model pomáhajícího rozhovoru).
24.01.2020

Řešení konfliktních situací a emočně náročných rozhovorů – lektor Mgr. Aleš Bednařík

Jednodenní seminář zkušeného Bratislavského lektora a psychologa Vám dá nahlédnout do světa zvládání každodenních konfliktních situací, ať už se jedná o vaše blízké, farníky či cizí lidi, a ukáže Vám principy pozitivní komunikace a strategie (ne)zvládání emočně náročných komunikačních situací.
24.01.2020