V červenci se modleme za kněze a za lidskou schopnost chválit Boha

04. 07. 2018 téma: Apoštolát modlitby Rubrika: Papež František
Červenec je časem, kdy do služby nastupují noví kněží. Modleme se v tomto měsíci za to, aby všichni kněží nalézali pomoc a útěchu v důvěrném vztahu s Kristem i v přátelství se spolubratry. Národní úmysl modliby je zaměřen na jedinečné poslání člověka, které připomíná schopnost chválit Boha - jedná se o jedinečné poslání a naplňujme tak naše lidství.

(Foto: Radek Šipka / Člověk a víra)

Úmysl evangelizační:

Aby kněží, kteří ve svém pastoračním úsilí zakoušejí únavu a osamění, nalézali pomoc a útěchu v důvěrném vztahu s Pánem i v přátelství se spolubratry.

Můžeme si být jisti, že Kristus nám dává poznat své Velekněžské Srdce skrze papeže. Každého z nich miluje zvláštním způsobem, v každém z nich se jeho Srdce zrcadlilo trochu jinak! Papež František rozumí všemu tomu, co prožívají pastýři církve – i na těch nejzapadlejších místech, kde působí jako faráři nebo kaplani. Rozumí také těm, kteří se nacházejí v těžkých životních situacích a zastávají zodpovědné postavení. Kristus sám poznal úděl dobrého pastýře. Byl nesen v náruči Otce i na kříži a takto k nám z hloubky svého Srdce volá: „Jak mocně každého z vás objímám! Jak mocně žehnám všemu, co se při vašich námahách děje! Chodíte v Srdci mého požehnání a takto vás mimořádně chráním.“ Od církve papež očekává vytrvalou modlitbu za kněze. Každý věřící, zejména ten, kdo zakouší všeobjímající bláznovství Kristova kříže, může s užitkem všem pastýřům vyprošovat světlo Božího dětství, v němž poznávají, jak je v zápřahu celého dne nese Boží milost.

Úmysl národní:

Aby člověk naplňoval své jedinečné poslání, které spočívá v tom, že smí Boha chválit (srv. Žl 148).

Křesťan, který má v srdci skutečný Kristův pokoj, takový, který svět nemůže dát ani vzít, má srdce plné pokory. Jasně si uvědomuje, že pokoj, který má v srdci, je nadpozemský a není z něho samého. Ví, že si ho sám nemůže dát, a nesmírně si takového pokoje váží. Vidí se pravdivě, a proto je pokorný, neboť v pravdě poznává, jak je závislý na Pánu lásky a jak bez něho skutečně nedokáže nic. Modlitba chvály již je triumf Kristova druhého slavného příchodu v našem životě. Když Boha chválíme, jeho slavný příchod je takto hluboce skrytý v životě každého z nás – tvoří zřídlo nejvyšší radosti, vycházející z bezedného pokoje, které i v plné beznaději světa i života neustále tryská napovrch! Takto si nás Pán vede ke svému definitivnímu vzkříšení.

(Zdroj: česká pobočka Celosvětové sítě modlitby, Pavel Ambros SJ)

Autor článku: Nela Fabiánová