Biskupové a zástupci řádů: Vážíme si přínosu A. C. Stojana a J. Šrámka pro moderní českou státnost

06. 07. 2018 Rubrika: Domácí
V průběhu 114. plenárního zasedání ČBK jeho účastníci navázali na velehradskou připomínku 100 let Československa a v první části svého programu jednání se dnes pomodlili u hrobů Antonína Cyrila Stojana a Jana Šrámka.

Foto: František Ingr / Člověk a víra

Připomněli tak tyto významné osobnosti politicko-církevního života první poloviny 20. století, které se významně zasloužily o vznik našeho moderního státu, jehož výročí letos slavíme.

Na adresu Antonína Cyrila Stojana v pátek ráno kardinál Dominik Duka OP zmínil především jeho zásluhu na vyvedení tehdejší římskokatolické církve z kritické situace doby konce monarchie a počátků republiky či na druhou stranu jeho politickou aktivitu, kdy např. na ústavodárném shromáždění republiky aklamací volil prvního československého prezidenta. Taktéž připomněl jeho zásluhu na řešení krizi kněžstva.

Olomoucký arcibiskup Jan Graubner pak na velehradském hřbitově připomněl význam Jana Šrámka, když hovořil především o jeho aktivitách z mládí v Novém Jičíně. Zmínil jeho zásluhy na zakládání spolků, např. na pomoc ženám zaměstnaným v továrnách či neformální setkání na posílení českého živlu v tehdejší republice. Taktéž ocenil jeho přenesení orelské myšlenky ze Slovinska do vlasti či snahu o sjednocení roztříštěného katolického spolkového života. Moravský metropolita Šrámka nad jeho hrobem rovněž vyzdvihl jako praktického kněze s otevřenýma očima a srdcem. "Když bylo něco potřeba, tak do toho šel," dodal.

Biskupové a zástupci řeholí dnes na hřbitově rovněž v modlitbách pamatovali na zde pohřbené sestry cyrilometodějky a jezuity.

Jan Šrámek

(11. srpna 1870 Grygov – 22. dubna 1956 Praha). Byl český římskokatolický kněz a politik. 

V roce 1899 založil a byl dlouholetým předsedou Moravsko-slezské křesťansko-sociální strany na Moravě. Byl poslancem Říšské rady, zasedal také v Moravském zemském sněmu. Po vzniku Československa se stal členem Revolučního národního shromáždění. V lednu 1919 sjednotil české křesťanské strany a založil tak Československou stranu lidovou. Byl jejím předsedou v letech 1919–1938 a 1945–1948. V letech 1940–1945 byl předsedou londýnské exilové vlády.

V únoru 1948 jako jediný varoval před rezignací demokratických ministrů. Po únorovém komunistickém převratu se pokusil uprchnout z Československa, ale byl zatčen. Zbytek svého života strávil jako politický vězeň v nezákonné internaci, mimo jiné v Nové Říši, v Brně, ve věznici ve Valdicích a nakonec na zámečku v Roželově. Zemřel v pražské nemocnici na Bulovce. V roce 1991 mu udělil prezident Václav Havel in memoriam Řád Tomáše Garrigua Masaryka.

Antonín Cyril Stojan

(22. května 1851 Beňov u Přerova – 29. září 1923 Olomouc). Byl moravský římskokatolický duchovní a politik, arcibiskup olomoucký a metropolita moravský v letech 1921–1923.

V rozbouřených a pro církev římskokatolickou, mnohdy nepřátelských, dobách byl jediný, který svou dobrotou a laskavostí i svou popularitou mohl vyvést církev ze všech těžkostí bez pohromy. Olomoucké bohoslovecké fakultě vymohl čestný přídomek „Cyrilometodějská“. Napomínal k věrnosti a volal k návratu do církve.

Bronzový reliéf ležící postavy A. C. Stojana na hrobce v bazilice na Velehradě lemuje biblický text: „Kněz veliký, který za života svého podepřel dům a za svých dnů upevnil chrám...Jako oheň svítící a jako kadidlo hořící v ohni.“ (Sir. 50, 1-9 ). Do čelní a podélné stěny sarkofágu byl vytesán citát ze Skutků apoštolů, jež tlumočí životní odkaz Stojanův: „Ve všem ukázal jsem vám, že takto se lopotíce, máte se ujímati slabých, pamětlivi slov Pána Ježíše, který řekl: Lepší je dáti než bráti.“ (srov. Sk, 20,35)

(Autoři fotografií pod článkem: František Ingr, Milena Marečková, František Jemelka; zdroje: Wikipedia.org, www.ado.cz, www.farnostvelehrad.cz)

Autor článku: František Jemelka