Odbor evropských fondů

Rozpočet programového období EU po roce 2020 podrobněji

16. 07. 2018
Evropská komise zveřejnila návrh rozpočtu na příští programové období (PO) 2020 – 2027. Celkový rozpočet Evropské unie je 1 279 miliard EUR v běžných cenách (započten vliv inflace). Na kohezní politiku je z této částky vyčleněno 373 mld. EUR a na Společnou zemědělskou politiku 365 mld. EUR. Zároveň byl zveřejněn návrh legislativního balíčku, který upravuje zaměření kohezní politiky po roce 2020.
Obrázek: www.mmr.cz

V návrhu rozpočtu jsou posíleny výdaje na řešení bezpečnosti, obrany hranic a migrace. EU také musí reagovat na odchod Velké Británie ze společenství a s tím spojený úbytek příjmové strany rozpočtu. Přes všechny tyto skutečnosti není rozpočet na politiku soudržnosti krácen tak významně, jak se očekávalo. Na politiku soudržnosti je celkově vyčleněno o 7 % méně než v současném PO. Pro Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) Komise ve svém prvním návrhu alokovala 226 mld. EUR, pro Fond soudržnosti (FS) 47 mld. EUR a pro Evropský sociální fond (ESF) 100 mld. EUR.

Detail rozpočtu EU 2020 - 2027

Detail rozpočtu EU 2020 = 2027

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR


Oproti stávajícímu PO Evropská komise navrhuje řadu změn, které by měly pomoci překonat nové výzvy. Jednou z nich je zřízení třech nových fondů, které měly reagovat na migrační krizi a bezpečnostní rizika. Jedná se o Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost, Nástroj pro řízení hranic a víz. Celkem tedy o obecné nařízení zahrnuje 7 fondů, kromě tří výše uvedených ještě Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti (FS), Evropský námořní a rybářský fond (ENRF), Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR).

Navrženo bylo také zkrácení programového období o 1 rok na 5 + 2 roky (pravidlo n+2).

Při stanovení priorit jednotlivým operačních programů na národní úrovni je nutné dodržet soulad s cíli stanovenými obecným nařízením Evropské komise.

Pro příští programové období bylo stanoveno pět politických cílů:

  • PO1 - Inteligentnější Evropa podporující inovativní a inteligentní ekonomické transformace;
  • PO2 - Ekologičtější Evropa s nízkými emisemi uhlíku podporou čistého a spravedlivého přechodu, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, přizpůsobení se změně klimatu a předcházení rizikům;
  • PO3 - propojenější Evropa zvýšením mobility a regionální dostupnosti informačních a komunikačních technologií;
  • PO4 - Sociálnější Evropa prostřednictvím implementace Evropského pilíře sociálních práv;
  • PO5 - Evropa blíže občanům podporou udržitelného a integrovaného rozvoje městských.

Zároveň návrh nařízení stanovuje procentuální rozložení podpory, která musí směřovat do jednotlivých cílů. U Evropského fondu pro regionální rozvoj je prozatím stanoveno, že 45 % musí směřovat do prvního cíle a 30 % do cíle druhého. O míře povinné podpory se tak jistě ještě povedou diskuse, protože navržené nastavení je velmi striktní.

Na územní dimenzi (cíl 5), tedy podporu integrovaných nástrojů je prozatím vyčleněno 6 %. 

I nadále je zachována podpora všech regionů NUTS II - tyto tzv. Regiony soudržnosti odpovídají základní statistické jednotce pro výpočet ukazatele HDP/obyvatele, na základě níž se přiděluje podpora ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Míra podpory je však výrazně nižší než nyní, zároveň je upraveno jejich rozdělení dle míry HDP na obyvatele. 

Navržené rozdělení:

  • méně rozvinuté regiony (HDP na obyvatele menším než 75 % průměru EU) - podpora EU max. 70 % dotace;
  • přechodové regiony (HDP na obyvatele v rozmezí 75 % až 100 % průměru EU) - podpora EU max. 55 % dotace;
  • více rozvinuté regiony (HDP na obyvatele je vyšší než 100 % průměru EU) - podpora EU max. 40 % dotace.   

Nově je pojata Společná zemědělská politika (SZP) EU, která prochází reformou a je vyčleněna z obecných nařízení politiky soudržnosti EU. 
Pro ZSP byly stanoveny tyto specifické cíle:

1. podporu životaschopného zemědělského příjmu a odolnosti na celém území EU na podporu zajištění potravin;

2. posílení tržní orientace a zvýšení konkurenceschopnosti, a to i prostřednictvím většího zaměření na výzkum, technologii a digitalizaci;

3. zlepšení pozice zemědělců v hodnotovém řetězci;

4. přispění ke zmírňování změny klimatu a adaptaci na tyto změny a udržitelnou energii;

5. podporu udržitelného rozvoje a účinného řízení přírodních zdrojů, jako je voda, půda a ovzduší;

6. přispění k ochraně biologické diverzity, posilování ekosystémových služeb a zachování přírodních stanovišť a krajiny;

7. přilákání mladých zemědělců a usnadnění rozvoje podnikání ve venkovských oblastech;

8. podporu zaměstnanosti, růstu, sociálního začlenění a místního rozvoje ve venkovských oblastech včetně biohospodářství a udržitelného lesnictví;

9. zlepšování reakce zemědělství EU na společenské požadavky na potraviny a zdraví, včetně bezpečných, výživných a udržitelných potravin a dobrých životních podmínek zvířat.

O rozpočtu i legislativním balíčku nyní probíhají na půdě ČR i EU diskuse. Návrh musí schválit Evropský parlament. Konečné rozhodnutní o budoucím dlouhodobém rozpočtu EU bude poté příslušet Radě EU, která rozhodne jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu. Konečné dohody by mělo být dosaženo ještě před volbami do Evropského parlamentu a summitem v Sibiu dne 9. května 2019.

Zdroj dat: Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a
o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza. Informace o přípravě budoucího programového období po roce 2020, MMR ČR.

Autor článku: Eva Schönherrová