Papež František: modlami všech dob jsou úspěch, moc a peníze

08. 08. 2018 Rubrika: Papež František
Při pravidelné středeční audienci pokračoval papež František v cyklu katechezí věnovaných Desateru, tentokrát na téma modloslužba. V úvodním čtení z knihy Exodus o porušení smlouvy je zmíněn „zlatý býček“, který je symbolem všech tužeb, jež dávají pouze iluzi, ale ve skutečnosti nás zotročují. Modlami všech dob jsou úspěch, moc a peníze a Bůh stále pracuje na tom, aby tyto modly z našich srdcí odstraňoval. Papež zdůraznil, že uznat vlastní slabost je podmínkou, abychom se mohli otevřít Bohu a odmítnout modly v našem srdci.

Foto: Daniel Ibanez/CNA

Poušť jako obraz lidského života

V dnešní audienci pokračoval papež František v rozjímání o Desateru a svoji katechezi opět zaměřil na téma modloslužby. Výchozí biblický text z knihy Exodus připomněl, jak si izraelský lid na cestě z Egypta do země zaslíbené odlil sochu zlatého býčka, klaněl se mu a obětoval mu se slovy: „To je tvůj bůh, Izraeli, který tě vyvedl z egyptské země.“ (Ex 32,7-8).

„Tento úryvek je zasazen do přesného kontextu: pouště, kde lid čeká na Mojžíše, který vystoupil na horu, aby obdržel od Boha pokyny,“ uvedl papež František a pokračoval zamyšlením nad významem pouště: „Co je poušť? Je to místo, kde vládne nejistota, kde chybí voda, jídlo a přístřeší. Poušť je obrazem lidského života, jehož situace je nejistá, bez jakýchkoliv nedotknutelných záruk.“ A právě tato nejistota pak vyvolává v člověku primární obavy.

Na této poušti došlo k modloslužbě, neboť Mojžíš zůstával na hoře čtyřicet dní a lid byl již netrpělivý, chyběl mu nějaký opěrný bod, pevné vedení. Situace se stala neudržitelnou a lid si žádal viditelného boha, kterého by byl schopen identifikovat a podle kterého by se mohl orientovat. Proto lid požádal Árona: „Vstaň a udělej nám boha, který by šel před námi“ (Ex 32,1).

Náboženství „udělej si sám“

„Lidská přirozenost, aby utekla před nejistotou, hledá náboženství typu ´udělej si sám´: pokud se Bůh neobjeví, vytvoříme si boha ´na míru´,“ upozornil papež František na toto nebezpečí, neboť před modlou neriskujeme, že bychom byli voláni opustit naše jistoty, jelikož modly „mají ústa, a nemluví, mají oči, a nevidí.“ (Ž 115,5). „Chápeme tedy, že modla je záminkou k tomu, abychom do středu reality postavili sebe sama tím, že se klaníme dílu vlastních rukou,“ uvedl papež František již ve své encyklice Lumen fidei. (čl. 13)

Úspěch, moc a peníze jsou neustálými pokušeními

Áron neodolal nátlaku izraelitů a vytvořil zlatého býčka. Býček  měl na Blízkém východě dvojí význam: na jedné straně představoval plodnost a hojnost, na druhé straně energii a sílu. Ale především tento býček byl ze zlata, které je symbolem bohatství, úspěchu, moci a peněz,“ uvedl papež a pokračoval: „Toto jsou pokušení všech dob! Toto je ´zlatý býček´: symbol všech tužeb, které dávají iluzi svobody a místo toho nás zotročují.

Modly nás vždy zotročují, oslní nás a my se necháme zlákat. „Rodí se z neschopnosti důvěřovat především Bohu, vložit do Něho své jistoty, nechat, aby On dal pravou hloubku touhám našeho srdce,“ pokračoval Svatý otec ve své katechezi. Pokud člověk nepostaví Boha na první místo, snadno upadne k modloslužbě a spokojí se s mizivými jistotami. Osvobodit izraelský lid z Egypta nebyl pro Boha problém, ale odstranit Egypt ze srdcí Izraelitů, tj. odstranit z jejich srdcí modloslužbu, bylo náročné. „A přesto Bůh stále pracuje na tom, aby ji z našich srdcí odstraňoval. Toto je velký Boží úkol: odstranit ´ten Egypt´, který si v sobě nosíme, který je kouzlem modlářství,“ dodal papež.

Poznat vlastní slabost

Pán Ježíš „byl bohatý, ale pro vás se stal chudým, abyste vy jeho chudobou zbohatli.“ (2 Kor 8,9) Proto i my máme poznat, že vlastní slabost není neštěstím lidského života, ale podmínkou, abychom se otevřeli Tomu, kdo je opravdu silný. „Vždyť právě když jsem sláb, jsem silný,“ citoval dále papež sv. Pavla. Skrze bránu slabosti může vejít Boží spása, ve slabosti se člověk otevírá Božímu otcovství. „Lidská svoboda se rodí z toho, že uznáme pravého Boha za svého jediného Pána. Toto nám umožní přijmout naši křehkost a odmítnout modly našeho srdce,“ dodal papež František.

Obrátit svůj pohled k Ukřižovanému

„My křesťané obracíme svůj pohled ke Kristu ukřižovanému, který je slabý, opovržený a zbavený veškerého majetku. Ale v Něm je zjevena tvář pravého Boha, sláva lásky a ne lákavého podvodu. Izajáš říká: ´Jeho jizvami jsme uzdraveni´", pokračoval papež ve své promluvě.

Naše uzdravení tak přichází od Toho, kdo se stal chudým a přijal potupu. On naplnil naši nejistotu láskou a silou a chce nám odhalit Boží otcovství. „V Kristu naše křehkost již není prokletím, ale setkáním Slova s Otcem a stalo se zdrojem nové síly shora,“ ukončil papež svoji katechezi.

Před závěrečným požehnáním připomněl Svatý otec dnešní svátek svatého Dominika de Guzmána, zakladatele Řádu bratří kazatelů – dominikánů, a vyzdvihl jeho příklad věrného následovníka Krista a církve. Nezapomněl ani na zítřejší svátek sv. Terezie Benedikty od Kříže – Edity Steinové, patronky Evropy, která upřímně hledala Boha a stala se mučednicí svého židovského a křesťanského lidu.

(Zdroj: Tiskové středisko Svatého stolce)

Autor článku: Radka Blajdová