Katolický týdeník: Jak nepropadnout závislosti na síti?

Izolovaný pobyt v sociální bublině, zvláště v té virtuální, na sociálních sítích či v rámci elektronické komunikace lidem neprospívá. Číhá na ně dokonce závislost.

Jak říká psychiatr Prokop Remeš, každá názorově uzavřená skupina lidí je především místem radikalizace a vzniku rigidních názorů. To se ale v lidské společnosti odehrává neustále. Lidé své postoje a informace nemusí nutně sdílet ve virtuálním prostoru. Problém tedy není v samotné technologii. „Ta změní jen některé detaily a naše způsoby. Sleduji vývoj elektronické komunikace a vezměte si, když se začínaly rozšiřovat mobily, jak nám připadalo hrozné, že je člověk pořád dosažitelný. I mezi odborníky to vyvolávalo otázky, jestli to lidi nebude ničit,“ vzpomíná MUDr. Remeš a připomíná, že prostý pohled do populace ukazuje, že nic takového se nestalo. „Podle mého to spíše navodilo jiné komunikační vzorce. Nezlikvidovala se komunikace mezi lidmi, jak někteří varovali. Místo některých hovorů si lidé například začali více volat a psát. Podobné to bude s naším chováním na sociálních sítích,“ říká Prokop Remeš.

Lidé na okraji se ocitají v centru

Společenské vztahy by tak podle něj sociální sítě (a jejich bubliny) neměly zničit, ale spíš proměnit. „Lidé měli vždy významnou potřebu někam patřit, názorově souznít, čehož důsledkem pak bylo, že odlišné okolí je zajímalo méně. Vytvářeli si spolky nebo i různá církevní společenství, kde souzněli na stejné vlně.“ Nové možnosti komunikace proto vidí i pozitivně: „Najednou může do nějakého společenství patřit například člověk na okraji společnosti. Nebo někdo, pro koho by to jinak fyzicky nebylo možné, protože bydlí na samotě v horách. Rázem má pocit, že patří do sociální skupiny, kde je přijímaný a komunikuje. Sice možná z určitého pohledu defektně, protože to není tváří v tvář, ale může se velmi intenzivně sdílet,“ nabízí svůj pohled psychiatr.

Stejně jako na lavičce na návsi

Nové způsoby komunikace přitom Prokop Remeš nahlíží jako pokračování našich dosavadních zvyklostí sdílet se. „Dva lidé jsou schopni dopisovat si na chatu celou hodinu třeba o půlnoci. Ale vždyť je to stejné, jako když drbali na lavičce pod lipou někde na návsi.“

Prokop Remeš pracuje v bohnické psychiatrické nemocnici také se závislými. V nových způsobech komunikace spatřuje i jisté riziko vzniku závislostí. „Tou se může stát každá činnost, která člověku působí natolik velké potěšení, že všechno ostatní jde stranou. Posléze mu začne její vyhledávání dělat problémy v běžném životě a člověk s takovou poruchou chování pak není schopen od této činnosti upustit navzdory všem varováním a těžkostem,“ popisuje lékař. Jako obranu proti takovému stavu doporučuje neustále rozšiřovat různé oblasti svých zájmů. Čím více jich je, tím spíše se sociální sítě a elektronická komunikace stanou pouze jedním z řady. Snižuje se tak riziko, že by jedince internet pohltil. „Podobný způsob bych doporučil rodičům uplatnit u dětí a dospívajících. Když budou sportovat, nemůžou trávit tolik času na Instagramu. Nabízejme jim běžný sociální kontakt, různé zájmové a rozvíjející činnosti,“ doporučuje Prokop Remeš a cituje poněkud děsivý průzkum: až čtyři hodiny času denně stráví lidé běžně jen tím, že sledují svůj mobil, tedy i sociální sítě.

„Dřív si více kupovali noviny. Nikdo to nikomu nevyčítal, ačkoliv čas strávený jejich četbou příliš produktivní nebyl. Jenže jak se mobil stal malým počítačem, nabízí s internetovým připojením skutečně neuvěřitelné možnosti. Je to ale podobné jako s ohněm. Musíme se naučit zacházet s tím tak, aby byl mobil a všechno, co nabízí, dobrým služebníkem, nikoliv zlým pánem,“ uzavírá MUDr. Remeš.

JIŘÍ MACHÁNĚ 

Více v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.

Papež o rodinách a odpuštění

Na Světové setkání rodin v Dublinu přijel i papež František – a zejména rodiny ze 116 zemí. Papež se setkal také s osmi oběťmi zneužívání kněžími. Celou návštěvou prostupovala jeho žádost o odpuštění a pokání.
KT přináší překlad jeho mimořádného kajícího dopisu všemu Božímu lidu.

První opatství v Poličanech

První abatyši v historii samostatné České republiky – sestře Lucii Tartaře – požehnal minulý týden v trapistickém Klášteře Naší Paní nad Vltavou v Poličanech pražský pomocný biskup Zdenek  Wasserbauer.

Téma: Sociální bubliny

Vracíme se z prázdnin a výhybky našich dnů nás přehazují na koleje všednosti. A často se vracíme mezi „ty své“ i na síti. 

P. Miloslav Fiala

Premonstrát, teolog, publicista a svého času také mluvčí biskupů.
P. MILOSLAV FIALA se dožívá  požehnaných devadesáti let.

Doma: Nepřepálit kroužky

Poradíme, aby byl volný čas dětí plný radosti a objevování, nikoliv stresu.

^{(Autor anonce: Jiří Macháně, KATYD)}