Obsah
Obsah
Portál
Přihlásit se
11. 10. 2018, 10.30
Středeční (10. října 2018) audience papeže Františka byla zaměřena na otázku celistvosti a hodnotou života každého jedince. Na co Svatý otec klade zvláštní důraz? Zjišťovali jsme přímo na místě.
Foto: Radka Blajdová / TS ČBK
Středa ráno, blíží se devátá hodina a k náměstí sv. Petra směřují davy lidí. Všichni se dnes chtějí setkat s papežem Františkem při generální audienci. Před náměstím se začínají tvořit fronty, každý musí projít bezpečností kontrolou. Mezi poutníky spatříte také nejednu nevěstu v bílých šatech. Pro novomanžele platí speciální pozvání, sedí na pódiu před bazilikou, „papeži přímo za zády'. První řady zaplnili němečtí studenti, celí v modrém. I oni si dnes chtějí vyslechnout papežovu katechezi, která je zkráceně shrnuta v sedmi jazycích.
Ve své řeči se papež opět vrátil k cyklu Desatera a tentokrát se zaměřil na páté přikázání: „Nezabiješ'. Toto přikázání, které je formulováno velmi stručně, „se vypíná jako ochranná hradba, která má chránit základní hodnoty mezilidských vztahů – hodnotu života,' uvedl papež na úvod.
„Dalo by se říci, že veškeré zlo páchané na světě má společného jmenovatele, a tím je opovrhování životem,“ uvedl papež František a dále pokračoval: „Život je ohrožován válkami, organizacemi, které zneužívají člověka, jak čteme v novinách nebo vidíme v televizi, spekulací se stvořením nebo skartační kulturou a všemi systémy, které podřizují lidskou existenci prospěchářským výpočtům. Zatímco obrovský počet osob žije v nedůstojných podmínkách. Toto je opovrhování životem, tj. nějakým způsobem zabíjet.“
„Nejednotný přístup k životu umožňuje dokonce i jeho usmrcení v mateřském lůně ve jménu ochrany dalších práv. Jak ale může být terapeutické, občanskoprávní nebo jednoduše lidské jednání, které zabíjí nevinný a bezbranný život v jeho zárodku?“ zdůraznil papež František s otázkou: „Je správné zbavit se lidského života, abychom vyřešili problém? Je správné najmout ´nájemního vraha´, abychom vyřešili problém? To není možné, není správné, zbavit se lidského života, přestože je maličký, aby se tím něco vyřešilo.“
A poté se papež zamyslel, odkud toto pramení? Z čeho se rodí násilí a odmítání života? „Ze strachu,“ zněla odpověď. Přijmout druhého člověka je totiž výzvou pro lidský individualismus.
„Představme si např. situaci, když rodiče zjistí, že dítě, které očekávají, bude postižené, i těžce postižené. V těchto dramatických chvílích rodiče potřebují opravdovou blízkost, solidaritu, aby dokázali čelit této situaci a překonali pochopitelný strach. Ale místo toho dostávají často unáhlené rady, aby těhotenství přerušili, ale ´přerušit těhotenství´vlastně znamená ´někoho zabít´, a to doslova,' řekl jasně papež František.
Nemocné dítě, stejně tak jako starý, chudý nebo potřebný člověk jsou těmi, kdo potřebují naši pomoc. „Ve skutečnosti ten, kdo představuje nějaký problém, je darem od Boha, neboť nás může vyvést z vlastního egocentrismu a díky tomu můžeme vyrůst v lásce,' vysvětlil Svatý otec. Zranitelný život druhých je pro nás tedy východiskem k záchraně vlastní existence, která je často soustředěna pouze na sebe samého, je cestou k objevení radosti z lásky.
Poté papež poděkoval italskému dobrovolnickému hnutí, které je jedním z nejsilnějších, které poznal.
„Co vede člověka k odmítnutí života?,' zamyslel se papež a dále pokračoval: „Jsou to modly dnešního světa: peníze (je lepší se toho člověka zbavit, protože by to jinak stálo moc peněz), moc a úspěch. Toto jsou ale špatná měřítka, podle kterých se má určovat hodnotu života... Jediným správným měřítkem je láska, láska, kterou Bůh miluje život... kterou miluje každý lidský život.'
„Jaký je tedy pozitivní význam přikázání ´Nezabiješ´?,' zeptal se papež František a odpověděl, že „Bůh je milovníkem života, jak jsme si právě přečtli v úryvku z knihy Moudrosti (Mdr 11,24-26).'
Tajemství života je nám tedy odhalováno skrze Božího Syna, který se stal člověkem a na kříži na sebe vzal všchna odmítnutí, slabosti, chudobu a bolest. „V každém nemocném dítěti, v každém slabém starém člověku, zoufalém migrantovi, v každém křehkém a ohroženém životě nás Kristus hledá, hledá naše srdce, aby v něm rozvinul radost z lásky,' pokračoval papež František ve své katechezi.
Stojí tedy za to, přijmout každý lidský život, který má hodnotu Kristovy krve, a nelze pohrdat tím, co Bůh tolik miloval.
Je tedy naším úkolem, říci mužům a ženám ´ze světa´: „Neopovrhujte životem! Ani životem druhých, ani svým vlastním životem, neboť i pro něj platí stejné přikázání: ´Nezabiješ´.'
Mnohým mladým je potřeba říci: „Nepohrdej svojí existencí! Přestaň odmítat Boží dílo! Ty jsi tím Božím dílem! Nepodceňuj se, neopovrhuj sám sebou závislostmi, které tě ničí a přivádějí k smrti!'
„Ať nikdo neměří život podle klamů dnešního světa, ale ať každý přijme sám sebe a druhé ve jménu Otce, který nás stvořil. On je ´milovníkem života´... A my všichni jsme mu tak vzácní, že poslal svého Syna, ´Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.´(J 3,16),' zakončil papež František svoje zamyšlení nad pátým přikázáním Desatera.
Před závěrečným požehnání papež znovu vyzval věřící k modlitbě Růžence v tomto nelehkém období církve.
Dalo by se říci, že tímto středeční audience končí. Ale není tomu tak. Poté, co končí přímý přenos, který můžete sledovat i na internetu, následují ´osobní audience´. Nejprve se papež pozdraví s přítomnými biskupy a kardinály a poté schází dolů, pod hlavní pódium doleva, kde se nacházejí nemocní a hendikepovaní. Každého pozdraví, požehná mu a vyjádří svoji blízkost... S nemocnými stráví stejně tak dlouhý čas, jako trvala samotná audience. Pak se ještě krátce setká s tzv. ´baciamano´, tj. těmi, kteří chtějí vyjádřit papeži úctu políbením ruky. Z náměstí sv. Petra odjíždí až v pravé poledne, aby si chvíli odpočinul a mohl již v 16 hod pokračovat dále v programu, neboť ho čeká tří hodinové plenární zasedání na synodě o mladých lidech ...
(Zdroj: Tiskové středisko Svatého stolce)
Tisk
