Slovo „sekty“ se z veřejného prostoru v posledních letech téměř vytratilo a zdá se, že ty, které by byly pro člověka nebezpečné, jsou méně aktivní. Ostražitost je však přesto na místě.
Foto: archiv KT
Obrovská škála volnočasových aktivit a životních stylů se dnes odráží i na náboženské scéně. Existuje velké množství náboženských směrů a hnutí. Některé jsou odštěpené od jedné z tradičních církví, jiné jsou synkretickým gulášem několika učení smíchaných dohromady nebo jsou obdivovateli „lidí z vesmíru“. Popisem a zkoumání těchto hnutí se zabývá religionistický časopis Dingir, v online verzi pod názvem Náboženský infoservis.
Z pohledu katolické církve se slovo sekta používá dvojím způsobem. V tom církevně-právním jde o označení skupiny, která hlásá nějakou herezi tak usilovně, že směřuje ke schizmatu – rozkolu s katolickou církví. V lidovějším pojetí je to označení uzavřené skupiny, která buď své okolí svým stylem života provokuje, případně se mu radikálněji odcizuje. Nálepku „sekta“ si občas vyslouží také skupina (hnutí, spiritualita), jejíž příslušníci v dané oblasti zaujímají význačné (mocenské) pozice.
Podle religionisty Zdeňka Vojtíška dnes tradiční církve cítí, že více než sekty je ohrožuje lhostejnost lidí. Proto vůči těmto náboženským hnutím už tolik kriticky nevystupují. Navíc často ten, kdo nějakým takovým společenstvím projde, posléze zamíří do tradiční církve. Rozhodně ale nejde říct, že členství v sektách je užitečné a dobré. Některé jsou relativně neškodné, mnohé ale vyvíjejí na své stoupence veliký tlak a deformují jejich pohled na svět. Odchod z nich pak s sebou nese většinou řadu problémů, někdy skončí až depresemi a vážnou životní krizí. Na této dvoustraně přinášíme několik příběhů, které to popisují.
(Autor této části anonce: Tomáš Kutil, KT)
Více v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.
Svatý otec v neděli kanonizoval sedm světců v čele s papežem Pavlem VI. Na Svatopetrském náměstí se shromáždilo 70 tisíc lidí.
Existuje „umění nečisté a zlořečené“, jak kdysi napsal Karel Čapek? Není každé lidské umění plodem kreativity a je „mimo dobro a zlo“? Po nedávné bouřlivé debatě o tom, co ještě je a co už není umění, se ukazuje, že jde o stále aktuální téma.
Rozhovor s katedrálním varhaníkem
Regenschori Josef Kšica vypráví o své cestě na kůr pražské katedrály a také o tom, co všechno vlastně tento post obnáší.
Farníci vybrali na kapli v Kongu
V minulých dnech se z misijní cesty do Konga vrátil kněz působící na Třebíčsku P. Jacek Kruczek. Jeho farníci zaplatili stavbu kaple v Africe.
(Autor: Jiří Macháně, KT)